Téměř celý měsíc květen probíhala v bývalém kostele Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích výstava s doprovodným programem nazvaná vzhledem k nádhernému prostředí případně PROSTOR. Přehlídku výtvarných prací a artefaktů všeho druhu doplnily na závěr dvě módní přehlídky. První z nich byla původní oděvní tvorba známé severočeské oděvní výtvarnice, tou druhou byla dlouhodobě a pečlivě připravovaná módní přehlídka oděvů z papíru, lepenek a částečně i z dalších obalových materiálů, kterou připravili studenti z Vyšší školy obalové techniky ve Štětí.

Výstavu PROSTOR s doprovodným programem zorganizovalo občanské sdružení Dílna ručního papíru v čele se svojí zakladatelkou a nadšenou propagátorkou papíru Irenou Štyrandovou. Byť má Irena Štyrandová za léta své činnosti úctyhodnou sbírku svých vlastních děl a prostorových artefaktů z ručního papíru i velké zkušenosti nejen s instalací, ale i s organizací výstav, které pravidelně v rámci Dílny pořádá v historické věži v Litoměřicích, v rámci této akce oslovila i další severočeské umělkyně.
Vzhledem k ohromným prostorám kostela se myšlenka společného propojení různorodých aktivit ukázala velmi přínosnou. Návštěvníci se zde mohli seznámit s díly Ireny Štyrandové, Evy Vágnerové, Vladimíry Drahozalové, Kateřiny Rajchlové i ústecké básnířky Táni Novákové, jíž byl věnován v rámci doprovodného programu podvečer poezie. V doprovodném programu nechyběla ani hudba – ať již vážná (komorní smyčcový orchestr místní ZUŠ, dívčí pěvecký sbor Máj) či alternativní. Očekávanou a zároveň návštěvníky i nejhojněji navštívenou akcí v rámci doprovodných programů byla módní přehlídka. Původně se mělo jednat pouze o prezentaci oděvní tvorby a doplňků z dílny Galerie Eva – Valtýřov (Eva Vágnerová). Irena Štyrandová, která působila dlouhá léta jako pedagožka na VOŠ OT a SŠ ve Štětí, nabídla možnost prezentace také studentům. Vedle této školy ze Štětí dostaly prostor i další školy, především Střední pedagogická škola J. H. Pestalozziho a ZŠ Litoměřice (přehlídka výtvarných prací žáků).

Studenti VOŠ v roli návrhářů
Vyšší odborná škola obalové techniky ve Štětí disponuje nejen kvalitním vybavením (ve vybavení obalářskými konstrukčními SW nemá prakticky konkurenci), ale především i studenty, o které je po absolvování velký zájem na trhu práce. Studenti mohou pracovat ve firmách nejen jako konstruktéři či technologové, ale často se profilují jako designéři, reklamní grafici či webdesignéři. Mnozí zakládají brzy po studiu i vlastní firmy.
Vedle profesního zaměření se škola snaží nabídnout studentům i další aktivity, ve kterých mohou naplno rozvinout fantazii, kreativitu či zohlednit své znalosti při práci s materiálem. Ačkoli je škola zaměřena převážně na konstrukci a vývoj lepenkových a papírových obalů či POS displejů, studenti si poradí i s prací, která s jejich profesním zaměřením úplně nekoresponduje.
Při letošní módní přehlídce studenti navrhli a velmi profesionálně zrealizovali 20 různých oděvních modelů vytvořených převážně z papíru. Součástí práce jednotlivých týmů byla i prezentace modelů. Vybrali tedy ze svého středu modelky i modely, neboť nechyběly ani pánské módní kreace. Překvapením byly i vtipné anotace, jimiž byly na přehlídce jednotlivé šaty uváděny. Nechyběla ani vlastní choreografie s hudbou.

Šaty jako pro nevěstu
K náročným na přípravu, ale především na přepravu, patřily tři papírové modely z první kolekce fiktivního salonu Lita – Papírové šaty aneb S recyklací k lepšímu životnímu prostředí (autorky Veronika Kašparová, Miroslava Hrzánová, Tereza Bukačová). Šaty s názvem Periodika byly tvořeny ze dvou částí, sukně byla z novinového papíru. Druhou částí byl korzet, který byl vytvořen ze sádrového obvazu polepeného bílým papírem. Korzet měl volná záda a byl šněrovací. Celek doplnily náušnice a přívěsek ze zelených pírek. Bílé koktejlové šaty Zelenobílý sen s mašlí a ramínkem z bublinkové fólie zdůrazňovaly přitažlivost, krásu a něžnost. Šaty byly doplněny čelenkou a náušnicemi. K nejvíce dekorativním modelům patřily téměř svatební krinolínové šaty Beze slov s výrazným kloboukem, bolerkem a náušnicemi.
Nad šálkem horkého čaje vznikl model s odepínací vlečkou Tea lady (Karina Jiráková, Kateřina Jirovcová a Iva Zimmermanová). Netradiční papírový model byl ozdoben velkým množstvím přírodně zbarvených použitých čajových sáčků. Velmi romantickým modelem bylo Srdcové snění (Eva Bechyňová, Markéta Šebestíková, Michaela Votápková). Náročná byla především sukně ze samých papírových srdíček, která přesto nepůsobila kýčovitě. Mezi společenské šaty se řadil i Orizuru (japonský jeřáb jako symbol naděje) aneb Marná recyklace snaha (Iva Bruzková, Jana Knapová).

Originály z různých materiálů
Na první pohled poutal pozornost model šatů nazvaný Ňadra v břečťanu (Monika Bartošková, Zdeňka Grohmanová, Barbora Kopáčová). Hlavní myšlenkou modelu bylo ukázat, jak eliminovat negativní lidské působení na přírodu. Vtipný jemně infantilní model z papíru (Radka Ledecká, Ludmila Křivanová, Lucie Macháčová, Tomáš Vondráček) nazvaný Vybarvi se byly opravdu originální omalovánky. Skupina jeho návrhářů na přehlídce představila ještě jeden model – K roztrhání. Tento model byl vlastně ukázkou terciárního využití produktu, neboť byl zhotoven z prořezávané vlnité lepenky. Tento materiál, obvykle známý pod názvem Kartofix (škole dodal Servisbal Obaly), jsou ve skutečnosti prořezané použité obaly z VL, které se kvůli dobrým tlumicím vlastnostem a průtažnosti používají jako fixační materiál. Studenti se před jejich konečným zrecyklováním na další vlákno snažili dokázat, že je možné již tak dlouhou životnost materiálu ještě protáhnout.
K pracným modelům patřila Slečna v uzávěru (Michaela Červinková, Markéta Fabiánová, Kamila Poncová, Petra Všetečková). Tyto šaty byly tvořeny ze dvou částí, z korzetu ze sádry a papíru a sukně z plastových víček na drátěné konstrukci.

Z tvorby návrhářů – mužů
Do akce Módní přehlídka nebyly zdaleka zapojeny jen dívky. Nechyběly ani smíšené či ryze mužské týmy. Ve znamení bublinkové fólie byl model LeBubblage. Tým návrhářů (Jan Petržilka, David Schwarz, Dmitriy Sudarev) si pro svůj vzdušný model na drátěné konstrukci našel i vlastní modelku Dominiku (bývalá spolužačka ze střední školy) s mírami profesionální manekýny.
Kartonový model Muž budoucnosti (Luboš Habart, Michal Svatoň) byl inspirován hvězdným válkami. Módní tvůrci se snažili skloubit moderní design s nádechem futurism
u s důrazem na praktičnost. Jak zužitkovat odpad z vlnité lepenky a prasklých vlasců z prutů neúspěšných rybářů bylo hlavním mottem modelu Don Kapr (Jakub Hamerský, Jakub Pádecký). I když návštěvníci o tom celkem realisticky pochybovali, návrháři se netajili se záměrem využít model i pro plavání.
Kovboj Východu (Simona Sudová, Martin Šejbl, Jiří Válek) byl trojdílný (kalhoty, kabát, klobouk). Jako hlavní materiál byl použit hnědý hlazený papír, který po úpravě vypadal jako kůže. Na závěr přehlídky byly prezentovány dva modely jednočlenných „týmů“ (návrhář byl zároveň i modelem). Jedním z nich byl Nový superhrdina (Marek Černý). Realizace oděvu vycházela z konstrukce krabičky na cigarety. Horní klopa, která u krabičky slouží k vysouvání cigaret, sloužila u kostýmu jako odklápěcí kapuce. Naopak návratem do minulosti byl Rytíř (Vojtěch Kosorinský), pro jehož brnění byl inspirací rytířský oděv z doby gotiky.
Ekologický podtext nesl Temný recyklátor (Jan Mádlík). Monomateriálový oblek byl z plastových netkaných vláken. Autor svůj model uvedl slovy: „Až z hvězdy smrti přišel temný recyklátor, aby potrestal všechny ty, kteří netřídí odpad.“ Při této efektní hororově pohádkové produkci nechyběla ani korespondující hudba…

Jana Žižková

Box:
Litoměřická Dílna
Občanské sdružení Dílna ručního papíru bylo založeno v roce 2003. Sdružení sídlí ve starobylé věži hradebního opevnění města Litoměřice. Předsedkyní a zakladatelkou sdružení je ing. Irena Štyrandová, která mnoho let působila jako učitelka odborných předmětů na Vyšší odborné škole obalové techniky a Střední škole ve Štětí. Ručním papírem se zabývá již od 80. let a od roku 1996 svá díla i aktivně vystavuje. Zatím poslední společná výstava PROSTOR se konala v bývalém jezuitském kostele Zvěstování Panny Marie, který je významnou památkou barokní architektury a postaven byl na počátku 18. století Octavianem Broggiem