Šlo zřejmě o nejvýznamnější odbornou akci v rámci zmíněných letošních veletrhů. Konference se 150 účastníky, vesměs představiteli klíčových dodavatelů i tiskáren – s mírnou nadsázkou bychom tuto akci mohli označit za malé Printfórum – měla opravdu mezinárodní ráz. A nejen proto, že část přednášejících přijela ze zahraničí, rovněž slajdy českých přednášejících byly většinou v angličtině a mezi účastníky jsme zaznamenali například výraznější polskou účast. Moderátorem celé akce (v angličtině) byl Marek Kraus, panelové diskuse moderoval česky Martin Novotný ze společnosti Grafie. Konferenci předcházelo večerní setkání v hotelu Holiday Inn. V tomto textu se budeme věnovat jen části z tuctu zajímavých prezentací, na ostatní přijde řada příště.

Úvod do technologie a role reflektorů

Jean-Philippe Fournier, manažer prodeje aplikací pro archový tisk společnosti IST METZ, mluvil o trendech na trhu UV tisku. Jedním z nich je tendence k více in-line efektům (vysokému lesku, strukturovaným a drip off lakům apod.), což se v obalovém tisku týká například inmould etiket. UV tisk vyžaduje vyšší investiční náklady na technologii samotnou i spotřební materiál (zejména barvy a laky) a energii. Určitým problémem je i charakteristický zápach způsobený fotoiniciátory, monomery i natíranými papíry, lze ho ale minimalizovat výběrem kvalitních spotřebních materiálů i tiskových substrátů.

UV barvy se skládají ze čtyř hlavních složek: pigmentů (nosičů barevnosti), aditiv (stabilizátorů rozlivu apod.), fotoiniciátorů, které vytvářejí volné radikály dodáním energie v UV světle, a konečně nosiče – směsi nízkoviskózních monomerů a vysoceviskózních prepolymerů, v níž vlivem zmíněných radikálů dojde k polymerizaci.

Mezi výhody UV tisku patří nulový obsah těkavých organických sloučenin (VOC), žádná potřeba práškování tisku, jeho okamžité zasychání, vysoký lesk, možnost tisku na fólie, in-line lakování, tisk nejrůznějších efektů či snížené množství odpadů. Vlnová délka UV-C je zásadní pro kompletní vytvrzení, UV-B podporuje vytvrzení delšími vlnami a UV-A je odpovědná za vytvrzení velmi silných vrstev barev či laku.

Na celkovém energetickém výkonu lampy se UV světlo podílí 28 %, viditelné světlo 20 %, IR (tedy vlastně tepelné) záření 35 %, 17 % činí jiné energetické ztráty. Důležitou částí lampy je reflektor, který předává světlo z UV lampy tiskovému substrátu a bez něhož by využití UV energie substrátem kleslo na polovinu. Skleněný CMK reflektor pro tepelně citlivé substráty je nyní ve většině aplikací nahrazován o 30 % efektivnějším URS reflektorem. V případě LE-UV jsou použity bezozonové lampy, během absorpce nedochází k žádným barevným změnám. Výkon lamp lze regulovat: od 80 W/cm do 200 W/cm. Lze využívat konvenční, vysoce reaktivní a normální UV barvy v jednom stroji. Dvě nové vytvrzovací jednotky EOP s řešením FSP dnes dosahují stejného výkonu jako dříve tři EOP. Dodejme, že některá řešení lamp a reflektorů využívají i vodního chlazení. IST METZ rovněž představila svůj nový slogan more³.

DryStar od Heidelbergu

Produktový manažer archového tisku Heidelbergu Martin Zibold představil nízkoenergetické UV vytvrzování DryStar LE UV jako řešení pro komerční tiskaře. Více než třetinu dnešního objemu UV tisku ovšem tvoří packaging, více než třetinu etikety, ve zbytku mají největší podíl speciální a bezpečnostní tisk, a až potom následuje tisk komerční. Mezi obecně známé výhody UV tisku patří okamžité utvrzení tisku, a tedy možnost okamžitého dalšího zpracování, či o čtvrtinu nižší spotřeba barev proti tiskům konvenčním.

Vysoce reaktivní UV barvy pro nízkoenergetické vytvrzování se chovají v tiskovém stroji podobně jako konvenční barvy. Mají zvýšenou odolnost vůči poškrábání, šetří energii, a mají také nižší investiční náklady proti klasickému UV. Řešení DryStar existuje i v LED variantě. Nízkoenergetický UV tisk s vysoce reaktivními barvami byl vyvinut v Japonsku. Proti klasickým UV barvám nevyvíjí žádný ozon, potřebuje menší objem IR záření a vydává menší zápach. Proti klasickému UV lze ušetřit až čtyři pětiny energie v závislosti na aplikaci, nastavení a počtu lamp.

Pro LE UV tisk lze z hlediska Heidelbergu použít tří druhů lamp: standardní HG pro reaktivní i standardní UV barvy a laky, dále FE lampy s redukcí ozonu, a konečně i bezozonové FE; ty jsou ale určeny pouze pro reaktivní barvy a laky.

Cena UV barev je zhruba na dvojnásobku konvenčních, u vysoce reaktivních jde o 230 % ceny. Spotřeba je přitom proti konvenčním o třetinu nižší. U laku je cena UV dvojnásobkem disperzního, a u LE UV (z produkce společnosti Toyo) dokonce trojnásobkem. 100 % UV laku ale zůstane na substrátu, u konvenčních laků je to jen 60 %. LE-UV je podle Zibolda levnější při nižším než 40% pokrytí. Pokud jde o nabídku barev pro LE-UV tisk, nejkompletnější nabídku mají zřejmě společnosti Toyo (Aretz) a DIC (Sun Chemicals).

Toyo zejména s Komori

Toma Paligorov ze společnosti Arets Graphics, který má na starosti její marketingovou a technickou podporu zákazníkům ve východní Evropě a v Rusku, představil japonského výrobce ofsetových, flexotiskových a hlubotiskových barev Toyo (dnes součást zmíněné Arets Graphics) a věnoval se zejména jeho produkci UV barev. Jedná se například o barvy Kaleido s rozšířeným rozsahem barevnosti, podobným prostoru RGB, vysoce reaktivní UV barvy pro LED a LPC vytvrzování (to v UV tisku využívají němečtí ofsetoví výrobci, protože redukuje náklady na energii o 75 %), barvy z rýžového oleje bez podílu minerálních olejů, a v neposlední řadě koncentrované barvy s vysokou denzitou například pro novinový nebo etiketový tisk, a také lepidla pro kašírování.

Paligorov porovnal LE UV, K-HS (Komori) a LED UV vytvrzování. V systému K-HS je nyní dostupná série V3 s novými pigmenty pro komerční tiskaře, odpovídající normě ISO 12647-2, lesklejší než konvenční UV barvy a určená pro potisk papíru a lepenky. Systém FD LED zavedly společnosti Ryobi a Toyo na Drupě 2008. Systém FD K-HS dnes využívá 90 % strojů s technologií H-UV, na níž spolupracuje Toyo s japonským výrobcem ofsetových strojů Komori. V Japonsku jsou přes dvě stovky strojů Komori s H-UV, v Evropě více než šest desítek.

Nízkoenergetické UV lampy mají širší emisní spektrum. Skleněné materiály redukují vlnové šířky vytvářející ozon a rovněž množství IR (tepelného) záření, poškozujícího tepelně citlivé materiály.

Pantone Live pro UV tisk

Malgorzata Lososová-Ungrádová ze společnosti X-Rite Pantone mluvila o řešení Pantone Live, umožňujícím prostřednictvím internetu a na něm umístěného softwaru – tedy v tzv. cloudu – sdílet barevné standardy pro recepturování a kontrolu barevnosti při tisku UV barvami. Systém tak umožňuje barevnou standardizaci na různých místech světa bez potřeby fyzické výměny vzorků tisku. Firmy zapojené do tohoto placeného řešení mají k dispozici 27 knihoven s barvovými standardy pro různé kombinace barev, substrátů a technologií; tento počet bude rozšířen na 60.

Barva výrobku je jedním z primárních důvodů nákupu a zvyšuje povědomí o značce o 80 %. Přesně popsat barvu lze pouze digitálně – jedinečnou spektrální křivkou v barevném prostoru CIE Lab. Ideální je zde proto spektrofotometr, který vidí barvy podobně jako lidské oko, ale hodnotí je matematicky.

Výhody i čtyřnásobná cena UV inkjetu

John Corrall, ředitel britské společnosti Industrial Inkjet, prodejní a technické podpory pro společnost Konica Minolta, představil možnosti, výhody a limity přímého potisku UV inkjetem, což se týká většinou potisku obalových nádob. Ten měl v roce 2012 na přímém UV inkjetu třetinový podíl, následován byl bezpečnostním tiskem s 19 % a etiketami se 14 %.

Kromě ušetření přípravy tisku, důležité hlavně při menších nákladech, a možnosti tisku variabilní informace uvedl Corrall mezi výhodami inkjetu rovněž stejnou kvalitu tisku na začátku jako na konci nákladu, přičemž dodržení správné barevnosti nevyžaduje odborné znalosti obsluhy, bezkontaktnost tisku a tisk i na trojrozměrné povrchy. Cena UV inkjetové barvy je podle Corralla zhruba čtyřnásobkem ceny barvy sítotiskové. Flexo se s UV inkjetem nákladově vyrovná zhruba u 50 000 etiket formátu 70 x 70 mm. Limitována je dostupnost přímých barev.

Pro perfektní kvalitu by měla být vzdálenost tiskové hlavy od substrátu u 6pl kapky menší než 2,5 mm, u 14pl kapky menší než 3,5 mm a u 42pl kapky menší než 5 mm. U krycí bílé je nutno počítat s dvojnásobnou spotřebou proti jiným barvám a je rovněž náročnější na vytvrzení. Klíčovými faktory jsou obecně tiskové hlavy, inkoustová technologie, před- a poúprava substrátu, řídicí elektronika. Nízkomigrační barvy Agfa nyní Konica Minolta akceptuje pro potisk obalů cukrovinek, lékařských stříkaček a blistrových fólií léků.

Braille na lécích jako EN ISO již v červnu

Vlado Volek z Obalového institutu SYBA představil současný stav zavádění ISO evropské normy Braillova slepeckého písma na obaly léků. Evropská komise vysoce doporučila standard Marburg Medium, na němž se dohodla skupina 40 expertů z farmaceutického průmyslu, obalového průmyslu a svazů nevidomých. Podle výzkumů Univerzity v Birminghamu byla určena požadovaná cílová výška bodu (0,2 mm) s tolerancí 5 % bodů nižších než 0,12 mm u ražby a 0,16 mm u jiných metod produkce bodu, jako je sítotisk. Zavádění (UAP) normy ISO 17351:2013 jako mezinárodního EN ISO standardu skončí na začátku června 2014.

Článek připravil Miroslav Dočkal.

Čísla z trhu

Zatímco tisk obecně ve světě činil v roce 2012 po předchozím poklesu kolem 800 miliard USD a z toho obalový tisk kolem 300 miliard, v roce 2016 má objem trhu činit u obalového tisku až 370 miliard a celkově téměř 850 miliard. Ze všech tiskových produktů od roku 2006 roste prakticky jen obalový tisk a etikety. Roste v něm přitom využívání flexotisku a v ještě větší míře inkjetu, ostatní technologie stagnují či klesají. Nejpoužívanější technologií pro tisk obalů je ale stále archový ofset se 180 miliardami USD ročně. Flexo činilo v roce 2012 140 miliard a má se posunout do roku 2016 na téměř 160 miliard, inkjet činil méně než 40 a má dosáhnout téměř 60 miliard USD.