U přepravního balení hraje velmi důležitou roli již vstupní analýza, v níž konstruktér řeší výběr materiálu a typ obalu. Aby mohl úspěšně navrhnout naprosto funkční obal, musí znát nejen výrobek a jeho tvar, materiál a hmotnostní i rozměrové specifikace, ale i rizika, která bude obal s produktem během logistických operací (zejména během dopravy či delšího skladování) podstupovat.

ELIMINACE RIZIK HNED NA POČÁTKU
K nejběžnějším mechanickým rizikům patří jak dynamická (rázy, vibrace, pády atd.), tak i statická omezení (stohovací síly, tlakové síly, bodová zatížení apod.). Zvláště při dlouhodobější přepravě do zámoří je nutné eliminovat i další typ rizik, která mají na svědomí prach, klimatické podmínky či jejich změny. Především u kovových součástí by bez správné volby typu balení mohla hrozit i nevratná poškození, např. koroze. Konstruktér si v těchto případech nevystačí pouze s obalem a účinnou fixací, ale musí navrhnout i typ a potřebné množství dalších pomocných prvků, (např. vysoušedla, inhibitory koroze či využití aktivního typu balení). V mnoha případech musí dojít i otestování konstrukce ve zkušebně.
Všechny tyto důležité aspekty se navíc musí řešit v souladu s ekonomickou (spotřeba materiálu, odpad, optimalizace ložení na paletě či kontejneru atd.) i ergonomickou stránkou obalu, kde se musí např. zohlednit typ balení (ruční, strojní). U složitějších obalů je často požadován i návod ke skládání. Již na počátku vývoje by však měl konstruktér brát v potaz celý proces skládání či kompletaci obalu s produktem a obal navrhovat tak, aby tyto procesy zákazníka časově příliš nezdržovaly a byly pro něho srozumitelné (chybně sestavená fixace v obalu neplní svou funkci). Velmi důležitou roli hraje vysledovatelnost. Značení na přepravních obalech obvykle obsahuje jak alfanumerické znaky, tak i grafické znaky a čárové kódy. Jednotky přepravního balení musí být opatřeny označením, které umožňuje identifikaci nákladu, příjemce, místo určení a dalšími doplňujícími informacemi, informačními nápisy, výstražnými a manipulačními symboly a značkami. Soudržnost celé manipulační jednotky může být ještě zajištěna fólií či spojovacími nebo vázacími prostředky.

V HLAVNÍ ROLI FIXACE
Přepravní obaly mohou být jak vratné, tak i nevratné. Většina vratných přepravních obalů je vyrobena z vícevrstvé vlnité lepenky. Konstrukce krabice či bedny může být standardní (obvykle katalog FEFCO) či nestandardní. Velmi důležitou roli hraje u obalu fixace. Volba fixace vychází ze základních charakteristik baleného materiálu, jeho vlastností i citlivosti vůči mechanickému namáhání a předpokládaným rizikům. Fixace se navrhuje s ohledem na deformační zóny, které jsou vytvářeny tak, aby zamezovaly nárazům, eliminovaly pohyb výrobku v obalu či vytvořily účinnou ochranu proti celoplošnému či bodovému zatížení. Cílem je, aby při případném nárazu, či dokonce proražení obalu, nebyl výrobek poškozen. Podle typu celé konstrukce rozlišujeme fixaci pevnou (výrobek je spojen s obalem v jeden celek) nebo poddajnou (výrobek v obalu má možnost menšího kontrolovatelného pohybu). Pevnou fixací výrobek obvykle přímo připevňujeme ke dnu či stěnám obalu, pohyblivé části bývají znehybněny. Větší variabilitu pro konstruktéra poskytuje fixace poddajná (tvarové vložky, proložky, rohy, mřížky, výplňový materiál, polštáře, smrštitelné, průtažné a bublinkové fólie, přímé zapěňování produktu v obalu atd.). Na fixace s ohledem na celý systém balení lze použít řadu materiálů včetně jejich kombinací. K nejběžnějším patří papír, lepenka a plasty. Posledně jmenovaná skupina se nejčastěji uplatňuje v pěnové či fóliové podobě. Materiál se často ještě musí dále s ohledem na balené zboží upravovat (např. plasty využívané při balení elektroniky se zbavují elektrostatického náboje atd.)

PŘEPRAVNÍ BALENÍ A VLNĚNÁ LEPENKA
Vlnitá lepenka je nejčastěji používaným materiálem u nevratného typu přepravních obalů. I když u velkoobjemových
beden se nejčastěji používá lepenka pěti- či sedmivrstvá, velké uplatnění má i třívrstvá. Omezeně (v případě některých typů fixací) se lze setkat i s dvouvrstvými lepenkami. Speciálně těžké vlnité lepenky určené pro náročnější přepravní balení jsou vhodně upravovány (vrstvením, nátěrem, impregnací apod.), aby se v co nejvyšší míře eliminovaly nežádoucí vlastnosti materiálu (především absorpce vlhkosti). Dalším trendem ve výrobě těžkých lepenek je jejich kašírování. Na rozdíl od využití např. při výrobě lepenkových multipacků na pivo či prezentačních POS stojanů, kde je důvodem kašírování zlepšení potiskovatelnosti, jsou těžké lepenky kašírovány nikoli natíranými ofsetem potištěnými papíry (např. GD2), ale dalšími vrstvami vlnité lepenky. Kašírování má v tomto případě za účel zvýšit plošnou hmotnost a následně i nosnost celého obalu. K výrobcům vícevrstvých (především tří- a pětivrstvých) lepenek patří na našem trhu Smurfit Kappa Czech, s. r. o, DS Smith Packaging Czech Republic, s. r. o., THIMM, Model, a. s., Obaly Morava a další.Na výrobu velkoobjemových přepravních obalů z těžkých lepenek se u nás kromě uvedených výrobců lepenek specializuje řada firem, především Unipap, a. s., THIMM SCHERTLER Packaging Systems, Smurfit Kappa Žebrák, Podorlická kartonážní, Solpap, Servisbal, a. s., a další. Prodejem obalových materiálů, včetně přepravních obalů a fixačních výplní se v ČR zabývá i zastoupení francouzské firmy Rajapack.

PRO GRANULÁTY JSOU  NEJVHODNĚJŠÍ OKTABÍNY
Přeprava se zdaleka však netýká jen různě vytvarovaných produktů či komponentů, ale i tekutin, sypkých hmot, granulátů či drobných polotovarů, nejčastěji v chemickém průmyslu. A i tady se vedle různých typů vratných obalů vyskytují přepravní obaly z vlnité lepenky. Pro tento typ sortimentu se kvůli lepšímu rozložení tlaku obvykle nepoužívají bedny čtvercových či obdélníkových průřezů, u kterých by mohlo po naplnění sypkou hmotou či granulátem docházet k určitým deformacím obalu (např. vyboulení stěn), ale tzv. oktabíny. Oktabíny se vyznačují osmiúhelníkovým průřezem a vyrábějí se především z těžkých vícevrstvých vlnitých lepenek. Standardní konstrukce nabízí katalog FEFCO ve skupině 3. Do této skupiny se obecně řadí krabice s víkem. Tedy krabice, které se skládají ze dvou nebo více dílů. Vrchní díl (víko) je nasunut přes spodní díl (dno) nebo jsou oba díly nasunuty na tělo obalu. Ale jednotlivé konstrukce oktabínů nejsou pro všechny typy produktů univerzální. Výrobcům PET preforem se při přepravě polotovarů k nápojářům-plničům z hlediska rozložení zátěže nejvíce osvědčují oktabíny typu 0352. V chemickém průmyslu při přepravě granulátů či prášků bývá často aplikován typ 0351. Nejčastěji používané oktabíny u nás se vyrábějí z pětivrstvé vlnité lepenky. Z hlediska konstrukce, použitého materiálu a rozměrů se na trhu nejvíce používají oktabíny s nosností 1000–1250 kg.

TRENDY V PŘEPRAVNÍCH BOXECH
Pro mnohé výrobce je současnost stále ještě ve znamení hledání úspor, a právě tento trend nahrává výrobcům obalů z těžkých lepenek. Vlnitá lepenka totiž tvoří velice často levnější (ale přitom plnohodnotnou) alternativu k dražším překližkovým bednám. Další výhodou lepenky je, že obaly mohou být konstrukčně mnohem variabilnější než obaly dřevěné. Mnohé lepenkové obaly jsou k balicí lince přepravovány v plochém či v téměř plochém stavu, čímž dochází k významnému šetření nákladů při jejich přepravě. Dalším trendem u přepravních obalů z vlnité lepenky je jejich snadná a velice levná flexibilní proměna pro nejrůznější typy baleného zboží. Té je dosaženo tak, že hlavní nosná konstrukce je stále stejný typ obalu, balení různých typů produktů umožňuje pouze vyměnitelná fixace – ať již z lepenky či z pěny. Zvýšení nosnosti, manipulovatelnosti či celkové ekonomičnosti balení je dnes často dosahováno i vkládáním plastových klipů, držáků, rukojetí a dalších komponentů do lepenkového obalu.