V Kongresovém centru Veletrhů Brno proběhla 4. 5. 2011 pod názvem Potisk obalových materiálů a lepenek v rámci veletrhu PRINTexpo konference odborné skupiny Papír – Tisk – Obaly Společnosti průmyslu papíru a celulózy.
Účastníky akce pozdravili Jiří Kuliš, ředitel Veletrhů Brno, a ředitelka Printexpa Monika Hrubalová. Poté shrnul aktivity SPPC v posledním roce a současný stav českého papírenského průmyslu Ivo Charvát.
Poslední vývoj tiskových technik
Jiří Hejduk z katedry polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice se zabýval posledním vývojem tiskových technik. Pokud jde o obalový průmysl, v USA je flexotisk rozšířen méně než v Evropě, u digitálního tisku je tomu naopak, hlubotisk je na tom zhruba srovnatelně.
V Evropě se z hlubotisku na ofset či flexotisk přechází zhruba při nákladu 300 000 výtisků daného motivu v zakázce. Mezi obalové novinky v archovém ofsetu patří zvyšování tiskových formátů, a tedy jejich širší uplatnění při tisku lehké kartonáže (skládaček), plochých a vlnitých lepenek až do plošné hmotnosti 1300 g/m2.
Flexotisk vede v tisku flexibilních obalů, těžké kartonáže, samolepicích a smrštitelných etiket, pásových etiket i ubrousků a odnosných tašek. Mezi jeho trendy patří stálý růst barevnosti (až tucet tiskových jednotek), kvality na úroveň ofsetu a hlubotisku, v tiskových formách pak návleky, a tedy i rychlá výměna zakázek, přímé laserové vypalování, propojování jamek kanálky a labyrintové struktury GTT na aniloxových válcích, zvyšování automatizace strojů nebo přímý pohon tiskových jednotek (servořízení).
Hlubotisk má v obalovém průmyslu silné postavení v tisku špičkových flexibilních vysokonákladových obalů a grafických etiket. Často slouží i pro in-line nanášení bariérových a svařitelných vrstev laků a lepidel. Stále častěji se používají stroje kombinující hlubotisk zejména s flexotiskem; označujeme je jako hybridní. Zrychlení výroby přineslo přímé vypalování do zinku tiskového válce, rychlou výměnu zakázek (do 30 minut stejně jako u flexotisku – i díky vozíkovému systému) a snížení ceny tiskových válců.
Bobst pro dokonalý obal
Libor Panuš z českého zastoupení firmy Bobst Groupe nazval své vystoupení Pro dokonalý obal. Vlnité lepenky se dnes vyrábějí ve světovém měřítku zhruba stejně jako před deseti lety. Produkce Číny roste velmi rychle, východní Evropy a Jižní Ameriky zvolna, ve vyspělejším světě výroba mírně klesá. Snižuje se průměrná plošná hmotnost používaných lepenek, nejvýrazněji v Číně, kde už je prakticky na americké úrovni. Dlužno ale dodat, že v USA a v Číně se používá v průměru těžší (a silnější) lepenka než v Evropě, kde její průměr činí 530 g/m2.
Vývoj dekorativního potisku lepenek (obaly na domácí spotřebiče, alkohol, potraviny, promoční balení v POS, shelf ready balení apod.) vede ke zvyšování frekvence rastru desek (34–42 l/cm v dekorativním standardu a 48–60 l/cm ve špičce) a rastru aniloxových nanášecích válců (350–480 l/cm), trendovými materiály jsou EB, EF a N vlny, obecně tenčí a lehčí lepenky. Obecně se dnes třemi a více barvami potiskuje zhruba pětina vyrobené lepenky, 12 % lepenek zůstává zcela nepotištěných.
Bobst nabízí pro tento potisk několik zařízení s různými vylepšeními. Lze zvolit vysokoprodukční Masterflex-L s tiskem a výsekem v jednom průchodu nebo Masterflex-HD s vysokou kvalitou a samostatným výsekem, případně linku Masterline.
Zušlechťování, zkoušky a měření
Marek Kraus ze společnosti Heidelberg mluvil o možnosti zušlechťování tiskovin na archovém ofsetovém stroji. V Evropě zaujímají obaly přes 27 % a etikety přes 3 % polygrafického trhu. Střední kvalitativní segment trhu dnes činí jen jednu desetinu, o zbytek se rovnoměrně dělí levné a luxusní produkty. U těch jsou nejžádanější metalické, perleťové a lakové efekty. Heidelberg nabízí mj. in-line lakování a ražbu v jednom agregátu, tisk bezpečnostních, tzv. neviditelných prvků a skrytých prvků viditelných přes dekodér.
Nízkomigrační barvy na obalech potravin
Lubomír Machačka přednesl příspěvek Jana Prause ze společnosti Sun Chemical o optimalizaci tisku s nízkozápachovými a nízkomigračními barvami. Nízkozápachové, tzv. Low Hex neboli LHQ barvy, jsou složeny výhradně z látek a sloučenin, které svou vůní nebo zápachem nemohou ovlivnit senzorické vlastnosti zabalených potravin a poživatin. Nízkomigrační, tzv. LMQ barvy, navíc neobsahují žádné látky, které by mohly migrovat do potiskovaného substrátu či krycího laku.
Barvy s tímto označením z produkce Sun Chemical splňují přísné požadavky předpisu Swiss Ordinance, který slouží jako neoficiální norma.
Za to, že obal nebude mít škodlivý vliv na balené potraviny, ručí jak výrobce obalových materiálů, tak distributor a tiskař. Nejde pouze o migraci z barev a laků, ale rovněž z potiskovaného substrátu. Ke kontaminaci jsou zvláště náchylné cukrovinky obsahující tuky a cukry (jako čokoláda) nebo potraviny s velkou povrchovou plochou (tabák, čaj, káva, pečivo). Musí být dosaženo tzv. pachové a chuťové neutrality, tedy potraviny musí vykazovat stejné chuťové, čichové i optické vjemy, jako kdyby nebyly nikdy zabaleny.
Dlužno dodat, že náročnost práce s nízkomigračními materiály některé účastníky akce až vyděsila a měli pochyby, zda lze podobnou výrobu ekonomicky únosně provozovat bez potřebné specializace.
Potiskovatelnost v tiskárně i v laboratoři
Podle Jürgena Schulze z firmy Moritz J. Weig, který se ve svém příspěvku zabýval skládačkovou lepenkou z pohledu zpracování na tiskových strojích, nelze potiskovatelnost definovat jedním kritériem. Potiskovaný materiál nesmí znečistit nebo jinak ovlivnit tiskovou formu. Při hodnocení potiskovatelnosti hodnotíme optické ukazatele (bělost, gamut, opacita), senzorická kritéria (zejména u potravinářských obalů: zápach, taktilní a zvykový dojem při kontaktu), strukturální ukazatele dané přímo výrobou lepenky (gramáž, tloušťka, hladkost apod.), produktové vlastnosti (oděruvzdornost, zasychání) a výrobní vlastnosti (stabilní kvalita, co nejmenší spotřeba barvy).
Erich Novák ze společnosti Civest Slovakia mluvil o zkouškách potiskovatelnosti tiskových papírů a lepenek. Podle jeho slov označuje potiskovatelnost jak průchodnost tiskovým strojem, tak dobrou kvalitu výsledku tisku. Mezi parametry potiskovatelnosti patří papír (jeho drsnost, příjem barvy, odolnost proti vytrhávání – za sucha, za mokra –, rychlost zapojení, absorpce vody, bělost, lesk), tisková barva (odstín, hustota, lesk, odolnost proti oděru, opacita), podmínky tisku (tloušťka vrstvy barvy, typ tiskové formy, rychlost tisku, přítlak). Potiskovatelnost se zkouší buď ve stroji, nebo v laboratoři, kde je to výrazně levnější a snazší. Uvedl také příklady zkoušek a zkušebních přístrojů.
Actega Terra o inovacích v lakování
Velmi zajímavá byla prezentace výrobce laků na potravinářské obaly Actega Terra Inovace v
lakování, překládaná Filipem Růžičkou, který se letos od 1. května stal regionálním technikem a zástupcem této firmy pro český trh. Disperzní laky se skládají ze styroakrylátových pryskyřic (mají na starosti lesk), akrylátových disperzí (zpracovatelnost ve stroji, schnutí, tvrdost), vosků (otěruvzdornost), silikonů (odpěňování), zesíťovačů – čpavku (rozpouštědlo pryskyřic), vody (úprava viskozity a rozpouštědlo), u matových laků navíc matovacího pigmentu. Nános disperzního laku obvykle činí kolem 3–4 g/m2, z něhož po teplovzdušném a infračerveném sušení zůstane 1–1,5 g/m2 sušiny. UV laky se skládají z epoxyakrylátů (pojidlo), monomerů (reaktivní činidlo), aminů (blokátor oxidace), fotoiniciátorů (spouštění reakce), přísad (pěnění, rozliv), a opět matovacích prostředků u matných laků. Nános laku zde činí 3–6 g/m2 a vytvrzením obvykle třemi UV zářiči s výkonem UV lamp 160–200 W/cm se jeho tloušťka nemění.
Na výsledek lakování má vliv mnoho faktorů. Můžeme je rozdělit do čtyř základních skupin: na parametry tiskové zakázky, spotřebních materiálů, nastavení a technického vybavení. Mezi příčiny krakulování (trhlin v laku) například patří barevné pokrytí, potiskovaný materiál, tisková barva, vlhčící roztok, lak, technologie a postup sušení rastrový válec. Příčiny slepování archu ve stohu jsou obdobné, s připočtením poprašovacího prášku a bez vlivu vlhčícího roztoku, mezi příčinami otěru- a oděruvzdornosti přibývá rychlost tisku, a naopak zde z předchozích faktorů nemají vliv vlhčící roztok a barevné pokrytí. Na míru pěnění mají vliv: motiv lakovací formy, lak, lakovací jednotka, rastrový válec a oběh v lakovacím čerpadle.
UV inkjet pro malé náklady obalů
Marek Angelis z firmy HSW Signall mluvil o digitálním velkoformátovém tisku. Podle loňských odhadů společnosti PIRA International by měl jeho podíl na obalovém trhu vzrůst do roku 2013 proti roku 2003 o 17 %; půjde většinou o inkjetové stroje (tonerový čili laserový tisk má vliv pouze při jednoduchém značení). Pro přímý potisk lepenky a kartonu se bude užívat především UV vytvrzovaný inkjet s vysokou opacitou a přímými barvami včetně bílé. V roce 2013 by podle loňských analýz společnosti IT Strategies měl počet na světě instalovaných UV tiskáren přesáhnout 18 000. Rychlost tisku jejich průmyslových modelů činí až 600 m2/hod., automatizace zvyšuje produktivitu o 30–40 %.
Odpolední program konference zahájila generální ředitelka Konfederace evropského papírenského průmyslu (CEPI) Teresa Presas.
Stanislav Šulla z firmy x-Rite se ve svém příspěvku Barvy pod kontrolou věnoval zejména problémům, které přináší posuzování barevnosti pouhým okem (optické klamy, metamerie apod.), a zdůraznil důležitost používání měřicích přístrojů.
Miroslav Dočkal