Akce tohoto druhu se koná každé dva roky. Za českou stranu ji organizovali pracovníci Centra pro informace a mechanické testování obalů (CIMTO), které bylo v roce 2007 pověřeno zajištěním činnosti Centra technické normalizace (CTN) pro oblast obalů, balení, obalových materiálů, palet, kontejnerů a výměnných nástaveb, a z tohoto titulu
spolupracuje s mezinárodní organizací pro standardizaci ISO. Vedoucí CTN Magdalena Bambousková byla také jediným českým odborníkem na tomto setkání, vyznačujícím se velkým zastoupením zejména asijských zemí, výrazně také zaalpských evropských zemí a USA. Dlužno podotknout, že s výjimkou vedení a sekretariátu jsou členy výboru v drtivé většině lidé z praxe, zejména z významných firem v oboru. Vedením výboru jsou pověřeni pracovníci Japonského obalového institutu (JPI), záložní vedení sídlí v íránu.
Normy si dělí pracovní skupiny
Technický výbor ISO/TC 122 má na starosti vytváření všech mezinárodních obalových norem kromě lektrotechnických (IEC) a telekomunikačních (ITU). K těmto účelům zřídil výbor několik pracovních skupin (WG): WG5 se zabývá názvoslovím, WG6 ocelovými sudy, WG8 plastovými sudy, WG9 uživatelsky přístupným designem, WG11 přepravou zboží pro domácnosti, WG12 logistickými technologiemi dodavatelského řetězce, WG13 má na starosti vratné přepravní systémy a řešení na radiofrekvenční bázi, WG14 technologie etiket. Jedna skupina se zaměřuje na balení nebezpečných produktů, dva speciální podvýbory se zabývají testováním obalových řešení a ochranou pracovního a životního prostředí. Na práci výboru se podílí organizace a jednotlivci z 33 účastnických zemí a 45 zemí pozorovatelských. Výbor dosud pracoval na 75 ISO normách, z toho za 39 norem měl přímou odpovědnost. Spadá pod něj i několik právě vytvářených norem, o nichž se jednalo v Praze: ISO 780 Obrazové značky (Pictorial markings), ISO 3394 Velikosti balení, ISO 3676 Velikosti přepravních jednotek, ISO TR17350 Přímé značení plastových RTI (vratných přepravních jednotek), a konečně ISO TR17370 Přenosy aplikačních GL dat. V prvních třech dnech setkání jednali účastníci v rámci jednotlivých pracovních skupin – k dispozici měli tři jednací sály ÚNMZ – poslední den byl věnován plenárnímu zasedání, kterému předsedal Dr. Hirokuni Ono z Japonského obalového institutu; po referátu o práci vedení výboru, předneseném jeho tajemnicí Maho Takahaši, shrnuli mluvčí (tzv. convenors) jednotlivých pracovních skupin ve svých reportech současný stav připravovaných norem. Zde musíme vyzvednout roli Craiga K. Harmona, prezidenta a výkonného ředitele společnosti Q.E.D. Systems z Cedar Rapids, jehož výborně připravená a zároveň vtipná vystoupení s dokonale zpracovanými prezentacemi patřila mezi vrcholy celého setkání. Podobně důležitou roli měli i němečtí účastníci (zmiňme jmenovitě Dietera Mössnera ze společnosti Edelmann, jenž mj. představil tři nové piktogramy), kteří zároveň s perfekcionalismem jim vlastním vtipně komentovali nešvary v organizační práci výboru: neřešení opakovaných námitek a nepružnou komunikaci, zejména pokud jde o íránské záložní vedení výboru. 
Aktivní a inteligentní obaly v popředí
Jedním z témat, o nichž se na zasedání mluvilo, byly aktivní a inteligentní obaly. Ty poskytují spolehlivou informaci o stavu zboží a mají významnou úlohu při snižování odpadů: prodlužují trvanlivost, což výrazně snižuje potřebu balení a náklady na logistiku. (V potravinářském průmyslu se na světě každoročně zkazí balené zboží za 35 miliard eur a v USA se z koupených léků nakonec 40 % vyhodí.) Globální trh pro pokročilé obalové techniky v potravinách a nápojích očekává růst na 23 miliard dolarů v roce 2015, některé nanomateriály jsou již dnes považovány za bezpečné pro přímý kontakt s potravinami (www.efsa.europa.eu). Mezi aktivní řešení patří biochemické aktivní fólie, antimikrobiální obaly, plynné vytlačování kyslíku a CO2, regulace vlhkosti, antioxidace, balení s aktivním chlazením, aktivní štítky a nanotechnologie v balení. Mezi inteligentní řešení jsou řazeny senzory a tagy, RFID technologie, tištěná elektronika, kontrolní a sledovací systémy, telekomunikace, softwarová IT řešení, indikátory času a teploty, logistický hardware, řídicí a informační systémy dodavatelského řetězce od objednávky, opatření proti krádeži, protipadělatelské systémy, mobilní komerce a tzv. internet věcí. Významným projektem je zavádění infrastruktury sítě 5G, společná iniciativa evropského odvětví informačních technologií a Evropské komise za 1,4 miliardy eur. Proti roku 2010
se v blízké budoucnosti kapacita bezdrátových zařízení zvýší tisíckrát, úspora energie přitom dosáhne 90 %, protože hlavní důraz bude na mobilních komunikačních sítích. Rychlost servisního zásahu v síti se zároveň zkrátí z 90 hodin na 90 minut.
Výhledy obalů do budoucna
Kromě interních detailů o stavu vytváření obalových norem zaznělo během jednání i několik zajímavých údajů o globálním obalovém průmyslu a jeho vývoji. Podle studie britské výzkumné organizace Smithers Pira z prosince 2013 o budoucnosti globálního balení do roku 2018 bude ve zmíněném roce činit jeho světový obrat 772 miliard USD, a proti roku 2008 tak vzroste o 65 miliard USD. Podíl Asie na spotřebě obalů stoupne do roku 2018 (vůči roku 2012) z 36 na 42 %, podíl Severní Ameriky klesne z 23 na 21 %, podíl západní Evropy ještě výrazněji: z 23 na 19 %. Východní Evropa zůstane na 6 %, Jižní Amerika na 5 %. Podíl Afriky vzroste ze 2 na 3 %. Střední východ zůstane na 3 %, Austrálie na 2 %. Podíly obalových materiálů se v tomto období příliš nezmění. V roce 2018 bude 31 % obalových materiálů představovat lepenka, 23 % flexibilní materiály, 22 % tuhé plasty, 13 % kovy, 7 % sklo a zbývající 4 % jiné materiály. Dodejme ještě, že podle údajů z roku 2009 měly na všech obalech spotřebních výrobků tržní podíl 38 % potraviny, 18 % nápoje, 5 % farmaceutické výrobky, 3 % kosmetické produkty a na zbývající výrobky připadalo 36 %.
Tři základní cíle
Jaké jsou vlastně základní cíle výboru ISO/TC122? Zejména tyto tři: Předně poskytnout nákladově efektivní a polehlivější zkušební metody umožňující jasné a jednoznačné technické specifikace prostřednictvím harmonizace a výkladu pojmů. Za druhé: vhodně zlepšovat design balení pro globální potřeby spotřebitelů směrem k uživatelské přístupnosti se zohledněním aktuálních sociálních, bezpečnostních, zdravotních a environmentálních potřeb. A konečně za třetí: umožnit snadnou a účelnou výměnu světových komodit v oblasti mezinárodního obchodu a logistiky, odstranit technické překážky v balení a vzájemném otevření trhů v různých regionech světa.