K tomu je potřeba důkladně se seznámit s nařízením EU č. 1169/2011 a následně na obalu výrobků podle jednotlivých požadavků nového nařízení provést příslušné změny. Pracovní snídani s informacemi na toto téma a praktickým návodem, jak si zajistit hladký průběh procesu změn, uspořádala v únoru brandingová agentura Cocoon Group ve spolupráci s  advokátní kanceláří Ambruz & Dark Deloitte Legal.

Co reálně nařízení přinese?

Jako první na snídani vystoupil Martin Štěpánek z odboru potravinářské výroby a legislativy Ministerstva zemědělství, když vysvětlil, že cílem nařízení je poskytnout konečnému spotřebiteli základ, aby mohl učinit informovaný výběr, tedy aby mohl snadno porozumět informacím o potravině. Ve své přednášce provedl posluchače seznamem povinných údajů dle čl. 9 nového nařízení. Dle požadavků tohoto článku bude muset obal potraviny obsahovat: název potraviny, seznam složek, alergenní látky, množství jednotlivých složek nebo skupin složek, čisté množství potraviny, datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti, podmínky uchování potraviny, jméno nebo obchodní název provozovatele potravinářského podniku, ve vybraných případech také zemi původu nebo místo původu potraviny, návod k použití, u nápojů s obsahem nad 1,2 % alkoholu – obsah alkoholu a nový povinný údaj výživové údaje. Posléze podrobně rozebral jednotlivé údaje, ale protože jsou již předmětem předchozího článku tohoto čísla, nebudeme je zde opakovat.

Dále se věnoval problematice vnitrostátních pravidel pro nebalené potraviny v podobě novely zákona o potravinách. Nové znění zákona o potravinách je  nyní projednáváno Poslaneckou sněmovnou. Rovněž připomněl účinnost nařízení č. 1169/2011 od 13. 12. 2014 a v případě povinného deklarování výživových údajů pak od 13. 12. 2016.

Dopady v praxi 

Petr Knebel, právník advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal, hovořil o mnoha praktických příkladech a dopadech výše uvedeného nařízení. Vysvětlil to, že primární odpovědnost za informace uvedené o potravině na obale ponese provozovatel potravinářského podniku, jehož jméno či obchodní název budou uvedeny na obale. Dále se také podrobněji zabýval novou povinností uvádět na obale výživové údaje. Protože současně s novým nařízením zůstávají v platnosti některé dosavadní předpisy (např. nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních), provozovatelé potravinářských podniků budou muset při balení potravin souběžně vyhovět nárokům celé řady souvisejících předpisů.

Poukázal i na to, že na úpravu obalů bude výrobce potřebovat dobu, která v mnoha případech jistě nebude kratší než dva měsíce a často může trvat i rok a půl, protože zajištění nové podoby obalů vyhovující nejen všem předpisům, ale i marketingovým a jiným cílům nebude jednoduchou záležitostí. Dále dodal, že advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal, která sleduje vývoj v této oblasti, může zájemce z řad výrobců nejen pravidelně informovat o připravovaných změnách, ale i pomoci s tvorbou nového obalu.

Krocení obalového šimla…

Na závěrečné upozornění Petra Knebla o náročnosti nové úpravy obalů navázala Eva Krejčiříková, busines development director z Cocoon Group a představila projekt na adaptaci stávajících obalů na nové nařízení EU – Legal Packaging Service. Zahrnuje přijetí stávajících obalových dat od výrobce produktu, jejich analýzu, úpravu podle platné legislativy, změnu tiskových dat a jejich předání zpět klientovi upravená a zorganizovaná v bezpečné online databázi. Na zajištění této služby se spojila „pod jednu střechu“ advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal s mezinárodní brandingovou agenturou Cocoon Group.

„Spojení našich společností je zárukou, že obaly potravin budou kvalitně posouzeny z legislativního i designového hlediska. Potřebné změny na obalech budou pečlivě zapracovány a případné problémy budou řešeny flexibilně. Jsme přesvědčeni, že díky této službě zvládnou provozovatelé potravinářských podniků přizpůsobení se novým pravidlům pro označování potravin hladce.“ uvedla Eva Krejčiříková na závěr semináře.

Článek připravila Ladislava Caisová.