Co všechno je třeba změnit a aktualizovat představili na březnovém semináři Martin Štěpánek a David Zima z Úřadu pro potraviny Ministerstva zemědělství ČR. Akce proběhla v rámci lektorského cyklu RetailTrain v režii ATOZ Retail a ATOZ Packaging, součástí skupiny ATOZ Group.
Co a jak?
Seznam povinných údajů zahrnuje název potraviny, seznam složek, alergenní látky, množství složek v určitých případech, čisté množství potraviny, datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti, podmínky uchování nebo použití, jméno nebo obchodní název a adresu PPP (provozovatele potravinářského podniku, pod jehož jménem je potravina uváděna na trh), zemi nebo místo původu v určitých případech, návod k použití a výživové údaje, u nápojů s obsahem alkoholu nad 1,2 % i obsah alkoholu. Ve zvláštních případech jsou uváděny i další povinné údaje.
Povinné výživové údaje musí zahrnovat energetickou hodnotu, množství tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli. K výjimkám patří například nezpracované jednosložkové potraviny nebo potraviny v obalech s největší plochou obalu menší než 25 cmᵌ. Výživové údaje lze doplnit o pět živin ze zvláštního výčtu a o vitamíny a minerální látky. Výživové údaje se standardně uvádějí na 100 g nebo na 100 ml, za určitých podmínek je lze vyjádřit navíc na porci nebo na jednotku spotřeby.
Povinné údaje jsou vyjádřeny slovy a čísly, navíc mohou být vyjádřeny piktogramy nebo symboly. Velikost písma musí činit nejméně 1,2 mm s výjimkou obalů, jejichž největší plocha je menší než 80 cm² – zde stačí velikost písma 0,9 mm. Dobrovolně poskytované informace o potravinách nesmějí být uvedeny na úkor prostoru pro povinné informace o potravinách, nesmějí uvádět spotřebitele v omyl a být pro spotřebitele nejednoznačné nebo matoucí. Kde je to vhodné, musí být podloženy vědeckými údaji. Povinné i dobrovolné výživové údaje musí být uvedeny ve stejném zorném poli, v tabulce nebo při nedostatku místa v řadě za sebou a ve stanoveném pořadí. Pokud jsou v informacích použity zkratky, tak raději české, a vždy musí být vysvětleny. Opakované údaje mají být v hlavním zorném poli a s velikostí písma minimálně 1,2 mm. Lze zopakovat energetickou hodnotu, případně i s množstvím tuku, nasycených mastných kyselin, cukrů a soli.
Povinným údajem není obchodní značka výrobku, ale jeho název (zákonný, případně vžitý či popisný): takže například u minerálek není povinným údajem Mattoni, ale přírodní minerální voda sycená.
Alergeny, množství, trvanlivost
Alergeny jsou ve výčtu složek potraviny jasně odlišeny – například barvou pozadí či jiným typem písma, přičemž kurzíva není spíše považována za dostatečné odlišení, naopak se zdá vhodnější použit velká písmena nebo ztučnění. V každém případě musí ale dojít k jasnému odlišení daných složek od ostatního textu. Pokud se u některého alergenu uvádí stopové množství (obsahuje stopy…), musí se jednat o množství v rozsahu chyby měření, tj. analytické nuly. Někteří výrobci mají tendenci psát stopy ryb či celeru na všechny výrobky, to ale může být považováno za zavádějící informaci.
Množství je u tekutých produktů uváděno v objemových jednotkách (ml, l) a u ostatních produktů v hmotnostních jednotkách (g, kg). U množství do 5 g či ml není povinné uvádět čisté množství. U potravin v nálevech musí být uvedeno čisté množství a čisté množství po odkapání. Pro určité masné a rybí výrobky platí, že pokud je ve výrobku více než 5 % vody, musí tato informace být u názvu uvedena.
Vzhledem k tomu, že 40 % balených potravin (90 milionů tun) se v Evropě na úrovni obchodu či spotřebitele nakonec vyhodí, jedním z cílů EU v této oblasti je, naučit spotřebitele, aby nebyly zbytečně vyhazovány potraviny s prošlou minimální trvanlivostí, které mohou být stále konzumovány. Tyto potraviny se proto mohou uvádět na trh, pokud jsou bezpečné, spotřebitel na to ale musí být upozorněn. U nás to platí již od roku 1997.
Kdo a odkud?
Na výrobku musí být uvedena adresa PPP, v případě původu potraviny mimo EU pak dovozce potraviny na trh EU. Například u privátních značek by tedy mělo jít o adresu této značky. V poslední době se začaly v tomto segmentu objevovat i adresy výrobců, kteří pro privátní značky vyrábějí. Podle názoru Martina Štěpánka a Davida Zimy je nejvhodnějším způsobem splnění povinnosti uvedení názvu a adresy pouze jednoho subjektu.
Pokud výrobek může uvést spotřebitele v omyl, například obrázkem Alp u českého výrobku nebo pojmenováním České ořechy jako názvem firmy, přestože o plody z ČR nejde, musí být uvedena země původu podobně jako u některých druhů masa.
Od 1. dubna 2015 budou muset být některé druhy masa označovány místem chovu i místem porážky. V současné době je Evropskou komisí zvažováno, zda budou v budoucnu zavedena pravidla pro povinné označování země nebo místa původu u masa použitého jako složka potraviny, u mléka včetně jeho použití jako složky v mléčných výrobcích, nezpracovaných potravin, jednosložkových produktů a složek, které tvoří více než 50 % potraviny.
Článek připravil Miroslav Dočkal.
Dodatečné informace:
Srovnání pomůže
Podle doporučení Martina Štěpánka a Davida Zimy je vhodné u nejasností porovnat český překlad nařízení EU i např. s verzí slovenskou a anglickou na stánkách Úředního věstníku EU: http://eur-lex.europa.eu/homepage.html Pro výpočet výživové hodnoty lze využít Národní databázi složení potravin http://www.czfcdb.cz/, která dnes obsahuje asi 500 potravin, k dispozici jsou i odkazy na databáze jiných států EU.
Balené potraviny z e-shopů
Mezi povinné informace o balených potravinách prodávaných v e-shopech patří:
Název potraviny, seznam ingrediencí, případně množství ingrediencí nebo skupin ingrediencí, alergeny a látky vyvolávající nesnášenlivost, čisté množství potraviny, datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti (může být uvedeno až při dodání), podmínky uchování nebo použití, jméno nebo obchodní název a adresa provozovatele potravinářského podniku, případně země původu, návod k použití, obsah alkoholu, je.li vyšší než1,2 %, výživové údaje.