Bujony a instantní polévky patří k nejznámějším a nejtradičnějším výrobkům využívaným v rychlé kuchyni. Dehydratované bujony se na trhu objevily již před více než stoletím. Od výroby bujonu byl již jen krok k výrobě instantních polévek. Tento sortiment spotřebitel často vnímá ve spojení s glutamátem sodným (E621), i když dnes se stále častěji setkáváme s polévkami i bez glutamátu a chemických přísad či konzervantů.
Balení bujonu v závislosti na konzistenci
Asi nejtradičnější konzistencí bujonu je tvar kostky. Ta je balena do hliníkové fólie ve formě laminátu a následně vkládána do skládatelných obalů z hladké lepenky. K tradičním výrobcům hliníkových fólií na balení bujonů patří společnost AL INVEST Břidličná, a. s. Obaly pro balení bujonových kostek jsou vícevrstvé lamináty s vysokou odolností vůči pronikání tuků a velmi dobrou tvarovou pamětí. Základem je Al fólie v kombinaci se speciálními papíry odolnými tuku. Tyto vrstvy jsou kašírovány pomocí mikrovosků, případně lepidel. Mohou být dodávány v potištěné i dezénové formě. Dále mohou být opatřeny termosvařitelným lakem nebo hotmeltem pro dokonalé uzavření bujonové kostky. Zabalené kostky se dále balí do skládatelného obalu z hladké lepenky (skládačky). Obvykle se jedná o standardizovaný obal podle katalogu ECMA s logisticky nejpříznivějším tvarem kvádru.
Dnešní výrobci bujonu se velmi soustřeďují na design obalu. Pro zesílení chuťového vjemu všichni hlavní hráči na trhu používají výrazné barvy, nejčastěji červenou či žlutou, pro zvýraznění varianty bez přídavných látek či odlišení některých typů zeleninových bujonů se využívá i barva zelená. Plnobarevný podklad je většinou doplněn fotografií masa, zeleniny či plného talíře. Natur design lze odlišit i jiným způsobem. Za zdařilý lze označit design na řadu produktů Natur s různými příchutěmi, které na trhu nabízí Vitana. Obal na bujony má poměrně malou plochu, designéři mají tedy dost práce, jak na tak malém prostoru komunikovat směrem k zákazníkovi nejen myšlenku výborné chuti, ale především začlenit sortiment do rodiny produktů, ke kterým ovšem patří i konkurence, ale zároveň ho od ní odlišit (individualizovat). Úpravu designu obalu výrobce zadává renomovaným obalovým designérům či studiím. O některé typy značek tohoto sortimentu se stará i známá česká designérská společnost Fiala & Šebek – Visual Communication, a. s.
Tekutý bujon v pevných obalech
Boj o zákazníka je nemilosrdný a konkurence je velká, proto výrobci dnešních bujonů svou nabídku rozšiřují nejen o různé příchutě, ale i konzistence. Jednou z možností je i nabídka bujonů tekutých. Ty jsou baleny do plastových minikelímků a následně v obvyklém počtu čtyř či dvou jsou vkládány opět do potištěné skládačky z hladké lepenky. Z tohoto sortimentu je možné jmenovat např. Bohatý bujon Knorr. Opět zde upoutává plná plocha, tentokrát v barvě typické pro tuto společnost, tedy v barvě žluté. Nechybí ani další obvyklé atributy – zelenina, pérovkou provedená slepice či kuře apod. Bujon je bez konzervantů, chemických látek a glutamátu. Tedy složení, které vyžaduje moderní typ spotřebitele vyznávajícího zdravý životní styl. I když se jedná o tekutý produkt, lze ho skladovat podobně jako kostky v suchu při teplotě do +25 °C. Aby byl spotřebitel přesvědčen o správnosti svého výběru, je u tohoto typu obalu poměrně šťastně zvolena konstrukce. Minikelímky, které jsou ve skládačce umístěny, může spotřebitel díky průřezovému okénku vidět, což na něho automaticky působí důvěryhodně (výrobce se neschovává za potisk, ale nabízí pohled přímo na výrobek).
Pod názvem Gurmánský bujon nabízí tekuté bujony i MAGGI. Pro tyto typy bujonu je charakteristické balení po třech kalíšcích. Na rozdíl od bujonu Knorr je zde sice konstrukce obalu fádnější (bez rozbití plochy okénkem apod.), obal se však může pyšnit velmi zdařilou grafikou, která zdařile přispívá jak ke kategorizaci výrobku v rámci rodiny, tak k jeho individualizaci.
Když je bujon sypký
Další variantou je sypký bujon. Sypké bujony mají několik výhod ve srovnání s bujony v kostkách: především je to nižší obsah tuku a snadnější dávkování. Sypké bujony výrobci nejčastěji balí do sáčku, kombidóz či vyfukovaných obalů z plastu. Pokud výrobce balí větší spotřebitelské objemy, volí zpravidla kombidózu či dózu plastovou. Kombidóza má vinutý plášť z vrstveného kartonu, který bývá opět vícebarevně potištěn, dno bývá u tohoto typu vinuté kartonáže kovové, víčko naopak plastové. Pod víčkem je ještě často membrána z flexibilního hliníku; ta slouží jako bariéra nejen proti ztrátám aromatu, ale především proti vlhkosti. Pro zvýšení komfortu při otevírání může být hliníková fólie opatřena i odtrhovacím prvkem – proužkem, kapičkou, růžkem apod. Uzavírací plastové víčko může být nasazovací i vsazovací. U plastových dóz se často uzavírá víčkem šroubovacím.
Design obalů koresponduje opět s designem skládačkových obalů na kostky. Proti poměrně malým plochým obalům z lepenky však tyto typy obalů (snad kromě sáčků) působí díky svému většímu objemu a konstrukci obalu prostorněji a na zákazníka mnohem výrazněji.
Polévka ze sáčku
Jak pro některé typy sypkých bujonů, tak především pro sortiment instantních polévek je typický vícevrstvý svařovaný sáček. Výroba sáčku probíhá většinou na vertikálních balicích strojích. Potisk bývá obvykle realizován flexotiskem či hlubotiskem. Sáček sice nepůsobí příliš prostorovým dojmem, má však pro grafika jednu velkou přednost – plocha pro vizuální ztvárnění obsahu je zde poměrně velká.
Stejně jako u designu obalů na bujony i zde se sází na výrazné barvy. Vzhledem k tomu, že nakupovat potraviny chodí v rodině především ženy, často i s dětmi, modifikované složení polévky i grafika jsou zaměřeny i na dětského zákazníka, což ještě před pouhými pár lety obvyklé nebylo. Instantní polévky pro dětského zákazníka jsou obvykle nabízeny v natur variantě, tedy nejen bez glutamátu a chemických aditiv, ale i se sníženým obsahem soli. Dnes se na obalu můžeme setkat i s postavičkami, které vycházejí z podstaty zeleniny v polévce obsažené. Rozverné postavy v podobě mrkve, kukuřice či hrachu navíc u dítěte přispívají i k tomu, že si tuto zeleninu (a nejen v instantní polévce) oblíbí a bude ji chtít do svého jídelníčku zařazovat častěji.
Vedle klasických instantních polévek, které se při přípravě na pár minut povaří ve vodě, se do sáčků balí i instantní polévky, které se horkou vodou pouze přelévají. Zde výrobci využívají několika typů balení – od vícevrstvého sáčku ve velikosti a tvaru klasického sáčku pro polévky prvně jmenovaného typu i porcované sáčky (sáčky obvykle prodávané po dvou kusech, z nichž každý obsahuje jednu porci a lze je od sebe oddělit v dělicí perforaci). Poněkud jiný (ale pro tento sortiment naprosto nezaměnitelný) tvar využívají plastové sáčky na tzv. čínské polévky. Posledním typem obalu na obdobný typ „zalévacích“ polévek jsou i uzavřené kelímky.
Článek připravila Jana Žižková.
Bujony z 19. století
K nejznámějším značkám bujonů patří MAGGI. První dehydratované bujony s touto značkou spatřily světlo světa v roce 1896 a byly ve formě kapslí. První MAGGI kostky přišly v roce 1908 a v řadě zemí se v této tradiční podobě udržely dodnes. Ve své době patřily k revolučním vynálezům, protože místo dlouhého vaření masa, kostí a zeleniny přinesly tehdejším hospodyním výraznou časovou úsporu.