Od roku 2012 má 2000 sledovaných domácností v České republice čtečky čárových kódů a u nebaleného zboží zadávají kódy ručně. Při nákupech dominují ženy, čistě mužských domácností je jen kolem 5 %. V téměř polovině domácností je věk ženy nad 50 let, v dalších téměř 40 % 30-49 let. Mírně se snižuje frekvence nákupů. Protože celková útrata domácností se příliš nezměnila a inflace byla vyšší než průměrných 1,4 %, znamená to, že se mírně snížila spotřeba. Nejmladší spotřebitelé nakupují nejméně často, zhruba jednou za deset dnů, s rostoucím věkem se frekvence nákupů zvyšuje, až na každý den kromě svátků. Obecně je v ČR vyšší frekvence nákupů oproti starým zemím EU. Mladší spotřebitelky nakupují víc mléčné výrobky a drogistické zboží, ve středním věku roste podíl sladkostí a snacků (zde mají zřejmě vliv na výběr zboží děti). Nejstarší spotřebitelé častěji nakupují čerstvé výrobky, zejména maso.

Vede plast před papírem a sklem

Obalové materiály rozděluje GfK na  papír/karton (sem řadí i nápojové kartony), plast, sklo, kov a ostatní – kombinované obaly. Celkově jsou změny podílů těchto materiálů v rychloobrátkových obalech od roku 2009 jen mírné: od roku 2009 nepatrně klesl podíl plastu i skla. Obaly (výlučně) z plastu dnes podle výzkumu GfK tvoří tři pětiny všech obalů na českém trhu, papírové obaly pětinu a skleněné obaly 14 %.

K výrazným rozdílům ale došlo v jednotlivých kategoriích. V obalech piva a alkoholu vzrostl několikrát podíl plastu a téměř dvojnásobně i kovu na úkor skla: u piva šlo v případě plastu o nárůst ze 3 na 19 %! Podíl papíru se mírně snižuje u tzv. convenience výrobků (přípravky a směsi k vaření a pečení, konzervované potraviny, instantní a hotová jídla, marmelády, med, sušené ovoce, oříšky a semínka, pomazánky, protlaky) a výrazně u mražených potravin, v obou případech zejména ve prospěch plastů. Opačná situace je ovšem u hygienických potřeb, kde se výrazně zvyšuje podíl papíru na úkor plastů. U obalů potravin pro domácí mazlíčky klesá výrazně klesá podíl kovu a částečně i plastů ve prospěch „ostatních“ (nepapírových) materiálů. Celkově se zvyšuje podíl balených výrobků – nejčastěji jsou baleny nápoje a mléčné výrobky.

Důležitá je nejen etiketa, ale i materiál obalu

Při nezávislém průzkumu provedeném mezi 8000 spotřebiteli se zjistilo, že Evropanům dělá větší starosti zdraví a bezpečnost potravin než problémy životního prostředí, mezinárodní terorismus či veřejná bezpečnost. Mezi hlavní problémy se řadí i role obalů v bezpečnosti potravin.

Mezi evropskými spotřebiteli roste znepokojení ohledně potenciálních zdravotních rizik následkem pronikání chemických látek z obalů do potravin. Tuto možnost připouštějí dvě třetiny (66 %) spotřebitelů. Osm z deseti spotřebitelů se domnívá, že působení těchto chemických látek by mohlo vést k ohrožení lidského zdraví. Současně bylo zjištěno, že ze všech zkoumaných materiálů – kovu, papíru, bag-in-box obalů, plastu a skla – vzbuzují u evropských spotřebitelů (60 %) největší obavy plastové obaly. Domnívají se, že právě ony mohou mít na potraviny a nápoje či jejich složky nejhorší vliv.

Sklo posílilo svoji pozici

Zdravotní ohledy hrají v rozhodování spotřebitelů zásadní roli, a to se odráží ve zvýšené poptávce po potravinách a nápojích ve skleněných obalech. Celých 61 % z těch, kdo volí sklo, věří, že pro jejich zdraví je skleněný obal nejbezpečnější. Pro srovnání: při průzkumu v roce 2010 bylo takových spotřebitelů 48 %.

Když Adeline Farrellyová, generální tajemnice FEVE, Evropské federace výrobců obalového skla, mluvila jménem komunity Friends of Glass, vyjádřila se takto: „Je zřejmé, že spotřebitelům dělá starosti kontaminace potravin způsobená obaly. Zajímají se nejen o to, co je napsáno na etiketě, ale také, jak jsou produkty skladovány a baleny. Studie ukazují, že obalové materiály uvolňují do potravin chemické látky, což opravdu je důvod k obavám. Obzvlášť opatrní jsou rodiče malých dětí: 77 % evropských rodičů uchovává potraviny pro děti ve skle a 61 % nekupuje dětskou výživu v plastových či jiných láhvích.“

Migrace látek z obalu do potravin stále otazníkem

Když profesor Dieter Schrenk, odborník na farmakologii a toxikologii na univerzitě v německém Kaiserslauternu, hovořil o současném rozsahu vědeckého výzkumu uvolňování chemických látek z obalových materiálů, uvedl mimo jiné: „Otázka pronikání chemických sloučenin z obalových materiálů potravin do samotných potravin je velmi závažná. Již v minulosti bylo prokázáno, že plastové polymery, kovy a papír/karton jsou nezanedbatelným zdrojem chemických látek, které jsou v potravinách nežádoucí. Dochází k tomu migrací většinou úmyslně přidávaných látek nebo látek souvisejících s výrobním procesem. Riziko spojené s konzumací takto kontaminovaných potravin se sice považuje za nízké, nicméně dosud nebyl proveden takový výzkum, který by tuto otázku vědecky zcela objasnil.“

Pro USA je sklo jediný bezpečný obalový materiál

Sklo je obalový materiál, který působí jako přírodní a nepropustná bariéra a nereaguje s potravinami ani nápoji. Ve Spojených státech je sklo jediným obalovým materiálem, který je americkým federálním Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv všeobecně považován za bezpečný neboli GRAS. V roce 2011, když EU zakázala plastové kojenecké láhve s obsahem BPA, doporučila jako alternativu bezpečnou pro lidské zdraví právě sklo.

Evropa doporučuje zkoumat materiál obalu

Evropská komise posiluje legislativu ohledně chemických sloučenin, které se mohou uvolňovat z potravinových obalů. Skleněné obaly vyhoví i těm nejpřísnějším požadavkům, jaké se kdy mohou objevit v evropských normách a nařízeních pro kontakt s potravinami, protože sklo je chemicky inertní, což znamená, že nereaguje s obsahem obalu a pro vnější kontaminanty je nepropustné. Spotřebitelům se doporučuje, aby se kromě etikety zajímali i o obal.

Dodatečné informace:

Evropský průzkum

Nezávislá průzkumová agentura InSites Consulting provedla v únoru 2014 spotřebitelský průzkum v 11 evropských zemích (ve Francii, v Itálii, Německu, ve Španělsku, Velké Británii, v Rakousku, Chorvatsku, Česku, na Slovensku a ve Švýcarsku). Průzkum objednala federace FEVE jako součást kampaně Friends of Glass. V průzkumu bylo dotazováno přes 8000 spotřebitelů ve věku od 24 do 64 let ohledně jejich pohledu na potravinové obaly z hlediska bezpečnosti potravin, životního prostředí a chuti. 41 % respondentů mělo děti; 75 % respondentů byly ženy, 25 % muži. Výsledky jsou reprezentativní pro každou zemi.

Článek připravili Miroslav Dočkal a Ladislava Caisová.