SVĚT BALENÍ: Jaké míry recyklace a využití odpadů obalů v letech 2013 a 2014 bylo v České republice dosaženo?

Šárka Nováková: Čísla za rok 2014 právě procházejí systémovým auditem, a proto ještě nejsou k dispozici. Pro jednotlivé materiály byla v roce 2013 míra recyklace u papíru 87 %, u plastů 67 %, u skla 76 %, u nápojových kartonů 21 % a u kovů 56 %.

SB: Kolik procent obyvatel aktivně třídí?

ŠN: Aktivně své odpady třídí již 71 % obyvatel České republiky. Od roku 2004 se nám daří udržovat účast na třídění okolo 70 % obyvatel. V době ekonomické krize, která zasáhla i trh s druhotnými cenami, v roce 2009 poklesl počet aktivně třídících obyvatel na 65 %. Od té doby se nám dalším zkvalitňováním sběrné sítě a zvýšenou aktivitou v propagaci a motivování spotřebitelů daří množství třídičů postupně zvyšovat. Bez dlouhodobých aktivit v oblasti propagace a vzdělávání, které průmysl prostřednictvím společnosti EKO-KOM realizuje a financuje, by nebylo možné dosahovat aktuální míry recyklace.

SB: Jak si vedeme v porovnání s ostatními evropskými státy?

ŠN: Podle posledních dat Evropského statistického úřadu Eurostat jsme v recyklaci plastových,

 skleněných a papírových obalů na špici. Přitom ve třídění plastových obalů jsme na druhém místě a dlouhodobě se pohybujeme mezi prvními třemi zeměmi Evropské unie. Rozhodně se nemáme jako stát za co stydět. Český průmysl vyrábějící balené zboží se dlouhodobě aktivně podílí na provozu systému třídění a recyklace obalových odpadů a obce dlouhodobě spolupracují na zkvalitňování sběrné sítě kontejnerů na třídění.

SB: Kolik obalů vytřídí jeden Čech za rok?

ŠN: Zhruba 40 kg plastů, papíru, skla a nápojových kartonů. Je třeba připomenout, že v roce 2000 to ale bylo pouhých 12 kg na obyvatele za rok! Díky zlepšování podmínek pro třídění, aktivní spolupráci s 6073 obcemi v České republice a podpůrným vzdělávacím aktivitám, které EKO – KOM realizuje, se nám podařilo dosáhnout čtyřnásobného množství vytříděného odpadu za posledních zhruba 10 let.

SB: Která skupina odpadů prošla za posledních pět let nejvyšším růstem?

ŠN: Obecně stoupá množství využitých odpadů ve všech skupinách materiálů. Největší nárůst zaznamenaly plasty. Za pět let došlo k nárůstu až o 1,8 kg na jednoho obyvatele z 8,8 kg na předpokládaných 10,5 kg v roce 2014. Jak jsem ji zmínila, za rok 2014 zatím ještě nejsou auditovány celkové výsledky.

SB: Kolik kontejnerů na třídění odpadů mají občané k dispozici?

ŠN: V České republice mají občané aktuálně možnost třídit odpad do více než 253 000 barevných 

kontejnerů ve více než šesti tisících obcí. Možnost třídit odpady ve své obci či městě tak má 10,4 milionu obyvatel, tedy 99 %.

SB: Jaká je průměrná vzdálenost ke kontejnerům? Můžete ji porovnat se vzdáleností před pěti lety?

ŠN: Průměrná vzdálenost k barevným kontejnerům je 101 metrů, v roce 2010 to bylo 110 metrů, a v roce 2005 dokonce 143 metrů. Zkracování docházkové vzdálenosti je dáno právě zahušťováním sběrné sítě kontejnerů na tříděný odpad, a tím zvyšování komfortu spotřebitelů při třídění. Na jedno třídicí místo aktuálně v průměru připadá 141 obyvatel.

SB: Ve kterých lokalitách je barevných kontejnerů nejvíce?

ŠN: Nejvíce nádob na tříděný sběr je v krajích Středočeském a Jihomoravském, což samozřejmě do značné míry souvisí s množstvím tam žijících obyvatel.

SB: Které lokality jsou v třídění odpadů nejvýkonnější?

ŠN: Pod pojmem výkon lze zahrnout množství, které průměrný občan kraje vytřídí za rok v komoditách papír, plast, sklo a nápojový karton. V tomto srovnání v roce 2013 nejlépe dopadly kraje Praha, Středočeský, Královéhradecký a Pardubický kraj, které mají dlouhodobě dobré výsledky v oblasti tříděného sběru. V roce 2014 předpokládáme kraje Pardubický, Vysočina, Královéhradecký a Olomoucký.

SB: Kolik obcí a společností je vlastně do systému třídění zapojeno?

ŠN: Ke konci minulého roku bylo v systému EKO-KOM 20 277 klientů a již zmíněných 6073 obcí. Počet klientů i obcí je v posledních letech prakticky konstantní. Jenom připomínám, že hlavními partnery pro zajištění sběru obalových odpadů jsou pro AOS EKO-KOM obce a města.

SB: Kolik procent obalů prodaných v České republice bylo v loňském roce recyklováno?

ŠN: Zatímco před deseti lety se v systému EKO-KOM využilo 66 % obalových odpadů, nyní je to již 72%. Procento využití postupně stoupá, a to i v souvislosti s postupně se zvyšujícími cíli recyklace požadovanými zákonem o obalech. Ovšem i v dosahovaných výsledcích recyklace došlo v době surovinové krize v roce 2008 k propadu na 65 %. Díky dobře nastavenému systému každoročně plníme přísné autorizační podmínky a zákonné požadavky v oblasti recyklace a využití obalových odpadů nejen za klienty naší společnosti, ale také za Českou republiku.

SB: Do jaké míry se systému třídění odpadů dotkl nový občanský zákoník?

ŠN: V souvislosti s novým občanským zákoníkem a změnami v autorizačních podmínkách ze strany ministerstva životního prostředí a řady novel obalové legislativy AOS EKO-KOM přistoupila od počátku loňského roku k postupné výměně smluv s obcemi a na jejich základě jim hradí náklady na třídění obalového odpadu. Do současné doby ke změně smlouvy přistoupilo již 6003 obcí z 6081, které mají aktuálně uzavřenou smlouvu. Na novou smlouvu tak již přistoupily obce, v nichž žije přes 99 % obyvatel České republiky. Ještě bych chtěla připomenout, že nová smlouva nemá vliv na sazebníky odměn. Ty podle staré i nové smlouvy zůstávají stejné, liší se však struktura fakturace.

SB: Kolik svozových firem, úpravců, zpracovatelů a recyklátorů pro zajištění fungování systému využíváte?

ŠN: Hlavním partnerem systému EKO-KOM v oblasti třídění spotřebitelských odpadů jsou obce a města České republiky. EKO-KOM nemůže, a ani nezasahuje do obchodních vztahů mezi obcí a firmou, která pro ni realizuje svoz tříděného sběru odpadu. Subjektů, které zajišťují sběr, svoz, úpravu a recyklaci využitelných odpadů pro obce je zhruba 1100.

SB: Můžete přiblížit proces úpravy a zpracování odpadů?

ŠN: Vytříděné odpady z barevných kontejnerů odvážejí svozové firmy na dotřiďovací linky, kde se dotřiďují a upravují na druhotnou surovinu pro další zpracování. Na těchto linkách jsou odpady dále tříděny na různé druhy podle materiálového složení nebo podle potřeb a technologií konečných zpracovatelů. Například dovezený papír z modrých kontejnerů se dále roztřídí na noviny, časopisy, kartony, lepenku a další druhy. Plasty ze žlutých kontejnerů se třídí na barevné a čiré PET láhve, fólie podle barev, duté obaly od kosmetiky a podobně. Takto roztříděné odpady, zbavené nežádoucích příměsí, se lisují do balíků a jsou odváženy ke konečným zpracovatelům k recyklaci. Recyklaci jednotlivých komodit můžete vidět na videích a interaktivních kolobězích na stránkách www.jaktridit.cz spolu s mnoha dalšími detailními informacemi o třídění, recyklaci a vůbec kompletním nakládání s využitelnými odpady.

SB: Mohli byste uvést příklady výrobků z druhotných surovin a z čeho byly vyrobeny?

ŠN: Například z vytříděných PET lahví se dnes vyrábějí nové PET lahve nebo vlákno pro výrobu textilií. Využití nacházejí například v oděvním a automobilovém průmyslu. Například z třiceti recyklovaných PET lahví se může vyrobit jedna dětská fleecová mikina, na tričko jich stačí pouze deset. Vytříděné fólie a sáčky jsou zpět regranulovány na primární materiál a jsou znovu využity pro výrobu pytlů nebo například odpadkových košů. Ze směsných plastů se vyrábějí obrubníky, protihlukové stěny kolem rychlostních silnic a dálnic, přepravní palety, plotové plaňky či zatravňovací dlažba. Papír se nejčastěji recykluje v papírnách na nový papír. Tímto způsobem může být použit až sedmkrát. Další možností jeho recyklace je výroba tepelných izolací nebo příměsí do stavebních hmot. Nápojové kartony, tj. krabice od mléčných výrobků, džusů, vína apod., je možné využít dvojím způsobem v papírnách, kde se využije papírová část pro výrobu papíru. Kromě nového papíru z něj lze vyrábět i lisované a izolační desky, které se používají ve stavebnictví jako alternativa sádrokartonových desek nebo při výstavbě montovaných rodinných domů. Z patnácti kartonů od džusů nebo mléka se vyrobí v papírnách tolik papíru, že se z něj se dá vyrobit dětské leporelo, z deseti časopisů vznikne jedna kartonová krabice na televizi. Z vytříděného skla se nejčastěji vyrábí sklo obalové – lahve na minerálky, alkohol a pivo, zavařovací sklenice a různé skleněné výrobky. Sklo se také používá jako přísada do speciálních druhů betonu, brusných hmot, tepelných izolací a podobně.

SB: Druhotné suroviny se využívají u nás, nebo jdou na export?

ŠN: Upravená druhotná surovina z dotříděných odpadů je dále obchodována na trhu druhotných surovin. Vzhledem k tomu, že se vlastně jedná o klasické zboží, které je volně obchodovatelné na jednotném evropském i světovém trhu, jsou druhotné suroviny na základě poptávky a nabídky a z toho vyplývajících cen buď zpracovány v recyklačních závodech na území České republiky, nebo kdekoli v zahraničí.

Obcím je hrazena průměrná cena

Výrobci a dovozci baleného zboží mají povinnost zajistit zpětný odběr a využití obalových odpadů ve výši stanovené zákonem o obalech. Výrobci zapojení do systému EKO-KOM mají všichni naprosto stejné podmínky a platí dle vyprodukovaného množství (v tunách) obalů poplatek. Na druhé straně jsou z těchto peněz vypláceny odměny obcím, dle množství vytříděných obalových odpadů. Obcím je hrazena průměrná cena související se zajištěním sběru a využitím obalových odpadů prostřednictvím systému tříděného sběru komunálních odpadů v obcích ČR. Všechny obce opět dostávají odměny na základě jednotného sazebníku. Pro plynulý chod celého systému se EKO-KOM dále finančně podílí na nákladech na úhradu zajištění využití živnostenských a průmyslových obalových odpadů odpadovým firmám, na dotřídění odpadu z obcí na třídících linkách, na nákladech na zajištění recyklace v případě materiálů, které mají zápornou tržní hodnotu, investuje do pořízení kontejnerů na třídění pro obce a jejich údržbu a v neposlední řadě hradí náklady na, ze zákona povinné, informování a motivování spotřebitelů, včetně zákonem vyžadované televizní reklamy a přímého oslovení prostřednictvím školního vzdělávacího modulu pro 150 000 žáků ročně.

Adriana Weberová