Česká republika si může odškrtnout další položku v seznamu předpisů, které je povinna sladit s legislativou EU. Vyhláška 115/2011 z letošního dubna novelizující vyhlášku 335/1997, o nealkoholických nápojích a koncentrátech, ovocných vínech, ostatních vínech a medovině, pivu, konzumním lihu, lihovinách a ostatních alkoholických nápojích, kvasném octu a droždí, nabyla (s výjimkou některých ustanovení) účinnosti 1. 5. 2011.
Od poslední změny vyhlášky v roce 2004 uběhlo sedm let. Nové znění tak zahrnuje především formální změny odkazů na předpisy EU i ČR, které od té doby také prošly vývojem. Díky změnám v terminologii bylo nutné přistoupit k úpravám členění nápojů do skupin a podskupin.
Nealkoholické nápoje
V rámci novelizace byl zrušen termín nízkoenergetický nápojový koncentrát. Byly sjednoceny odkazy na vyhlášku 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků.
V § 3, určujícím způsob označování nealkoholických nápojů, byl termín energetická hodnota nahrazen výrazem využitelná energie. Způsob uvádění podílu ovocné složky u ovocných nektarů se změnil následovně: minimální obsah ovocné šťávy, ovocné dřeně nebo směsi těchto složek se uvede slovy „podíl ovocné složky: nejméně … %. Tento údaj musí být uveden ve stejném zorném poli jako název výrobku.
U ovocné šťávy a nektaru získaných z jednoho nebo více koncentrovaných výrobků se uvede údaj „z koncentrátu nebo koncentrátů“ anebo „z části z koncentrátu nebo koncentrátů“. Údaj má být uveden jasně viditelnými písmeny v blízkosti názvu výrobku a nově musí dobře vynikat na pozadí.
Stále platí, že se přídavek dužniny nebo buněk k ovocné nebo zeleninové šťávě uvede na obalu, ovšem s dodatkem, že obnovení původního stavu nápoje s použitím látek zcela nezbytných pro tuto operaci nezakládá povinnost uvést na obalu seznam složek použitých pro tento účel.
Z odstavce pojednávajícího o označování ochucených minerálních vod byl vypuštěn pokyn k uvádění hodnocení podle celkové mineralizace.
Pivo a nápoje na bázi piva
Především piva se týká zmíněné nové dělení na skupiny a podskupiny. Ve skupinách piva bylo lehké pivo přejmenováno na stolní, ze seznamu vypadlo pivo se sníženým obsahem cukrů a ze zbylých skupin se staly podskupiny. Nové členění tedy vypadá takto:
1. Druh
a) pivo,
b) nápoj na bázi piva.
2. Pivo se člení na tyto skupiny:
a) stolní pivo,
b) výčepní pivo,
c) ležák,
d) speciální pivo,
e) porter,
f) pivo se sníženým obsahem alkoholu,
g) nealkoholické pivo.
3. Nápoje na bázi piva se člení na tyto skupiny:
a) kvašený sladový nápoj,
b) míchaný nápoj z piva.
4. Skupiny piva se dále mohou členit na tyto podskupiny:
a) pšeničné pivo,
b) pivo z jiných obilovin,
c) kvasnicové pivo,
d) ochucené pivo.
V paragrafu 13 o označování byl upřesněn způsob uvádění obsahu alkoholu v procentech objemových. Má být vyjádřen číslem s nejvýše jedním desetinným místem, dále následuje symbol % doplněný slovem objemových nebo zkratkou obj. nebo vol., a před číselným údajem může být uvedeno alkohol nebo alk. nebo alc. Stejná změna se týká i vín, u lihovin byl tento způsob označování platný již dříve.
Pivo z jiných obilovin musí být v názvu označeno druhem obiloviny. Vypuštěny byly odstavce pro označování zrušených skupin piva, tedy lehkého piva a piva se sníženým obsahem cukru a určující pivo jako jednosložkovou potravinu.
Lihoviny a ostatní alkoholické nápoje
Paragraf 16 vymezující základní pojmy díky evropské legislativě značně zeštíhlel. Zůstaly pouze definice borovičky a tuzemáku, přibyla takzvaná Zlatá voda, likér s přídavkem lístkového zlata. Rovněž paragraf 18, určující způsoby označování, již nevyjmenovává jednotlivé typy lihovin, neboť tato oblast je ošetřena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008, o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin. Odstavec 6 pak obecně omezuje použití názvů lihovin takto: „Aniž je dotčen přímo použitelný předpis Evropské unie upravující lihoviny, nelze používat názvy lihovin, u kterých jsou v této vyhlášce nebo v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím lihoviny uvedeny požadavky na složení, smyslové nebo jiné požadavky, pro jiné výrobky, které těmto požadavkům neodpovídají, a to v jakékoli odvozené podobě, včetně zdrobnělin a různých přívlastků, jež by spotřebitele mohly uvést v omyl.“ Tento odstavec rovněž odkazuje na zmíněné nařízení.
Absolutní hodnota kladné i záporné odchylky obsahu etanolu v procentech objemových od obsahu etanolu vyznačeného na obalu je nově přípustná nejvýše 0,3 % objemových proti původním 0,5 %.
Gabriela Karczubová