Cena obalů, včetně nákladů na dopravu a celkových dopadů na dodavatelský řetězec, tvoří v automobilovém průmyslu 2–4 % nákladů. Balení je často výsledkem spolupráce mezi výrobci automobilů, jejich subdodavateli a obalovými agenturami. Velké úsilí směřuje k odstranění jednocestných obalů například u náhradních dílů od subdodavatelů, které se následně přebalují do obalů výrobce automobilu. Na krátkou vzdálenost používají automobilky ve svých logistických řetězcích s dodavateli více než 80 % vratných obalů. U dálkových balení je častěji využíváno jednocestných obalů, zejména z vlnité lepenky

U vratných obalů bývá problémem udržování jejich čistoty, údržba a přesná a včasná návratovost, která souvisí s fluktuací objemu dodávek. Vratné obaly bývají oproti jednocestným obvykle bezpečnější jak pro samotný výrobek v nich, tak pro ty, kdo s nimi manipulují. Používány jsou velmi často pro přímé opakované dodávky.

Specifickým problémem jsou požadavky na materiály využité v balení, například proklady z pěnových materiálů, které jsou v některých evropských zemích omezeny protipožárními předpisy.

Vratné obaly do zámoří?

Zámořský obal může mít lehčí konstrukci: obvykle nejde o vratný obal, při dopravě je umístěn v kontejneru, a v neposlední řadě nízká obrátkovost činí vratný obal v tomto případě nehospodárným. U obalů pro silniční dopravu je obrátkovost obalu týden či deset dnů.

Výrobci se rovněž snaží použít více vratných obalů v zámořském balení. Takové využití ovšem prakticky vyžaduje spolupráci v nějakém typu sdruženého poolu více výrobců, pro jednotlivého výrobce, byť velkého, by totiž jinak bylo velmi obtížné zajistit naplněnost obalů při jejich převozu zpět, a zpětný příjem prázdných obalů ze zámoří by zase nebyl nákladově efektivní. To je – vedle problémů se standardizací kontejnerových velikostí například mezi Evropou a USA nebo problémů se zajištěním bezpečnosti a zpětné dopravy vratných obalů zejména z rozvojových zemí – jednou z hlavních současných překážek rozšířenému využívání vratných obalů v zámořském balení.

Částečně to může změnit například využívání levných trvanlivých pasivních RFID tagů. Například společnost Palogix sleduje vratné obaly pomocí RFID tagů, což snižuje množství ztrát, a díky službě vysledovatelnosti zkracuje i prodlevy, zvyšuje obrátku zásob a vrací kontejnery rychleji, což vede k celkovým úsporám zhruba 10 % nákladů.

Provozovatel paletového a obalového poolu Chep odhaduje, že jeho služby mohou pomoci firmám ušetřit až čtvrtinu nákladů na obalovou logistiku. V září 2012 uvedl Chep na trh řadu vratných přepravních obalů IcoQube, která by měla překlenout rozdíly mezi severoamerickými a evropskými rozměry kontejnerů. Tyto obaly jsou stohovatelné a vyplní až 98 % prostoru lodního kontejneru pro zámořské balení.

Ford chce víc kontejnerů

Rovněž Ford se snaží zvýšit podíl vratných obalů. V Evropě vlastní standardní paletové boxy: skládací kontejnery. Evropská pobočka Fordu balí velké a těžké díly, jako jsou motory či převodovky, do dřevěných krabic. Na lehčí díly používá obvykle lepenkových krabic. Některé díly potřebují zvláštní ochranu, například přední skla jsou balena do modrého polystyrenu se smršťovací ochranou v každém rohu skla. Ford vyvinul i vlastní ocelové stojany a speciální kontejnery pro určité autodíly.

V Jižní Americe a asijsko-pacifické oblasti naopak vlastní většinu obalů subdodavatelé Fordu. Celkově Ford vlastní 25–30 % obalů pohybujících se v jeho logistickém řetězci. V současné době ovšem zvyšuje podíl vlastních přepravních kontejnerů v celém světě, počínaje Severní Amerikou: podíl má dosáhnout až 50 %. Ford tak chce lépe kontrolovat své náklady na obalovou logistiku i samotnou kvalitu obalů.

Mezi Evropou a Severní Amerikou panuje v tomto směru rozdíl: v USA se například Ford nepodílí na žádném poolu plastových paletových boxů, protože jich zde existuje příliš mnoho typů. Automobilka ovšem vyvíjí značné úsilí o sjednocení vývoje obalů ve svém obalovém řetězci, k čemuž založila i speciální obalový portál GPP. Ford iniciuje zejména vývoj obalů pro balení náročných (citlivých, těžkých apod.) součástek.

Evropa je vratným lídrem

Evropa je díky kratším vzdálenostem a pokročilejší normalizaci lídrem ve využívání vratných obalů v automobilovém balení: zejména obalů typu plastových a ocelových kontejnerů, přepravek či palet. Díky rozvinutým paletovým a dalším poolům je v Evropě snadnější a častější sdružování mezi různými výrobci, takže zde jednotliví výrobci automobilů ani jejich subdodavatelé nepociťují tak velkou potřebu vlastnit své vratné obaly.

V Severní Americe je, jak jsme již uvedli, problém odlišností norem a velikostí balení závažnější, a ještě více se projevuje v rozvojových zemích, jako je například Čína, kde panuje ještě větší nedostatek standardů, a navíc je zde problematičtější kontrola: riziko ztráty či poškození vratného obalu je zde vysoké. Obdobné snahy výrobců vlastnit své vratné obaly, jaké se kromě Fordu týkají i dalších firem v USA, se projevují rovněž v Rusku.

Vratné obaly v rámci logistického řetězce se lépe prosazují v hustě zalidněných městských oblastech, kde může být snadněji sdruženo jejich větší množství pro efektivní přepravu. Komplikací pro rozšíření vratných obalů je nárůst podílu bezobslužných nočních dodávek, pro které nejsou vratné obaly podle mínění většiny obalových logistiků příliš vhodné.

Zvláštností autoprůmyslu je asymetrie v balení mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi: z vyspělých přicházejí zejména motory a složitější součástky, z rozvojových zemí pak karoserie či jiné plechové díly. To komplikuje například využívání stejného typu vratných obalů, u něhož by bylo potřeba zajistit obousměrné naplnění.

Pokud jde o jednocestné obaly, pokračuje tendence ke zlevňování tohoto balení. Německý výrobce motorů Deutz přešel v roce 2011 z dřevěných jednocestných na lepenkové obaly, což výrazně urychlilo balení, snížilo nároky na množství personálu při balení a celkově snížilo logistické náklady o 10–15 %. Lepenkové obaly ale nejsou příliš vhodné při větších nárocích na obal: například v rozvojových zemích, jako je Alžírsko nebo Čína, kde jednak panují výraznější klimatické výkyvy, jednak zde nelze zaručit dodržování zásad správné manipulace s obalem, rozumně omezené stohování ani adekvátní podmínky skladování (o vytápění či chlazení si tamní sklady obvykle mohou jen nechat zdát).

Čína – zvrat k vratnosti

V Číně se podíl vratných obalů v automobilovém průmyslu pohybuje kolem 60 %, používají se ovšem zejména na krátkých vzdálenostech a uzavřených logistických řetězcích firem a jejich subdodavatelů či velkoodběratelů. V Číně roste potřeba snížit náklady na obalovou logistiku mj. kvůli tomu, že nové výrobní závody na automobily a jejich součástky se vzhledem k politice čínské vlády i stoupajícím mzdám v pobřežních regionech stavějí stále více ve vnitrozemí.

Dosavadní řešení byla zaměřena na pobřežní města, kdy závody stály poblíž přístavů, což nekladlo takové nároky na logistiku a balení po vybalení z kontejneru. Chep v Číně zdvojnásobil tržby i počet zákazníků během roku. Někteří známí zdejší výrobci, jako jsou Guangzhou Toyota, Hyundai Peking a Shanghai GM, již požádali své subdodavatele o používání vratných obalů. Vratné obaly se zatím v Číně prosazují především tehdy, pokud dopravní vzdálenost nepřesahuje 500 km.

Mezi dodavateli vratných obalů a provozovali obalových poolů, které se ale v Číně teprve začínají rozvíjet, zde dominují především nadnárodní společnosti a nadnárodní společnosti také tato služby nejčastěji využívají. I nadnárodní provozovatelé poolů a logistiky vratných obalů vůbec ale využívají obalů vyrobených místními společnosti (jako například Chep dřevěné palety), protože jsou levnější.

Standardizace a normalizace balení umožňuje výrobcům maximalizovat zatížení kontejnerů. V Číně se očekává významný nárůst ve sjednocování paletizace, v kontejnerech bude ale přetrvávat problém s normalizací, nedostatkem norem a servisních středisek. Rozvíjejí se interní pooly, kdy výrobce provozuje systém vratného balení v uzavřené smyčce se všemi svými dodavateli.

Pokračování najdete ve Světu balení č. 1-2 2014.

Článek připravil MIROSLAV DOČKAL (ze zahr. Zdrojů)