Kolky mohou využít všech ochranných ceninových prvků, limity jsou pouze finanční – na rozdíl od bankovek jde přece jen o jednocestné využití. Běžně se při jejich výrobě využívají tónované a ražené papíry s vlákny a vodoznakem, liniové rastry, reflexní a opticky variabilní barvy, tzv. giloše (složité monochromatické i vícebarevné vzory z jemných linek), negativní a pozitivní mikrotext, mikroperforace nebo hologramy, opatřeny bývají lepem s destruktivními vlastnostmi při pokusu o odlepení. Kolek by měl plnit tři základní funkce: zajistit autentifikaci zboží, umožnit správu dat o něm a jeho vysledovatelnost.

Specialista na tisk kolků

Tisk kolků je vedle tisku zabezpečených dokumentů, bankovek, karet a jiných cenin jednou z oblastí, na které se po propadu trhu s poštovními známkami od počátku 90. let v důsledku postupující elektronizace začali přeorientovávat jak výrobci hybridních tiskových strojů (tedy obsahujících tiskové jednotky více technologií) určených původně pro tisk známek, tak uživatelé těchto strojů. Příkladem je společnost Drent Goebel se sídlem v německém Darmstadtu, jejíž nový model SP 410, specializovaný na tisk kolků, byl nedávno v premiéře instalován v bulharské státní ceninové tiskárně. Tisková šířka stroje činí 420–510 mm, jeho rychlost až 200 m/s, stroj zvládne potisknout substráty v tloušťce od 15 do 450 mikronů.

Modularita stroje dovoluje využití až pěti ofsetových jednotek s lehkými sleevy na formových válcích, měnitelnými ručně během několika minut. Kromě toho nabízí hlubotiskovou (respektive měditiskovou – tzv. Orlov intaglio) jednotku, flexotiskovou, sítotiskovou a inkjetovou jednotku, aplikační jednotku hologramů / horkou ražbu fólií a laminační jednotku. Stroj je vybaven tzv. servořízením, tedy nezávislým pohonem každé jednotky, což umožňuje tisknout jen pomocí některých jednotek bez nutnosti fyzické separace aktuálně nepoužívaných jednotek od stroje.

Ofsetem se na těchto strojích obvykle tiskne pozadí motivu, linky (včetně speciálního jedno- či oboustranného tzv. duhového tisku), hrany a rohy nebo mikrotext. Flexotiskem se především lakuje (jak celoplošně, tak parciálně), sítotiskem se zhotovují speciální barevné efekty, jako jsou například iriodescentní barvy. Inkjet je využíván pro personalizaci a tisk kódů (čárových, QR apod.), až čtyři hlubotiskové jednotky jsou využívány pro extrajemný tisk s vysokou opacitou, plastickým efektem a pro tisk metalickými inkousty. Aplikační jednotka hologramů je obvykle zařazena na konci procesu, lze ji ale snadno přemístit na začátek stroje, pokud je vyžadován například hologram s následným přetiskem. Goebel má i vlastní produkci hlubotiskových válců, které nyní mohou být gravírovány jak laserově, tak chemicky.

Strategické aliance pro bezpečnost

Nově navázal Goebel partnerství s darmstadtskou společností Merck Chemicals vyrábějící mj. bezpečnostní pigmenty a tekuté mikrokrystaly aplikovatelné sítotiskem nebo flexotiskem. Ve společném projektu půjde zejména o iriodescentní pigmenty Lustrepack a produkty z řady Colocrypt. Třetím členem zmíněného projektu je mnichovská společnost Giesecke & Devrient, jedna z největších světových tiskáren vysoce zabezpečených dokumentů a karet, která dodá svůj systém vysledovatelnosti kolků pomocí tzv. chytrých mobilních telefonů (smart phones). V této souvislosti zmiňme i další významnou loňskou alianci v zabezpečovacích technologiích mezi Xeroxem a společností OpSec, kdy Xerox dodal sledovací software a OpSec viditelné i skryté bezpečnostní prvky zabezpečených tiskovin.

Světoví hráči v bezpečnostním tisku

Vedle zmíněné Giesecke & Devrient patří k dalším předním bezpečnostním tiskárnám například londýnská Thomas De La Rue s vlastním iriodescentním proužkem Gemini s mikrotextem nebo společnost Andrew & Wykeham se systémem Theseus. Americká společnost Graphics Security System nabízí technologii Spectrum Indicia s barevnou stenografií a kryptografickým kódováním, u níž lze skrytý obraz lze vidět speciálním optickým dekodérem. Ruská bezpečnostní tiskárna Goznak zase nabízí jako jednu ze svých specialit, luminiscenci dozelena pod IR světlem.

Pro tisk kolků s náročnějšími požadavky lze rovněž využít například kovových částeček OV Dot velikosti 0,05–1 mm s mikrotextem, fluorescentním hologramem a demetalizovaným proužkem, vyvinutých českou společností Optaglio z Řeže u Prahy (respektive její dceřinou společností Metallic Security), která patří ve zmíněných technologiích ke světové špičce. OV Dot lze vmísit do barev a laků aplikovatelných sítotiskem či flexotiskem, ale i přímo do hmoty papíru či plastu.

Afrika a Asie: další kolky bez okolků

V loňském roce zavedlo nebo zdokonalilo svůj kolkový systém několik dalších zemí. Mezi nováčky patří například Kamerun nebo indické svazové státy Džhárkhand a Džammú/Kašmír. V Indii, která je největším světovým uživatelem alkoholových kolků, se loni vlády některých svazových států se rozhodly přejít od soukromých dodavatelů holografických etiket k výrobě ve vlastní režii, respektive ke spolupráci v rámci joint venture. Jihoindický stát Kerala již začal hledat partnera pro společný podnik.

Mauritius a Rwanda loni rozšířily svůj již existující systém o kolky na alkoholické nápoje. Zavedení obdobného systému je již v pokročilém stadiu příprav v několika afrických zemích, včetně Ghany, Libérie, Mosambiku, Seychel, Sierry Leone a Jižní Afriky. Dosud podle studie Tax Stamp Report spotřební kolky na cigarety a/nebo alkohol v Africe používá jen 12 z 54 zemí, mezi lety 2010 a 2015 by ale mělo využívání vzrůst o 17 % ve srovnání s rokem 2010. Růst zaznamená také Asie vzhledem k rostoucí spotřebě alkoholu, zvláště vína, které bývá například v Číně často pančováno. Celkově by mělo vzrůst využívání spotřebních kolků ve světě v tomto období o 13 %.

U svazových států, mezi které patří i USA, je určitou komplikací při zavádění a správě kolků samostatná kolková politika svazových států – v USA například celkem běžně najdete na lahvích alkoholu dva nebo i tři různé kolky.

Ruský příklad

Rusko zavedlo předchozí šarži kolků na alkohol v roce 2005 v rámci národního elektronického monitorovacího systému produkce a distribuce alkoholu EGAIS. Nyní zavádí novou generaci těchto kolků, která obsahuje 29 tzv. federálních kolků pro tuzemský a stejný počet tzv. spotřebních kolků pro dovážený alkohol, přičemž kolky jsou barevně odlišeny podle druhu alkoholu. Zatímco dřívější kolky uváděly jen obsah alkoholu vyšší než 25 %, nyní již toto omezení neplatí. Kolky nyní nově uvádějí datamatrix kód vedle nepotištěné zóny pro EGAIS data: obsahuje druh alkoholu, sérii a devítimístné unikátní číslo kolku. Napevno umístěný proužek byl nahrazen proužkem s měnící se šířkou, kolky byly doplněny UV fluorescencí a stálým obrazem viditelným pod polarizovaným světlem. Demetalizovaná holografická hliníková fólie byla nahrazena poměděnou fólií s množstvím optických efektů, včetně difraktivního a nedifraktivního mikrotextu. Měnitelná barva byla obohacena dalšími efekty založenými na absorpci IR světla. Nový systém byl navržen tiskárnou Goznak již v roce 2009, první kolky nové generace se objevily předloni v červenci na malých a „suvenýrových“ lahvích alkoholu, loni v lednu následovaly známky na lehké nápoje s 9% obsahem alkoholu. Konečným stavem bude 34 známek pro domácí a 34 pro dovážený alkohol. Systému dosud nepodléhá pouze pivo.

A co my?

Po loňské metylalkoholové aféře byly nové kolky na alkohol zavedeny i u nás: vláda je ale označila jako provizorní s tím, že definitivní kolky by měly obsahovat více bezpečnostních prvků. Vyřeší se tak problém s pančováním opravdu, nebo si podsvětí opět najde svou cestičku? Uvidíme…

Miroslav Dočkal