Severoamerický nápojový průmysl dosáhne do roku 2015 podle očekávání ročního objemu 26,3 miliardy USD. Plasty budou tvořit 40 % materiálů nápojových obalů, nejběžnějším typem obalu budou lahve s 55% podílem. Tyto podíly se zřejmě v příštích deseti letech výrazně nezmění.

Vyšší, tenčí, lesklejší i rýhované

Nové velikosti a tvary obalů pomohou spotřebitelům k lepší manipulaci s obalem i kontrolou dávkování, některé vycházejí vstříc specifickým spotřebitelským skupinám. Vyšší a tenčí obaly vyniknou mezi jinými plechovkami a lahvemi na regále. Rozšířením a úpravou pitných otvorů se snaží některé společnosti dosáhnout při pití stejného dojmu jako při pití ze sklenice. Pokračuje rovněž snaha zajistit opakovanou uzavíratelnost již otevřených hliníkových plechovek, a zvýšit tak komfort jejich spotřeby. Některé firmy využívají výrazné textury (například hrubý smirkový papír, rýhované okraje nebo extralesklé povrchy), aby spotřebitelé značku výrazněji odlišili i hmatově.

Výzkum odrazil poptávku po termocitlivých barvách a barvách měnících odstín v závislosti na úhlu pohledu (například oranžovou v úhlu 90° a žlutou pod úhlem 45°). Významný je přesun výrobců nápojů ke smrštitelným etiketám (shrink sleevům) a in-line tisku, zejména digitálnímu, aby byla tištěná informace rychle změnitelná podle potřeby.
Namísto tradičních hromadných balení a multipacků po 6, 12 nebo 24 jednotkách některé společnosti experimentují i s baleními po 2, 3, 4, 8, 15 a 32 jednotkách k lepšímu zacílení na určité skupiny spotřebitelů nebo přizpůsobení se specifickým příležitostem k pití, a konečně i k pokrytí různých cenových variant.

Plechovky i ESL balení

I když hliníkové plechovky trpí v posledním desetiletí poklesem prodeje nealkoholických nápojů, prodávají se v nich stále více nápoje z celé řady dalších kategorií včetně energetických nápojů a piva z menších pivovarů. Tyto kategorie zažívají silný růst a lze říci, že plně nahrazují snížený objem prodeje nealkoholických nápojů.

Výrobci energy drinků se domnívají, že spotřebitelé výrazně preferují prodej jejich nápojů právě v hliníkových plechovkách. Minipivovary a menší pivovary dávají tradičně přednost spotřebitelské zkušenosti s pitím v lahvích, ačkoliv se na trhu jejich piva objevují i v plechovkách. Pro plechovky svědčí menší náklady na dopravu a materiál a lepší ochrana piva před světlem i možnost spotřeby v místech, kde je použití skla nevhodné, jako jsou baseballové a další sportovní zápasy, letní hudební festivaly a další akce s velkou koncentrací lidí.

Silně roste také balení s prodlouženou trvanlivostí (ESL), které snižuje riziko znehodnocení nápoje a umožňuje rozšířit životnost například šťáv nebo nutridrinků od několika týdnů na 75–180 dnů.

Stojací sáčky za očekáváním

Nejvíce překvapujícím výsledkem studie byl pomalejší než očekávaný růst využívání flexibilních, zejména stojacích sáčků (pouches) v nápojovém průmyslu. V minulé studii se očekávalo, že do roku 2014 vykáže tento trh proti roku 2009 trojnásobný objem. I když jsou sáčky masově používány v mnoha jiných kategoriích výrobků, v nápojích jejich využití pokulhává. V posledních pěti letech vstoupilo s nápojovými produkty v sáčcích ve stejnou dobu a na nasycený trh mnoho firem. To způsobilo, že se většina těchto výrobků neujala, což přineslo výrobcům značné ztráty a odradilo další společnosti od obdobných pokusů.

Podobnost s balením snídaňových cereálií či pracích prostředků snižuje možnost identifikace nápoje, tvar flexibilních sáčků komplikuje jasnou definici značky. Sáčky vzhledem ke své prostorové nenáročnosti opticky působí jako menší, budí tedy dojem, že obsahují méně nápoje než jejich protějšky – lahve a plechovky. Mnoho respondentů je skeptických, pokud jde o možnost recyklace stojacích sáčků.

Výrazně se podle výrobního zaměření respondentů lišily názory na to, zda jsou sáčky dražším či levnějším nápojovým obalem než jiné alternativy. Podle výrobců nápojů jsou sáčky podstatně dražší. Podle výrobců samotných sáčků a zařízení pro jejich plnění jsou ale levnější než například PET lahve, pokud porovnáváme celé kontejnery. Při posouzení celkových nákladů na vlastnictví (TCO) v celém životním řetězci sáčků poskytují sáčky značné úspory v důsledku nižších nákladů na materiál, skladování, přepravu a potisk.
Rychlost plnění sáčků je stále výrazně nižší než rychlost plnění lahví či plechovek. Zatímco linky na plnění sáčků dosahují rychlosti plnění 100–300 sáčků za minutu, u plechovkových linek je tento údaj u nejsofistikovanějších zařízení v rozsahu 1000–1800 plechovek za minutu. Přestože respondenti v obdobné nápojové studii z roku 2009 předpověděli, že plnicí rychlosti sáčků rychle doženou plechovky, tato předpověď se nesplnila.

Stojací sáčky jsou nejúspěšnější na trhu pro věkovou skupinu do 35 let, která vyrůstala s nápoji v obalech typu Capri Sun. Jsou vnímány jako vhodné pro většinu nápojů kromě ultraprémiových a sycených oxidem uhličitým, u nichž spotřebitelé obvykle preferují pevné obaly.

Stojací sáčky nejsou dosud příliš efektivní z hlediska brandingu na regálech v prodejnách. Je nutné hledat způsoby, jak zhotovit sáčky schopné stát rovně a udržovat si konzistentnější vzhled. Vhodné je také začít používat nové druhy a formy nápojových sáčků, které je odliší od sáčků používaných u jiných kategorií výrobků.

U skla kulhá kvalita

Podobně jako v roce 2009 nejsou výrobci a prodejci nápojů spokojeni s kvalitou a druhem skla, které používají pro své lahve. Vadí jim nedostatek různorodosti v barvách, tvarech a kvalitě skla, což je důsledkem konsolidace odvětví, a mají dojem, že kvalita dodávaného skla obecně klesá. Snaží se vylehčovat lahve a zároveň minimalizovat dopad tohoto vylehčení na vlastnosti lahve při výrobním procesu i spotřebě.

Ve strojích a servisu Amerika zaostává

Vzhledem k pokračující konsolidaci odvětví dnes výrobci nápojů často nemohou najít zařízení, které potřebují. Na americkém trhu chybí malé, úzce specializované odborné firmy. Zatímco němečtí výrobci obalových technologií jsou známi svou schopností nabídnout stroje s potřebnými možnostmi přizpůsobení, v USA je obtížné takové najít. Kvalita evropských výrobců těchto technologií je vnímána jako vyšší. Tento proces začal již v 80. letech, ale většina respondentů v průzkumu se domnívala, že současná kvalitativní mezera je mnohem menší nebo se omezuje na několik málo specializovaných segmentů.

Obalový průmysl je pod tlakem snižování nákladů a požaduje stroje s více funkcemi, které budou ale jednoduše ovladatelné. Pro mnoho výrobců nápojů je důležitá vertikální integrace strojů, která jim umožní přizpůsobit se jakémukoli přání prodejce nebo zákaznickému trendu rychleji než jejich konkurenti. Jiní respondenti ale tvrdili, že stroje dosáhly kritického bodu složitosti a budoucí zlepšení se budou týkat spíše větší uživatelské přívětivosti, možnosti sebekontroly a sebediagnostiky strojů, čímž bude možné snadněji a rychleji dosáhnout optimálního provozu. Minipivovary a další menší podniky by uvítaly větší nabídku menších verzí strojů vhodnějších pro jejich potřeby.

Jedinečnost, automatizace, elektronická komunikace

Ve srovnání s obdobným výzkumem z roku 2009 ukázaly výsledky větší důraz na jedinečnost balení v segmentech sycených nealkoholických nápojů a vína a zvýšené tíhnutí k vývoji nových prémiových produktů či vstupu již existujících značek do prémiového segmentu.

Pokračuje výzkum technologií v oblasti robotiky, kamerových systémů a strojového učení, kdy jsou zařízení schopna se automaticky přizpůsobovat zakázce. Vhodné je partnerství s vysokými školami, které vyvíjejí špičkové technologie a naopak potřebují zázemí v praxi. Díky tomu mohou rychleji postupovat inovace a adaptace balicích strojů. Firmy budou posilovat vztah spotřebitelů k nově vyvíjeným obalům prostřednictvím elektronických médií a virální komunikace, moderní technologie budou více využívány například k většímu zužitkování znalostí zkušených techniků prostřednictvím videokonferencí a snímání jejich práce pomocí nástrojů, jako jsou brýle Google Glass. Videa pak lze uložit a kategorizovat pro výcvik dalších techniků.