Jednatel THIMM Packaging

Společnost na výrobu vlnité lepenky THIMM Packaging investovala nemalé prostředky do modernizace a automatizace výroby. Výrobní a zpracovatelské stroje jsou vesměs řízené počítačem, přířezy se ke strojům přesouvají automaticky na transportních pásech, hotové obaly paletizují roboti a manuální práce je omezena na minimum. Podle Martina Hejla, jednatele firmy, jsou základy pro cestu k Průmyslu 4.0 vybudované.

Co pro Vás znamená termín Průmysl 4.0? Jde o prázdný marketingový pojem nebo je za tím něco víc?

Pro naši společnost určitě nejde o marketingový pojem. Pod pojmem Průmysl 4.0 u nás vnímáme digitalizaci, tzn. digitalizaci produktu a procesu výroby. Jako součást Průmysl 4.0 tak vidíme nejenom často zmiňovanou automatizaci a robotizaci, ale zejména řízení digitálního toku informací. Průmysl 4.0 je pro nás cesta k udržení vlastní konkurenceschopnosti.

Jak zapracovává THIMM Packaging principy Průmyslu 4.0 do praxe?

Již několik let se intenzivně věnujeme automatizaci a robotizaci výrobního procesu. Většina našich strojů má automatické vkládání materiálu do stroje a automatizované, resp. robotizované ukládání výrobků na paletu. Vnitropodnikový pohyb meziproduktů a vyrobených obalů až do fáze zabalení probíhá automaticky, tzn. člověk je zde v roli operátora, bez namáhavé opakující se fyzické práce. Toto vše probíhá automaticky díky propojení strojů pomocí softwaru do jednoho funkčního celku. Stroje instalované v posledních letech již vybavujeme sensory, čidly, kamerami, zakoupili jsme kvůli “internetu věcí” speciální software pro údržbu. Propojujeme výrobu tak, abychom byli schopni v budoucnosti využít trendu tzv. “prediktivní údržbu. Průmysl 4.0 není jen o digitalizaci výrobního procesu, ale současně i o digitalizaci myšlenky návrhu obalu, resp. optimální konstrukce obalu, simulace funkcí obalu až po digitalizaci v oblasti logistiky a zákaznického servisu…

Nemá pokrok i nějaké stinné stránky?

Z našeho pohledu převažují výhody. Při trvalém tlaku v naší branži na produktivitu práce a snižování nákladů se bez automatizace a robotizace neobejdete. Toto jsme si uvědomili již dávno na základě konzultací s naší mateřskou společností. Když jsme někdy kolem roku 2008 začali s obnovou našeho strojního parku, automatizace a robotizace již byla součástí této strategie. Nové stroje již tehdy vyráběly dvojnásobnou až trojnásobnou rychlostí. Již tehdy nebylo v lidských silách tak stroji stačit v případě paletizace vyrobeného zboží na paletu. Namáhavá fyzická práce se nedala v tempu stroje vydržet. To velmi pochvalně oceňovali již tehdy naši zaměstnanci, kteří se tak postupně překvalifikovali na operátory automatizovaných  strojů a robotů. Už dávno nejsme tzv. “montovna nebo manufaktura”, jak se továrny v České republice často pojmenovávají.

Využíváte nějaké roboty? V čem?

Ano, v našem závodě ve Všetatech využíváme roboty nebo jednoúčelové automaty, zejména v oblasti vkládání polotovarů do strojů a ukládání hotových výrobků na paletu.

Jaká je hudba budoucnosti? Kde všude můžeme automatizované systémy čekat?

Všude. Z mého pohledu se automatizace dotkne všech průmyslových odvětví.

Zmínil jste se o digitalizace. Co pro vaši výrobu konkrétně znamená?

Naší nejnovější investicí do digitalizace výrobního procesu je digitální tiskový stroj pro přetisk rolí HP PageWide T1100S. Umožňuje nám v definovaných výrobních případech nahradit klasické tiskové technologie jako je např. ofsetová nebo flexotisková technika se srovnatelnou kvalitou tisku, ale s výrazně rychlejší dobou reakce na požadavky zákazníka resp. trhu. Limitované akční série, testovací malosérie pro marketing, okamžitá reakce na akce konkurence… to vše je již dnes možné. Marketéři již nebudou slýchat od svého nákupu: “To nejde. To jsou příliš malé série. To nám nikdo nevyrobí.”

Cítíte při zavádění principů Průmyslu 4. 0 a digitalizace do praxe, do výroby podporu ze strany státu?

Neohlížíme se po podpoře státu. Čerpáme informace a zkušenosti jak ze strany naší mateřské společnosti, tak od našich dodavatelů. Učíme se za chodu a navzájem.

Nové výrobní procesy s sebou nesou i nové nároky na vzdělávání, technické dovednosti. Jak si dnes stojí v tomto ohledu české školství?

Pro oblast výroby obalů z vlnité lepenky v České republice bohužel neexistuje učební obor. Již v minulosti jsme se v rámci SVVL a spolupráce se Střední školou umělecko-průmyslovou v Ústí nad Orlicí snažili založit nový studijní obor „Operátor obalových strojů“, ale bohužel bylo příliš málo zájemců. Zde by nám pomohla větší osvěta a zvýšení povědomí o tomto oboru. Zatím kvalifikaci nových pracovníků řešíme zaškolením přímo u nás.

Máme dostatek kvalifikovaných pracovníků?

Bohužel i v našem oboru se potýkáme s nedostatkem pracovníků do výroby. Jednak náš závod leží v oblasti s téměř nulovou nezaměstnaností a navíc často čelíme milným představám o práci ve výrobě. Jak jsem již popsal v jedné z předešlých odpovědí, v naší výrobě se nejedná o těžkou, stereotypní práci. My nenabízíme práci v „montovně“. Naopak! V naší výrobě pracují muži i ženy, kteří výrobní stroje obsluhují počítačem. Jedná se o vysoce kvalifikovanou práci s automatizovanými a robotizovanými stroji, která je samozřejmě mnohem lépe odměněna, než jednoduchá manuální práce. To nám dnes, v době nedostatku pracovních sil na trhu přináší velkou konkurenční výhodu. A to, že našim pracovníkům nabízíme skvělé pracovní podmínky, nám potvrzuje i ocenění titulem Zaměstnavatel regionu, který jsme již opakovaně obhájili.

Jak lze zatraktivnit studentům technické obory, robotiku a podobně?

Dokázal bych si představit obdobný systém, jaký mají např. v Německu, kde v rámci tzv. duálního studia probíhají pravidelné praktické stáže. Studenti by si tak mohli už během teoretického studia vyzkoušet vše v praxi.