Právě zveřejněné studie pracovní skupiny Zálohujme? potvrdily výhodnost zavedení zálohového systému v České republice. Materiál analyzuje možnosti zavedení vratných záloh na PET lahve a plechovky. Studie počítá s výší zálohy tři koruny. Po počáteční investici by byl systém plně finančně soběstačný. Vedl by též k zásadnímu omezení množství odhozených lahví v přírodě či okolo dopravních cest. Systém umožní České republice splnit cíle Evropské unie v oblasti třídění a recyklace.

Zvýšení třídění a recyklace PET lahví, snížení množství odpadků odhozených v přírodě či podpora oběhového hospodářství, to jsou palčivá témata, kterými se zabývá nejen Evropská unie, ale také pracovní skupina Zálohujme? Tu tvoří zástupci Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN), společnosti Karlovarské minerální vody (KMV) a Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT). V loňském roce skupina zpracovala analýzu možností zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky v ČR, jejíž výsledky představila v lednu veřejnosti.

„Současný systém třídění není zdaleka tak efektivní, jak si někdy myslíme. Nemotivuje nás k prevenci a není ani zárukou recyklace. Pokud se rozhodneme zavést systém záloh, musí lidi motivovat k eliminaci jednorázových plastů a k vrácení lahví,“ shrnuje přínos zálohového systému europoslanec Pavel Poc.

Vločky PET k recyklaci

Provedená analýza ekonomických výnosů a nákladů prokázala finanční soběstačnost celého systému. Systém nepočítá s financováním z veřejných prostředků. Po počáteční investici budou náklady na provoz systému ve výši 1,42 miliardy korun plně kryty jeho ročními příjmy. Systém generuje zásadní přínosy pro životní prostředí zejména v podobě snížení tzv. litteringu, tedy odpadu pohozeného v přírodě, ve finančním vyčíslení o téměř dvě miliardy korun ročně.

„Karlovarské minerální vody vyznávají principy oběhového hospodářství. Udržitelné využití cenného PET materiálu, tedy kvalitní recyklaci z lahve do lahve, nám nyní umožní pouze zavedení zálohového systému,“ komentuje Alessandro Pasquale, generální ředitel Karlovarských minerálních vod. „Jsme česká firma a věříme, že širší přijetí principů oběhového hospodářství by Českou republiku posunulo na přední místo mezi evropskými zeměmi.“

Ze studie dopadů na životní prostředí vypracované VŠCHT vyplynulo, že zavedením zálohového systému by došlo ke snížení dopadů výroby, spotřeby a recyklace nápojových obalů o zhruba 28 %.

„Klíčovým bodem snížení environmentálních dopadů systému balení nápojů je snížení materiálové náročnosti obalů či zvýšení podílu recyklovaného materiálu ve výrobě lahví. Environmentální dopady související se sběrem a dopravou zálohovaných lahví i odpadních materiálů nehrají v systému podstatnou roli,“ dodává Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT.

Studie materiálových toků, kterou zpracoval INCIEN, zjistila, že se v České republice k recyklaci odešle 57,5 % PET lahví uvedených na trh.

„Z naší studie vyplývá, že ročně přicházíme o 24.000 tun materiálu z PET lahví, který je cennou surovinou. Z hlediska cirkulární ekonomiky je tento stav nedostatečný. Je třeba zkoumat cesty, jak PET lahve recyklovat v maximální míře, lokálně a bez ztráty na kvalitě,“ podotýká Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky. „I přes nejasnosti v oficiálně uváděných datech se nám díky použité výzkumné metodě podařilo zajistit spolehlivé výsledky,“ dodává Jonášová.

Podrobné výsledky byly představeny 22. ledna na konferenci zástupcům veřejné správy, místní samosprávy, byznysu, profesních i neziskových organizací. Plné znění studií včetně shrnutí je ke stažení na webu pracovní skupiny: www.zalohujme.cz

Pracovní skupina Zálohujme? svou práci nekončí. Její členové věří, že zveřejněním výsledků nastartují celospolečenskou debatu o možnostech zavedení systému záloh a obecněji o posílení principů oběhového hospodářství v tuzemsku.