O mnoha tématech příspěvků letošního kongresu jsme již ve Světě balení psali, omezíme se proto jen na stručný přehled jejich obsahu se zdůrazněním myšlenek, které nás v nich zaujaly.

Aby šťáva zůstala šťávou

Ján Durec, výkonný ředitel bratislavského výrobce nealka McCarter, na kongresu hovořil o vlivu technologických postupů na fyzikálně-chemické a organoleptické vlastnosti ovocných šťáv, které vyvíjejí spolu s týmem Petera Šimka z Výskumného ústavu potravinárského. K balení šťáv se využívá v menší míře plech, výrazněji pak sklo, nejvíce však vícevrstvé papírové a plastové obaly.  Tepelnou konzervaci (pasterizaci) lze provést jak v obalu, tak průtokově, případně využít teplého či studeného aseptického balení. Ztráty vitaminu C při zpracování šťáv činí 35–80 % podle šetrnosti technologie; lze je tedy výrazně ovlivnit.

Automatická identifikace (nejen) s QR kódy

Jakub Irber z brněnské společnosti Eprin představil problematiku QR kódů na obalech i problémy automatické identifikace vůbec. Dvourozměrné čtvercové QR kódy, které se poprvé v praxi objevily roku 2000, mají vyspělou kontrolu chyb, díky níž mohou obnovit 7–30 % dat. V roce 2005 je doplnily obdobné, ovšem specializovanější kódy Data matrix. V budoucnosti se budeme podle Jakuba Irbera setkávat s 3D čárovými kódy uloženými ve 24 vrstvách pomocí barev a založených na QR kódech. Označovat (nanášet kódy) lze pomocí tisku na etiketě nebo pomocí některé z technologií přímého značení. QR kódy lze podobně jako RFID tagy použít k řízení skladové logistiky a identifikaci palet včetně jejich vysledovatelnosti. Novinkou je voice picking, tedy hlasové ovládání například skladové identifikace i manipulace. Konec prezentace byl věnován RFID tagům – například v identifikaci pivních sudů typu KEG, kde lze pomocí RFID automaticky zjišťovat sudy s potřebou repase ventilu (unikající pivo) s možností načíst až tucet sudů najednou.

Proti bezpečnostní slepotě: TrustSeal a SecuTrace

Jordan Krastev ze společnosti Leonhard Kurz, výrobce speciálních fólií, a Svetlana Semanská z jeho česko-slovenského zastoupení, představili ochranné prvky TrustSeal a SecuTrace. Holografické fólie TrustSeal kombinují několik efektů: změnu barvy a velikosti mikrotextu při natočení, střídající se motivy, skryté informace pro laserové pero, nanotext ze 75mikronových písmen viditelný pod lupou, a další efekty. Novinkami z řady TrustSeal jsou efekty PM Premium, Deep View, Latent Photo a zejména Bottle Neck, difrakční efekt pro hrdla lahví a další zakřivené plochy s rozšířeným zorným úhlem, velmi vhodný například pro ochranu alkoholických nápojů před falšováním. Prvek SecuTrace s generováním unikátního kódu na každé etiketě je určen k vysledovatelnosti obalu a je dostupný ve dvou verzích: v základní (lite) pro samotnou identifikaci například prostřednictvím „smart phonů“ v kombinaci s internetovou bází, a v plné verzi umožňující i zpětnou vazbu s informacemi o zákaznících například pro věrnostní programy.

Pigmenty na povrchu i ve hmotě

Mirka Řehořová z Mercku představila pigmenty tohoto výrobce použitelné pro obaly. Efektové pigmenty se dělí na dekorativní (lesklé, třpytivé apod.), funkční (se speciálními vlastnostmi) a bezpečnostní. Pigmenty lze vmísit do všech transparentních a částečně transparentních plastů již při jejich výrobě. Přednášející ovšem v diskusi připustila, že mohou nastat určité obtíže při recyklaci takto upravených plastů vzhledem k jejich odlišným reologickým vlastnostem. Nejčastěji jsou využity v termoplastech jako efektové pigmenty v barvicích koncentrátech (master batch) dóz, lahví, tub, fóliových a dalších obalů. K laserovému značení plastů lze použít funkční pigmenty Iriotec, které se obejdou bez přípravy povrchu a vyhovují i normám pro potravinářské obaly. Bezpečnostní pigmenty Securalic slouží pro ochranu výrobků před paděláním, k dispozici jsou i jejich verze se skrytými vlastnostmi – zjistitelné například laserovým perem či akustickým detektorem.

Expanze a možnosti shrink sleevů

Miroslav Brumovský, obchodní ředitel divize flexibilních obalů OTK v Kolíně, představil situaci smrštitelných rukávových etiket (SSL), tedy shrink sleevů, a in-mould (IML) etiket nejen na trhu nápojů. Jejich pozice sílí; kromě potravin se stávají jejich potenciálními trhy například farmacie, drogerie a kosmetika. SSL mohou (ale nemusí) využít maximum povrchu obalu, umožňují deformovat tiskovou předlohu k optimalizaci efektu po smrštění, kopírují i velmi složité tvary, zajišťují nezávadnost i přístupnost obalu uzavřením, perforací, průhledem nebo samotnou konstrukcí. Umožňují rovněž vkládání zejména 2D, ale i 3D předmětů pod etiketu – například pro marketingové účely. Jsou vizuálně výrazné při pohledu ze všech směrů, potisk může být na rubové straně, a tak lépe chráněn před poškozením, lze také kombinovat rubový tisk s lícovým. SSL jsou použitelné prakticky na všechny povrchy. Mají poměrně nízké vstupní náklady na etiketu, lze je z obalu jednoduše odstranit při jeho opakovaném používání nebo obal recyklovat včetně etikety. Novinkou jsou RFS (Roll Fed Shrink) etikety spojující výhodné vlastnosti WAL (obvodových etiket) a SSL. Používají se pro obaly s menším poměrem smrštění (do cca 20 %) a kromě obvyklých plastů PVC, OPS nebo PET-G jsou vyvíjeny i z materiálů na bázi polyolefinů (PP). Využívají nános lepidla a umožňují snížit tloušťku etikety pod 30 mikronů. Etiketám IML nahrává rozvoj tiskových technologií, šíření výsekových strojů a rostoucí obliba IML na obalech potravin.

Design a jeho výzkum

Jen stručně se zmiňme o dvou přednáškách z designového soudku. 3D designér Jan Čapek v prezentaci Up-to-date obalový design představil svou koncepci tvorby obalu outdoorové verze kofoly, kde použil tvarový motiv šestibokých ostnů, čerpaný mj. z hudební subkultury heavy metalu. Vlastimil Dejl, rozvíjející koncept Colormind, nastínil metody testování budoucí úspěšnosti obalu a asociačního marketingu pracujícího s reakcemi na barvy a vycházejícího mj. z podnětů švýcarského psychologa Carla Gustava Junga, zakladatele tzv. analytické psychologie. Příkladem využití těchto metod bylo nedávné testování másel ve Velké Británii.

Na přepravním balení nešetřete

Iva Štěrbová ze společnosti Ekobal se ve svém příspěvku věnovala testování paletových jednotek: dynamickým (nárazovým) i statickým (náklonovým) testům pevnosti pomocí vlastního zařízení Paldyntest. Upozornila na to, že paleta musí být vždy testována na tzv. normální provozní podmínky, mezi které ale patří i prudká brzdění a rozjíždění, musí vydržet i náklon 26°. Za způsob zabalení primárně odpovídá odesílatel. Stabilitu zboží na paletě ovlivňuje pevnost primárního obalu, skladba zboží na paletě, kvalita skupinového obalu, množství a kvalita proložek, typ a síla fólie použité na obal palety, aplikace finálního obalu palety a nastavení balicího programu na ovin palety. Nejčastějšími problémy jsou nedostatečné přibalení zboží k paletě, malé množství použité průtažné fólie i její slabá tloušťka. Zesílení fólie i jen o tři mikrony, například z 20 na 23 mikronů, umožní zvýšit průtažnost a lépe přibalit fólii k podložce. Pozor je třeba dávat na poškození baleného zboží ještě před transportem, například nízkozdvižnými vozíky ve skladu na paletě.

Ultraprémiový benefit rozmazlování

Jiří Fiala a Martin Vlk z agentury vizuální komunikace Fiala & Šebek představili obalový design prémiových nápojů. Agentura se orientuje především na prémiové obaly, u nichž se řídí symbolickým vyjádřením hodnoty a osobního hodnotového benefitu, které jsou odlišné podle cenového segmentu. U prémiového zboží nám jde o nevšední zážitek, dopřáváme si. Další kategorie je superprémiová, u níž lze hodnotu vyjádřit slovy: sem patřím a benefit jako: užívám si. Vrcholem je pak kategorie ultraprémiová, u níž je hodnotou okázalost a benefit lze vyjádřit slovy: rozmazluji se. Výraz obalu lze ovlivnit výběrem barev, materiálu, technologických zušlechtění, tvarem (strukturálním designem), autorstvím (slavným designérským jménem) i myšlenkou. Charakter obalu lze dotvořit i ručně vytvořenými detaily. Mezi nejznámější příklady prémiových nápojů designovaných u Fialy & Šebka patří vodka 42 a sekty Chateau Bzenec či Moric.

Interní embosing povrch nenaruší

Adriana Opatová, marketingová ředitelka českého prodejního a distribučního zastoupení americké společnosti O-I (Owen Illinois), mluvila zejména o interním embosingu obalového skla. Trendem je snižování váhy skla. Interní embosing, například v hrdle lahve, O-I nabízí pod značkou Vortex a využívá se například u piva Miller Lite, kde vedl i k funkčním efektům, jako je rozvíření nápoje a s ním související bohatší pěna. Takto upravená láhev byla na trh uvedena v roce 2010 a vedla k 6% zvýšení prodeje. V roce 2011 bylo podobně testováno i víno. Výhodou je, že interní embosing nijak nenarušuje vnější povrch lahve a například ve variantě Magic je embosovaný reliéf viditelný až po snížení hladiny nápoje.

Jednocestné sudy, liché zákony

Vlado Volek, ředitel Obalového institutu SYBA, zakončil odbornou část kongresu příspěvkem o novinkách, trendech a legislativních tlacích. Roste obliba parciálního laku, leskle/matných efektů i čistě matného povrchu, zlepšujícího i čitelnost čárových kódů. V balení nápojů jsou více využívány jednocestné sudy typu KEG i dvoudílné sudy s jednocestným vnitřním dílem (typicky sáčkem). Rozšiřuje se také používání petainerů, tedy objemnějších (5 l a více), v případě piva obvykle hnědých PET nádob. Objevují se rovněž kombinace plastového, či dokonce kovového hrdla se skleněným zbytkem lahve (Misterium od Vetropacku). Závěrem Vlado Volek opět připomněl hrozby, jako je absolutní zákaz BPA (bisfenolu A) ve Francii, vedoucí k výhodě plastových nápojových obalů před plechovkami, či zavádění unilabel/plain balení cigaret, uzákoněného již v Austrálii a likvidujícího smysl brandingu.