Slova jako bio, stoprocentně recyklovatelný, stoprocentně přírodní a mnohá další kolem nás zdomácněla a pro mnohé se stávají určující mantrou při nákupu. Na druhou stranu je však nutné připustit, že se jedná o slova, která jsou zároveň zneužitelná v rámci greenwashingu. Vždyť často jen obal s převažující zelenou či hnědou barvou s nic neříkajícím, ale ekologicky se tvářícím symbolem či znakem, přesvědčí mnohého konzumenta o přírodnosti daného produktu!
Bioobaly jsou často (ale nejen) ve spojení s bioprodukty. Trendy záležitostí je používat biomateriály i v rámci cateringových služeb. Velké značky (Coca-Cola, Danone) atd. volí tento typ obalů jako alternativní pro některý ze svých produktů, aby podpořily mínění veřejnosti o svém ekologicky aktivním zaměření. V jiném případě se výrobce prostě snaží jen zaujmout vytvořením jiného typu obalu. Mezi materiály, které se ve výrobě bioobalů využívají, patří jak ty na lignocelulózové bázi, tak i bioplasty (bio- i oxodegradabilní).
Nasávaná vláknina ve spojení s potravinou i smartphonem
K ekologickým a zároveň na výrobu velice levným materiálům patří nasávaná vláknina. Princip výroby (vakuové tvarování nasáté suspenze sítovými formami) je znám již přes 100 let. Rozdíl ve zpracování proti výrobě papíru není jen v síťovině, která je tvarována z ocelového vlákna, či v hustotě nasávané suspenze (cca 1 %, zbytek voda), ale především v tom že primárním materiálem při výrobě je 100% sběrový materiál. Pokud by se papír vyráběl pouze ze sběrového papíru, bylo by to na úkor pevnosti i dalších vlastností. U tvarování, kde prostorový tvar má určitou tloušťku, která je vytvářena vrstvu po vrstvě vakuově nasávanou suspensí, nic takové nehrozí. Naopak: produkty z nasávané vlákniny mají ideální vlastnosti i z hlediska fixačního (tlumicí schopnost, eliminace rázů, vibrací apod.). Asi nejznámějším představitelem masové produkce obalů z nasávané vlákniny jsou obaly na vejce. Největším výrobcem těchto obalů v ČR je společnost HUHTAMAKI. Zdaleka se nejedná však obal jediný. Setkat se lze s květníky, miskami či fixačními prvky různých typů. V závislosti na baleném produktu se upravuje i povrch materiálu. Bez přelisu by měla nasávaná vláknina velmi hrubý a nerovný povrch. Naopak čím více přelisů se při výrobě uplatní, tím je povrch hladší. S fixacemi s takto hladkým povrchem se často setkáme při balení mobilních telefonů i další spotřebitelské elektroniky.
Další možností výroby obalů z nasávané vlákniny je vedle vakuového tvarování termoforming, jímž lze dosáhnou jak hladkosti plochy, tak i tenkostěnnosti produktu. V tomto případě jsou obaly vyráběny za použití vyhřívaných forem, které výsledný produkt formují a zároveň suší. Tloušťka stěn hotových produktů je v rozmezí 0,3–1 mm. Při použití trojnásobného lisování se výrobky svými vlastnostmi – včetně vizuálního vjemu – přibližují v mnoha směrech plastu. Tímto způsobem vyrábí obaly i společnost Tridas.
Nasávaná vláknina vs. kokosové vlákno?
Nasávanou vlákninu si vedle dalších segmentů stále častěji oblibují i fastfoody. Vedle misek patří k nejběžnějšímu využití různé typy tray. Tento typ podložek používá na nápojové kelímky i známý řetězec McDonald‘s. Nasávaná vláknina inspirovala k novému typu obalu v loňském roce i vinařskou firmu Truett-Hurst z Kalifornie, která uvedla na trh v USA první papírovou lahev pojmenovanou PaperBoy. Ve skutečnosti se jedná o plastovou láhev ve vložce z nasávané vlákniny, která je po vyprázdnění láhve snadno separovatelná. Oddělitelné a recyklovatelné jsou i montážní díly hrdla, uzávěru a plastová vložka. PaperBoy podle zkoušek v mnohém překonává i tradiční skleněné lahve. Lépe izoluje, je lépe připraven k recyklaci, je lehčí a přenosnější.
Je však potřeba podotknout, že na druhé straně existují alternativní materiály i k samotné nasávané vláknině, a to dokonce i k jejímu nejklasičtějšímu obalu na vejce. V obchodech se můžeme běžně setkat s plastovou alternativou z konvenčních plastů. Jednu z možností nabízí společnost Enkev. Společnost vyrábí obaly pouze z materiálů na přírodní bázi (vlna, bavlna, konopí, len, žíně, bambus apod.) K výrobě obalů na vejce využívá pro nás poněkud exotické kokosové vlákno, které je tlakem formováno do formy příslušného tvaru. Obal na vejce není jediným typem obalu, který společnost z kokosových vláken vyrábí; pogumovaná vlákna kokosu nacházejí využití i v oblasti fixací včetně elektroniky.
Kokosová vlákna patří do rodiny tvrdých a pevných vláken, kam řadíme například sisal. Jsou to vícebuněčná vlákna s celulózou a ligninem jako hlavními stavebními prvky. Vyznačují se nízkou tepelnou vodivostí, odolností vůči tlaku a vodě, bakteriím a řadou dalších výborných vlastností. Vedle bioobalů a fixací se využívají např. i v zahradnictví jako substrát či ve stavebnictví v podobě akustické izolace (někdy dokonce ve spojení s korkem – materiál CORKOCO).
Obal jako loďka z dýhy či palmového listí
Jednorázové nádobí a s ním související obaly nabízí již řadu let na našem trhu e shop Gastro – obaly (D-MEDIA). Značnou část portfolia tvoří jednorázové nádobí i obaly z ekologických a biologicky stoprocentně rozložitelných materiálů. Vedle bioplastů, zde najdeme i další přírodní materiály (dřevo, bambus, cukrovou třtinu, palmové listy…), které lze uplatnit i v jednorázovém potravinářském balení. K velmi netradičním typům patří obaly a pomůcky pro fastfoody, restaurace, občerstvení či catering z dřevěných dýh či palmového listí. Dýhové materiály se používají jak ze smrku, tak z palmy. Pro oba typy je charakteristický naprosto odlišný typ kresby dřeva. I obyčejná potravina v dřevěných kruhových či hranolovitých miskách působí velice svěžím, ale naprosto odlišným dojmem než ve standardním obalu. Obal na suši, jednohubku či minizákusek v obalu ve tvaru loďky z dýhy či palmového listí, navíc doplněný o netradiční tvar párátka, dodává produktu prémiovost. Obaly spolu s velmi nápaditými dřevěnými pomůckami (lodičky, příbory, míchátka, lžičky, párátka, špejle atd.) se hodí nejen pro gastronomické soutěže či způsoby stolování, ale i při pořádání party či jako obaly na cestu. Firma dokonce nabízí i produktovou řadu obalů určených pro prodej přes ulici nebo pro doručování jídel. Obaly jsou bezpečné pro ohřev v mikrovlnné troubě.
Na podobné netradiční materiály vsadila i společnost Pacovis AG (V ČR zastupuje Tracto). Vedle bioplastu PLA, ze kterého nabízí především kelímky a misky, na jednorázové bioobaly a bionádobí používá firma nejčastěji cukrovou třtinu a palmové listy. Ekologické jednorázové produkty z palmového listí stromu adaka jsou vyrobeny jen z odtržených listů, které jsou za pomoci horké vody lisovány a následně oříznuty do tvarů talířů a misek. Nejsou použita žádná pojiva či laky. Pokrm je tak přímo servírován na palmovém listě, což mu dodává jistou míru exkluzivity. Bionádobí z palmového listu je alternativou k plastovému jednorázovému nádobí.
Dřevo potravinu kvalitativně posouvá
Zajímavým materiálem pro obaly jsou dřevěné dýhy. Dýha je velmi tenký plát dřeva v obvyklé tloušťce od 0,2 mm do 3, mm. Vhodné dřevo je odzrněno, napařeno, řezáno (krájeno nebo loupáno) a nakonec usušeno. Materiál je oblíben zvláště v nábytkářství u interiérových designérů či restaurátorů. Současný stav však ukazuje, že dýha a další dřevěné materiály se zabydlují i u spotřebitelských obalů na potraviny. Do těchto typů obalů balí své výrobky někteří výrobci sýrů. Sýr v dřevěném obalu zároveň spotřebitel již od pohledu bere jako sýr vyšší úrovně a kvality.
Obaly z přírodních materiálů včetně dýhy nabízí již řadu let i společnost Denlop Natural Arts, která ostatně nechybí na žádném ekologicky zaměřeném veletrhu (BioFach, BioVak, Horecava). Netradiční obaly jsou určeny především pro pekárenský a cukrárenský průmysl. Vhodné jsou však i na balení ovoce či zeleniny.
Jana Žižková