Semináře zaměřené na obalový design patří k těm tematicky nejatraktivnějším. Základní otázkou však zůstává, jak vlastně vypadá práce dnešního designéra a jak moc má možnost ovlivnit komerční sféru obalů. Velkým problémem bývá nedostatečná komunikace mezi designérem, technologií a výrobou. Opravdu špičkoví designéři se této komunikace nebojí, naopak ji vyhledávají a konfrontují své vize s technickými možnostmi či výrobními omezeními. Mnozí pracovníci z přípravy dat pro tisk potvrdí, že jsou naopak grafici, kteří navrhují zřejmě jen sami pro sebe, znají sice grafické softwary, mají i výtvarný cit, limity tisku jim však neříkají vůbec nic. V takovémto případě připadá „Černý Petr“ tomu, kdo musí zákazníkovi vysvětlit, že tato nádherná grafika není ve skutečnosti realizovatelná a je nutné ji upravit, tedy tiskařům či zaměstnancům předtiskových oddělení. A situace to není, jak mnozí známe, vůbec záviděníhodná. I to byl jeden z důvodů, proč byl tento seminář pořádán.
Směry, tendence a možnosti
„Design obalu byl a bude vždy ovlivňován nejen možnostmi provedení (tedy propojením strukturální a grafické části ve spojení s vhodným výběrem materiálu), ale i proměnami ve společnosti, životním stylu či legislativě,“ uvedla Jana Žižková, pedagožka pořádající školy. Sociální aspekty vytvářejí často i tlak na transformaci některých nestandardních obalů do knihovny standardů (obaly na pizzu, některé typy multipacků, řada obalů na rychlé občerstvení, CD/DVD obaly apod.). Uvedeny byly i konkrétní příklady globálních nadnárodních designů na straně jedné či zvyšující se poptávka nejen po domácích produktech, ale i národních typech obalů, se kterými umějí pracovat tak dobře někteří holandští návrháři.
Nechybělo ani porovnání světových obalů – ikon (Coca-Cola, Tablerone, Heinz atd.) s nijak si nezadávajícími ikonami českými (čokoláda Kofila, Kaštany či láhev ve tvaru kalamáře na víno Ludmila). Prezentující zmínila i nové cílové skupiny, na něž cílí novodobý design. Velkým tématem obzvláště pro designéry potravin jsou obaly a děti, a to nikoli v tradičním pojetí – hračka, dětské pití či cukrovinka a dítě, ale naopak s přesahem do další produkce. Za zmínku jistě stojí, kolik „dětských designů“ se objevuje na sáčcích na polévku, uzeninách či paštikách. U některých typů produkce se dokonce může jednat i o etický problém.
Vlado Volek z České obalové asociace SYBA se v přednášce Speciality obalového designu zaměřil na některá negativa, se kterými se v rámci i jinak zdařilých designů můžeme setkat. Konkrétní příklady byly demonstrovány nejen v elektronické podobě, ale i na reálných vzorcích. Zaměřil se zejména na zpracování čárového kódu v grafickém designu obalu a požadavky na velikost písma pro obaly balených potravin. Částí přednášky bylo i seznámení s výsledky soutěže Design Touch, která již druhým rokem probíhá souběžně s národní soutěží Obal roku.
Od obalu ke značce
To byl podtext prezentace na téma Komerční obalový design se zárukou špičkové kvality. Přednesl ji Jiří Fiala, z agentury Fiala & Šebek Visual Communication. Pro některé ze starších posluchačů mělo nostalgický nádech sledování proměny obalu v čase, pro mladší publikum bylo poučné porovnat úroveň soudobých možností a výroby (především potisku) obalů před 30 lety a dnes. Zatímco tehdy šlo především o ochranu produktu a usnadnění manipulace s ním, dnes je kladen velký důraz na funkce marketingového charakteru (estetickou, prodejně-propagační, informační a psychologickou). I při zúžených možnostech tehdejšího polygrafického a obalového průmyslu vznikaly značky či ikony, se kterými designéři pracují dodnes.
Práce se značkou a zvyšování její hodnoty je pro každého designéra nejen výzvou, ale jedná se i o nesmírně zavazující činnost, ať již se to týká stoleté láhve na Coca-Colu či stejně starého kelímku na krém Nivea nebo rovněž stoleté čokolády Milka. Značky se časem proměňují, pokud se však mají stát ikonou, jejich hlavní atributy musí zůstávat zachovány. Úkolem kvalitního obalového designu je pak odrážet kvality spojené se značkou. U malých značek se stává obal často dokonce jediným prostředkem propagujícím jejich existenci. Dnešní obal má navíc za úkol vyprávět příběh produktu a tím vzbudit emoce i zájem. Jiří Fiala svá tvrzení doplnil o poutavé případové studie na trhu úspěšných obalů, např. Chateau Bzenec či tyčinky Maxi Nuta, které po svém redesignu obalu zažívá zvýšený zájem o balený produkt.
Zajímavým bodem prezentace bylo i krátké pojednání o proměně privátních značek a péče o ně. Na základě vlastních zkušeností zde byl opět demonstrován požadavek trhu a posun ke stále se zvyšující nejen kvalitě, ale především k zatraktivnění designu.
Zaměřeno na realizaci i 3D virtuální realitu
Společnost Stolte Packaging poskytuje svým zákazníkům kreativní služby, artwork, prepress i consulting (design-to-print). Především na kvalitní technickou realizaci a přípravu dat pro tisk se zaměřila Jana Vodáková. I ona se zaměřila na konkrétní případy realizace. Tyto příklady vycházely ze zkušeností firmy hlavně s kosmetickými a drogistickými obaly. Velice užitečným zdůvodněním nejen pro designéry byla propojenost kreativních služeb a managementu tisku.
Kreativní řešení neobsahuje jen návrh vlastního designu, případně jeho 3D vizualizaci, která je souladem grafického i strukturálního řešení, ale i celkové podklady k dalšímu zpracování v předtiskovém procesu, tedy vlastní artwork (slouží k identifikaci grafiky, textů, barev, rozmístění grafiky, včetně okótování apod.). Management tisku pak pokračuje v tomto výtvarně-technickém procesu. Především je nutné dbát na správnost barev (CMS – color management systems), včetně možnosti jejich tisku. Přednášející zdůraznila i důležitost kontrolního nátisku před započetím vlastního tiskového procesu.
Poslední přednáška byla koncipována spíše jako předváděcí workshop a podle reakcí vzbudila velký emotivní zájem posluchačů. David Maršálek z firmy Do-It seznámil zúčastněné nejen s novými možnostmi ve 3D vizualizaci v podobě SW Leonardo, ale i s možnostmi 3D tisku. Společnost Do-It disponuje vlastním vývojem, a tak přednášející přivezl s sebou i nový typ 3D tiskárny, která v průběhu přednášky vytiskla menší vázičku. Vedle této praktické ukázky předvedl přednášející i možnosti 3D skenování. I zde včetně reálu na ručním typu 3D skeneru. Ke skenování zvolil živý objekt z řad dobrovolníků a již za chvilku mohli všichni zúčastnění sledovat na plátně zpětně poskládané pohledy naskenované hlavy jedné z posluchaček vyšší odborné školy…
Z historie studia oboru
Ředitel školy Jiří Konvalinka na úvod semináře přivítal nejen všechny přítomné, ale zároveň je pozval i na další doprovodné programy, které škola tento týden připravila v rámci 30. výročí vyučování oboru obalová technika ve Štětí. Zmínil se i o historii oboru, kterému je téměř půl století. Než byl transportován do Štětí, začínal na pověstné „Hellichovce“ v Praze. Mnozí odborníci, kteří byli přítomni na semináři, patří k absolventům školy.