Společnost Karlovarské minerální vody chce zjistit, zda se v Česku vyplatí zálohovat PET lahve. Zvýší se tam objem zpětného odběru od spotřebitelů? Na tuto a podobné otázky bude hledat odpovědi společně s Institutem cirkulární ekonomiky (INCIEN) a Fakultou technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.  

PET lahve jsou mezi vytříděnými plasty nejžádanější surovinou, v současnosti se v barevných kontejnerech objeví sedm z deseti lahví uvedených na trh. „Není to špatné číslo, na druhou stranu na trh bylo v posledních letech uvedeno 55 tisíc tun PET lahví a zhruba 16 tisíc zůstává mimo systém,“ řekla Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN. Dodala, že mimo systém znamená zejména na skládkách, část lahví byla patrně energeticky využita a část jich znečišťuje přírodu jako pohozené odpadky.

„Jedním z perspektivních a obecně kladně hodnocených řešení, jak toto zlepšit z ekonomického a enviromentálního hlediska, je depozitní systém, tedy zpětný výkup PET obalů od spotřebitele,“ dodala.

Příklady táhnou

Zálohování lahví se podle ředitelky institutu osvědčilo v jiných zemích. Výzkumy podle Jonášové ukazují, že právě díky němu dosáhly země jako Švédsko, Německo a další členské státy Evropské unie až 98 procent míry zpětného odběru nápojových PET lahví.

Ředitel Karlovarských minerálních vod Alessandro Pasquale se k výši zvažované zálohy nevyjádřil, podle něj je záměr teprve na počátku. Řekl pouze, že podle zkušeností ze západních zemí musí být záloha významná, v Evropě to bývá mezi 20 a 30 eurocenty (cca pět až osm korun). „Výhodou zálohového systému je to, že dostaneme zpátky kvalitní, čistý materiál, připravený k recyklaci,“ řekl.

Cena jako u piva?

O případné výši záloh v Česku se ještě povedou debaty. Pasquale nevyloučil, že by se mohlo jednat o podobnou částku jako u skleněných pivních lahví, tedy něco okolo třech korun.

Evropská unie nyní dokončuje takzvaný recyklační balíček, který zavede povinnou míru recyklace odpadů. Podle Jonášové bude recyklace u plastových obalů stanovena na 55 procent, což předpokládá vytřídit nejméně 80 procent obalů. Evropská komise minulý týden varovala, že plasty tvoří 85 procent odpadů na pobřeží. Pokud se nezmění nakládání s nimi, bude v roce 2050 v oceánech více plastů než ryb.