V letošním ročníku soutěže Nakrmte Plastožrouta se vykoupilo do sběrných dvorů 223 tun plastových víček, z toho bezmála 26 tun připadlo na mateřské a základní školy, charity, nadační fondy a další spolky. Letošní v pořadí již sedmý ročník skončil kvůli GDPR (evropskému nařízení o ochraně osobních údajů) zhruba o měsíc dříve, přesto společnost Jelínek-Trading, která za projektem stojí, hlásí nejlepší čísla v historii soutěže: loni šlo o necelých 95 tun. Letos se do soutěže zapojilo celkem 81 škol a školek, což je opět historický rekord.

Jedním z důvodů letošních rekordních čísel může být i skutečnost, že většina sběren, které se výkupy víček z PET lahví zabývaly, z ekonomických důvodů skončily. „Naše společnost nabízí lidem tři sběrná místa v Křelově na Olomoucku, Vrbně pod Pradědem a Rynolticích v Libereckém kraji. Pro další ročník chystáme otevření sběrného dvora např. v Praze,“ říká Pavel Rosman, jednatel společnosti Jelínek-Trading. „Jelikož se specializujeme na recyklaci, všechna víčka jdou na produkci výrobků v našich závodech. Většinou je podrtíme a použijeme pro výrobu našich recyklovatelných kompostérů,“ vysvětluje Jiří Böhm, obchodní a PR konzultant společnosti.

A na co by si zájemci o sběr víček z PET lahví měli dávat pozor? Je to především kontaminace víček. Plastožrout se soustředí na víčka z HDPE 2 a z PET lahví. Víčka musí být jednodruhová, tedy žádné membrány či víčka skládající se ze dvou částí. Naopak ke kontaminovaným víčkům patří ta od saponátů, káv, obalů od sýrů ze supermarketů, víčka s membránou a uzávěrem, častým u dětských pitíček. Nevykupují se tak víčka s označením PET 1, LDPE 4, PVC 3, PP 5, PS 6. Označení lze zkontrolovat na boční straně víčka.