Před několika lety jsme začínali objevovat skleněné láhve na víno s bohatým embosingem opatřené navíc vícebarevnými etiketami, často s ražbou či lakovými efekty. Dnešní spotřebitel si naopak zvláště u kvalitnějších vín cení klasické designové čistoty tvaru láhve a etiketu upřednostňuje s jednodušším potiskem. Pivní láhev naopak prošla vývojem, kdy se z prémiové zelené skloviny stal standard, a naopak hnědá sklovina se začala upřednostňovat jako výjimečnější. Nejmarkantnějšími změnami prošla láhev na nealkonápoje, zde byla vratná skleněná láhev v maloobchodě prakticky nahrazena PET láhví, jejíž výhodou je nejen jednorázové použití, ale především nízká hmotnost. Ale i PET láhev se proměňuje, ne sice tak bouřlivě z hlediska tvaru (i když tvarová variabilita je právě u „petek“ opravdu vysoká), ale z hlediska pomocných prvků. Tyto změny se dotýkají především uzávěrů a etiket. Není to tak dávno, kdy plastové láhve upřednostňovaly barevné klasické papírové obvodové etikety, lepené pouze po obou koncích. Dnes se s papírovou etiketou setkáme u tohoto sortimentu opravdu zřídka. Trendy se zde ubírají dvojím směrem. První z nich sází na designovou čistotu, proto využívá možností tisku na průhledné fólii z PE či PP. Často zde nejsou plné plochy a etiketu lze právem označit jako „no label look“. Spotřebitel vnímá obsah láhve a není rušen plochou etikety. Druhý trend velí obsah skrýt a zvětšit komunikační plochu směrem ke spotřebiteli. Je realizován opět plastovou, tentokrát spíše celoplošně potištěnou etiketou, nikoli však lepicí, ale smršťovací (shrink sleeve). I když to není zdaleka pravidlem, shrink sleeve se nejčastěji uplatňuje u nápojů určených dětem. Veselá barevnost na velké ploše je zde marketingovým „tahákem“.

Plechovky s přidanou hodnotou
I když se dlouho tvrdilo, že český zákazník na plech moc nastavený není, ukazuje se, že opak je pravdou, zvláště u mladé generace. Tato spotřebitelská skupina považuje nápojový plechový obal za „in záležitost“. Žádá však i přidanou hodnotu, která pak dotvrzuje brand nápoje. Na dnešních plechovkách nechybí lesk, grafický nápad a často i fotorealistická kvalita potisku. Setkat se lze i s embosingem, fluorescenčními či termo barvami. Velkým šlágrem jsou i QR či AR kódy.

Materiál odlišuje i sjednocuje
Výrobci se často soustřeďují na ucelené produktové řady. Ty lze sice rozlišit grafikou, ovšem u některých typů sortimentu se grafika stává sjednocujícím prvkem, který kategorizuje produkt mezi „rodinu“, a naopak pro individualizaci slouží odlišný typ obalu, často zhotovený i z jiného typu materiálu. Tento trend se neobjevuje zdaleka jen v regálech či chladicích boxech, ale i v POS, kdy na stojanu je prezentováno např. koření v aromapacku, grilovací omáčka ve skleněné dóze společně s nezbytnými doplňky v podobě např. nakládaných okurek či oliv v konzervě či polokonzervě. Spotřebitel tedy na jednom místě najde všechny produkty, které potřebuje, a není „rozptylován“ výrobky konkurenčními.
Vývoj designových potřeb a materiálů pokračuje. Budoucí změny budou zřejmě vycházet z potřeb spotřebitelů i z celkového sociálního klimatu. Zatímco mezi hlavní požadavky spotřebitele patří především zdokonalování manipulace s obalem (např. easy open), sociální klima se soustřeďuje na environmentálnost a celkovou udržitelnost jednotlivých typů obalu. Vedle snižování energetické a dalších náročností na výrobu je to snaha o využívání přírodních a recyklovaných typů materiálů.