Tiskově nejlepší etikety jsou označovány jako grafické. OTK GROUP sem řadí jak papírové wet glue etikety (tedy etikety bez lepidla, pro tzv. mokrý proces lepení), etikety tištěné ofsetem nebo hlubotiskem, a případně lakované či ražené, tak OPP (wrap around) etikety zejména na PET lahve (obvykle limonády, minerálky apod.), potiskované hlubotiskem či flexotiskem, případně digitálním strojem HP Indigo, a konečně i smrštitelné rukávové etikety, tedy shrink sleevy, určené na plastové (zejména PET) nebo skleněné lahve, ale i na plechovky.

Relativní novinkou mezi etiketami je adhesleeve, plastová etiketa, na niž lepidlo nanáší již výrobce etikety, a nikoliv až aplikátor na plastové či skleněné lahve. Díky tomu mohou být etikety adhesleeve tenčí než obvyklé plastové etikety: zhruba 30 oproti 40–50 mikronům. Lepidlo je disperzní, tedy na vodní bázi, v roli jej lze snadno odlepit, ale na lahvi drží.

Při zavádění této technologie museli v OTK GROUP ve spolupráci s italským výrobcem linky vybavit všechny válce, které s lepidlem přicházejí do styku, speciálním nelepivým povrchem. Získali tak v ČR na tuto technologie certifikaci jako první.

IML a shrink sleevy

Etikety IML, tedy in-mould label, se aplikují na plastový obal již během jeho vstřikování a stávají se jeho pevnou součástí. Používají se zejména v potravinářském průmyslu (často se proto potiskují barvami určenými pro přímý styk s potravinou), stále více ale i na tenkostěnných obalech v kosmetickém a chemickém průmyslu a ve větších formátech. Jejich tloušťka činí 40–240 μm. Materiálově v nich velmi silně dominuje PP, výjimečně (například u pivních přepravek) se používá PE. Materiálová stejnorodost s obalem zde totiž není pouze ekologickým požadavkem, ale nezbytným požadavkem technologickým: jen tak totiž může roztavený granulát doslova splynout s etiketou v jednolitý obal.

Shrink sleevy, tedy rukávové smrštitelné etikety, jsou podle Jana Bourka, manažera odboru technického rozvoje a inovací OTK GROUP, v jistém smyslu vlastně typem flexibilních obalů. Shrink sleevy se lepí rozpouštědlem do rukávu a useknou podle potřeby. Šíře rukávu činí 19–250 mm. Materiálem pro jejich výrobu je obvykle PVC se smrštitelností 60 % nebo PET G se smrštitelností 80 %, případně biopolymer PLA. Samo smršťování pak probíhá v ideálním případě vlivem páry, protože má minimální teplotní gradient – je ve všech místech stejně horká, na rozdíl od dalších zdrojů tepla (horký vzduch, IR), jejichž působením se sleevy smršťují nerovnoměrně. Rovněž shrink sleevy dnes prodělávají boom: dostávají se do oblasti FMCG, například jogurtů či nápojů, takže místo tisícových sérií se již vyrábějí deseti- až statisícové.

Tento vývoj je podle Tomáše Latináka, který má v OTK GROUP na starosti marketing a komunikaci, dán především tlakem marketingu vzhledem k tomu, že shrink sleevy umožňují použít pro marketingové sdělení celou plochu obalu. Shrink sleevy ovšem patří v OTK GROUP do divize samolepicích etiket, zatímco wrap around etikety do divize flexibilních obalů.

Zapomenout nesmíme ani na etikety samolepicí, a to jak nepotištěné (určené pro různé zákaznické účely), tak potištěné.

Wet glue nejvíce pro pivo

Výroba klasických papírových wet glue, tedy především pivních etiket, návštěvníka překvapí zejména vysokou vlhkostí provozu způsobenou výkonnými tubusy parních zvlhčovačů, jejichž výkon vysoce přesahuje obvyklé vlhčení v tiskárnách. Vlhkost je zde kolem 50 % (tolerované rozmezí činí 50–60 %) za stálé teploty a určuje si ji především zákazník. Pokud totiž etikety nemají požadovanou vlhkost, nasají příliš málo nebo příliš mnoho lepidla, a pak se buď neplánovaně odlepují, nebo je naopak nelze z vratné skleněné pivní lahve při vymývání odstranit. Navíc toto rozmezí vlhkosti podle Jana Bourka usnadňuje zpracování etiket v tiskařském i knihařském provozu. Pracují zde dva archové ofsetové stroje Man Roland 500 a 700 a stroj KBA Rapida 106, který se kromě obvyklých ofsetových jednotek vyznačuje rovněž dvěma jednotkami flexotiskovými, na začátku a na konci stroje. První z nich slouží k nanášení krycí bílé barvy či barvy metalické, druhá k lakování výsledného tisku.

Papírové wet glue etikety se dají podle J. Bourka rozdělit do dvou hlavních skupin podle toho, zda jsou zpracovávány archovým ofsetem nebo (kotoučovým) hlubotiskem. V prvním případě jde dosud nepotištěný rolový materiál nejprve do archovačky, která jej kromě formátování do archů zároveň tzv. préguje – vytváří na něm jemný reliéf. Tyto stroje zde mají tři, nejnovější je z produkce americké společnosti Pemco s včleněnou prégovací jednotkou od německé společnosti Kugler-Womako, která potřebuje k prégování díky využití speciálního papírového protitlakového válce tlak jen 12 barů, zatímco starší stroje se superelastickými protitlakovými válci až 50 barů. Následně se materiál potiskuje. Prégování se využívá i u hlubotisku, ale zde jde role nejprve do tisku, před návinem se vlhčí, a až poté se préguje a následně formátuje (vysekává, protlačuje na celkem šesti protlačovačkách apod.).

Hlubotisk a flexotisk

Hlubotisk se zde nepoužívá ani tak pro vyšší náklady proti ofsetu, ale výlučně při vyšších požadavcích na kvalitu, například výraznější efekt metalických barev či preciznost jemných motivů. Zde pracují dvě hlubotiskové rotačky, osmibarevka a desetibarevka z produkce italské Cerutti v tiskové šířce 1125, respektive 1020 mm.

Hlubotisk samozřejmě vyžaduje náročnější zhotovení tiskové formy: precizní broušení válců, galvanické nanášení mědi, následné elektromechanické rytí technickým diamantem a finální pochromování válců na strojích od společnosti Max Daetwyller. Někteří zákazníci požadují u pivních etiket takovou kvalitu jemných tahů, že jí už touto technologií nelze dosáhnout a válce musí OTK GROUP nechávat zpracovat obvykle v Německu jinou technologií: laserem, leptem či jejich kombinací. Další specifikou hlubotisku je nutnost vrátit potištěné roli na konci tiskového stroje ve zvlhčovací jednotce vlhkost. Nutné jsou i nátiskové hlubotiskové stroje (totéž ovšem platí i pro flexotisk).

Pivních etiket se v OTK GROUP ročně vyrobí přes šest miliard; jak zde s oblibou říkávají, více, než je lidí na světě. V nápojové sezoně, která trvá zhruba půl roku, zde pracují v nepřetržitém provozu.

Pro potisk fólií jsou ideální flexotiskové stroje s centrálním protitlakovým válcem a satelitním uspořádáním tiskových jednotek, protože fólie se na nich nijak nenapínají a zůstávají na válci. Zatímco flexibilní obaly bývají tvořeny z monofólií jen výjimečně a obvykle se kašírují, u plastových etiket je tomu přesně naopak. Specialitou jsou například bezpečnostní plastové etikety německého systému vratných obalů DPG, tištěné speciální barvou na UV flexotiskovém stroji.

Bezpečnost digitálně

Bezpečnostních etiket zde vyrábějí více druhů, z pochopitelných důvodů ale informace o nich nejsou veřejné. Zmiňme jen, že se vyrábějí rovněž na digitálním tiskovém stroji HP Indigo, který pracuje s tekutým tonerem. Šlo o první skutečně produkční (průmyslový) stroj této známé řady, který si koupila firma z ČR. Zde na něm tisknou zejména nízkonákladové série, ale i série větší, pokud vyžadují personalizaci, kódování a podobně. Nebojí se na něm tisknout ani shrink sleevy, za které byli před časem dokonce oceněni na světovém etiketářském veletrhu LabelExpo. Nezbytným doplňkem HP Indiga je univerzální stroj Digicon s flexojednotkou k nanášení primeru nutného pro potisk většiny materiálů na HP Indigu, ale i k následnému lakování, výseku či ořezu.

Článek připravil Miroslav Dočkal.

Názor odborníka:

Tištěná elektronika i pro obaly

„OTK GROUP se v souladu se svou vnitřní strategií proaktivního inovačního rozvoje podílí i na výzkumu a vývoji v rámci projektu FLEXPRINT zaměřeného na tištěnou elektroniku a tištěné funkcionality, který je součástí programu Centra kompetence od Technologické agentury ČR. V celkem osmiletém projektu, který běží třetím rokem, jsou zapojeny jak výzkumné instituce, jako je Centrum organické chemie, s. r. o., Univerzita Pardubice, Západočeská univerzita v Plzni nebo Ústav makromolekulární chemie Akademie věd, tak i průmysloví partneři jako OPTAGLIO, s. r. o., z Řeže, INOTEX, spol. s r. o., ze Dvora Králové nebo právě OTK GROUP, a. s. V rámci řešení cílů projektu se postupně přechází z čistě výzkumného stadia do stadia realizačního s cílem uvést na trh komerční výrobky, jež vhodnou kombinací tiskem připravených vrstev (od vodivých po nevodivé, luminiscenční aj.) umožňují vytvářet struktury, které mají telekomunikační, senzorické, paměťové, luminiscenční i jiné vlastnosti/schopnosti. Vzhledem ke vzrůstající poptávce po levných funkčních prvcích (RFID tagy, Smart Labels atd.) ze strany koncových zákazníků a s ohledem na současný stav technologií tvorby daných systémů se s nimi budeme setkávat již v blízkém časovém horizontu např. na sekundárních obalech, jako jsou lepenkové krabice z THIMM Packaging. V případě zájmu najdete další informace na webových stránkách projektu www.flexprint.cz.“

Jan Bourek, manažer odboru technického rozvoje a inovací, OTK Group