Široké spektrum sypkých produktů – od průmyslových surovin po potraviny – klade při přepravě vyšší nároky na správné a vhodné zabalení. K rozhodnutí o volbě obalu, které závisí mimo jiné na typu, množství, specifických charakteristikách suroviny nebo dalším využití, se přidává ekonomické kritérium doprovázené ohledem na životní prostředí. Na řadu přicházejí vratná balení.

Volbě obalu na sypký materiál musí předcházet úvaha o vlastnostech tohoto produktu. „Přednostně je potřeba rozlišit, jestli přepravujeme sypkou surovinu nebo již zpracovaný produkt a v jakých objemech,“ uvádí Michal Kovařík, managing director společnosti Smart Product Solution. Pro námořní přepravu sypkých průmyslových surovin ve velkém objemu se proto používá volný nákladní prostor – silo, do kterého je sypký materiál naložen pomocí bagrů a jeřábů. Velkoobjemovou přepravu řeší také cisterny, kontejnery i určité typy kanystrů a dóz.

Pro zpracovaný nebo v menším množství převážený materiál připadají v úvahu subtilnější formy balení. „Podle užití, oboru, objemu, ale i spotřeby lze rozdělit obaly na fóliové, dále potom hovoříme o různých sudech, kanystrech či jiných speciálních přepravkách, jako jsou například plastové boxy či textilní pytel big bag,“ říká Martin Gallo, ředitel produktu Obaly firmy Geis CZ.

Nic dovnitř ani ven
Zásadní záležitostí pro úspěšné dopravení zboží je zabezpečení materiálu takovým způsobem, aby nedošlo k jeho vysypání nebo poškození. „Je nutné zajistit stabilitu baleného produktu ke znehodnocujícím chemickým, a pro potravinové obaly zejména biochemickým a mikrobiologickým reakcím,“ vysvětluje Martin Gallo. Bariérové vlastnosti obalu by měly brát v úvahu teplotu a vlhkost okolního prostředí, jeho složení pak musí eliminovat průnik komponent balicího materiálu přímo k surovině. „Pokud má obal plnit funkci i při výrazné změně teplot, třeba v případě procesu zamrazení či ohřevu potravin, stává se významným kritériem kompatibilita obalu s metodami ochrany produktu,“ upřesňuje Martin Gallo.

K důležitým aspektům ve volbě balení patří také jeho vratnost. „Záleží na celé řadě faktorů, jako jsou přepravní vzdálenost, četnost cest v závislosti na čase, délka transportního kontraktu, způsob nakládky a vykládky i destinace dodavatele a zákazníka,“ vypočítává Michal Kovařík, co vše zvážit před rozhodnutím, zda zvolit vratný obal. V neposlední řadě je nutné počítat s technologickými možnostmi balicích linek.

Stále více vratných obalů na sypké materiály
Již zmiňovaná vratnost představuje pro potenciální zákazníky stále vyhledávanější výhodu. Ne všechny typy obalů ovšem podmínku opětovného použití splňují, a hledání uspokojivých řešení se proto v tomto ohledu stává novou výzvou. „Stále častěji se setkáváme s poptávkou na výrobu vratných obalů, které by bylo možné uživatelsky přepravovat kurýrními službami ke spotřebiteli,“ sděluje Michal Kovařík. Společnost Smart Product Solution zareagovala na potřebu klientů přepravovat uhlí ve znovu použitelných obalech návrhem pro tuto komoditu upravených kontejnerů. Podobně jsou na trhu k dispozici například boxy pro přepravu a uložení posypového materiálu. Poptávka po nich přichází zejména ze strany municipalit.

„Zaznamenali jsme především růst poptávky po velkoobjemových vacích, které jsou užívány opakovaně,“ zmiňuje Martin Gallo trend, který vyvolal růst nabídky včetně variací vzhledem k použití, ochraně i ceně. Z materiálové konkurence textilu proti lepence jsou zase vyráběny vratné oktabíny. S postupující snahou o vyšší využití vratných obalů se do popředí dostává i význam ekologie, respektive možnost recyklace a dalšího zpracování.

Pokud se na trh uvádí nový typ výrobku, je zapotřebí důkladně vyhodnotit parametry, které by měl splňovat. Jak uvádí Martin Gallo, chybný výběr obalu je také nejvýraznější problém, se kterým se v praxi setkává: „Co především řešíme, je podcenění některého z parametrů při volbě obalu, což vede například k úniku materiálu nebo jeho poškození.“ Nejen díky preciznímu návrhu obalu, ale rovněž jeho správným zacílením lze předejít zbytečným nákladům a komplikacím.

Stanislav D. Břeň