PRO Europe (Packaging Recovery Organisation Europe) je zastřešující mezinárodní organizací členských národních systémů zajišťujících zpětný odběr a využití odpadů z obalů v Evropě. Byla založena v roce 1995 německou Duales System Deutschland (DSD), francouzskou Eco-Emballages, belgickou Fost Plus a rakouskou ARA Altstoff Recycling jako přímá odpověď na směrnici EU z roku 1994 o obalech a obalovém odpadu.
Členské organizace PRO Europe předloni sesbíraly 32 milionů tun obalového odpadu, recyklovány byly tři miliony tun plastu. Podle zprávy Evropské komise z roku 2006 ušetří ročně 10 milionů tun ropy a 25 milionů tun CO2, které by byly jinak vypuštěny do ovzduší.
V současné době je členem PRO Europe 33 národních systémů z 26 členských zemí EU (Rakousko, Německo, Francie, Španelsko, Belgie, Řecko, Švédsko, Irsko, Velká Británie, Lucembursko, Portugalsko, Česko, Slovensko, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Litva, Kypr, Malta, Estonsko, Bulharsko, Rumunsko), dvou kandidátských zemí (Chorvatska a Turecka), evropských zemí mimo EU (Srbska, Norska, Islandu a Ukrajiny) a Kanady. 26 z nich využívá označení Zelený bod.
Co je Zelený bod
Členské systémy používají značku Zelený bod (Green Dot, Grüne Punkt) jako symbol financování využití odpadů z obalů. Za obal takto označený byl uhrazen finanční příspěvek organizaci zajišťující sběr, třídění a opakované použití, recyklaci či další formy využití obalových odpadů v souladu se směrnicí ES 94/62, tedy v ceně výrobku jsou již zahrnuty náklady spojené s obalovým odpadem. Zelený bod bývá obvykle doprovázen dalším piktogramem, a to trojúhelníkem složeným ze tří šipek a písmeno-číselného kódu, který určí, do jaké kategorie tříděného odpadu obal spadá a do jakého kontejneru je třeba ho uložit. V naprosté většině zemí je užívání tohoto symbolu dobrovolné. Piktogram Zeleného bodu není v některých případech zelený, ale jeho barva je přizpůsobena barvě obalu kvůli ušetření nákladů na tisk.
Značka Zelený bod je ochrannou známkou umísťovanou na obaly výrobků 31 evropských zemí zapojených do systému zpětného odběru a využití obalového odpadu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994, o obalech a obalových odpadech. Majitelem ochranné známky Zelený bod je společnost Der Grüne Punkt – Duales System Deutschland, která v roce 1996 zplnomocnila organizaci PRO Europe udělovat oprávnění k užívání ochranné známky třetím osobám pro evropské území (kromě Německa a Ruska) a Izrael. Licenci Zeleného bodu dnes používá přes 170 000 společností a ročně je jím označeno 460 miliard jednotlivých balení.
(Nejen) evropské příklady
Loni na podzim vydala organizace PRO Europe zajímavou publikaci Producer Responsibility in Action (Zodpovědnost výrobce v akci), která přinesla základní informace o všech zmíněných národních systémech. Z obsáhlé brožury proto vyberme několik specifik jednotlivých systémů.
V Rakousku zastřešuje sběr a recyklaci obalových odpadů organizace ARA. V roce 2009 sebrala celkem 770 000 tun odpadu pro recyklaci, a zabránila tak vzniku 600 000 tun CO2. Má uzavřeny smlouvy s 450 obcemi a 200 odpadovými organizacemi, podporuje rovněž práci 250 odpadových poradců a udělila 15 000 členských licencí. Podle údaju ARA třídí obalový odpad 96 % Rakušanů. ARA rovněž iniciovala vytvoření katedry managementu zdrojů na vídeňské Technologické univerzitě.
V Belgii je zastřešující organizací Fost Plus. Ta uzavírá s belgickými regiony pětileté smlouvy. Kolem 95 % Belgičanů třídí obalový odpad. Fost Plus má 5400 členů, kteří pokrývají 92 % domovního odpadu v Belgii. Sklo je sbíráno do kontejnerů (jeden na 1000 obyvatel), papír a lepenka jsou sváženy jednou měsíčně, PMD (plastové lahve, kovové obaly, nápojové kartony) dvakrát měsíčně.
Bulharský Ecopack má uzavřeny smlouvy se 101 obecními a regionálními správami pokrývajícími zhruba tři miliony Bulharů, tedy více než třetinu tamního obyvatelstva. V systému Ecopack je zapojeno 1311 firem představujících 131 065 tun obalového odpadu, což objemově představuje více než dvojnásobek proti roku 2004. V třídění se používá tříkontejnerový systém (modrá, bílá, zelená). Podle údaju z října 2008 třídil v Bulharsku svůj domovní odpad každý čtvrtý člověk.
Kanadská organizace Green Dot North America je v trochu jiné situaci než organizace evropské. Má poněkud menší pravomoci a možnosti působení, na druhé straně se kromě Kanady zaměřuje i na USA a Mexiko. Zvláštní regulace nakládání s obalovým odpadem existují v provinciích Ontario, Quebec a Manitoba. Několik dalších provincií i členských států USA se obdobná opatření chystá zavést, GDNA jedná s Americkou agenturou ochrany prostředí (US Enviromental Protection Agency). Licencování značky Green Dot v Severní Americe má na starosti společnost StewardEdge, založená v květnu 2009. Zatím je licencováno 235 společností.
Britský Valpak zahrnuje společnosti s obratem přes dva miliony liber (GBP) a produkcí alespoň 50 tun obalového odpadu ročně. Členské společnosti mohou značku Zelený bod (Green Dot) užívat zdarma, jiné společnosti za poplatek. Sběr je organizován poměrně unikátním systémem PRN, pracujícím s individuálními smlouvami přímo se zpracovateli odpadu, a speciálními smlouvami více partnerů – jako je projekt ve skotském Glasgow, na němž spolupracuje Valpak Consulting, Wise Group, městská rada, společnosti Volvic a Waste Aware Scotland.
Španelská Ecoembes pokrývá sběrem papíru 45,5 a sběrem plastů 45 milionů obyvatel této země z celkových 46,7 milionu. Enboebes vyhlašuje plány prevence EPP (Escoembes Prevention Plans), čtvrtého EPP se účastní 2400 společností, což představuje 90 % obalového odpadu ve Španelsku, a v rámci tohoto plánu bylo zavedeno 21 000 preventivních opatření.
Slovinský Slopak se podílí z 91 % na veškerém separovaném sběru ve Slovinsku, recyklováno je 58 % obalového odpadu vzniklého ve Slovinsku. Smlouvy má uzavřeny s 56 obcemi a regiony. Novinkou loňského roku zde bylo zavedení sběru použitých pneumatik, které Slopak sbírá jako jediná společnost ve Slovinsku, ve sběru elektrického a elektronického odpadu má asi desetinu trhu. Slopak zatím udělil 1436 licencí v oblasti obalového odpadu.
V Německu má značka Zelený bod svůj původ, zastřešující organizací je zde Der Grüne Punkt – DSD (Duales systém Deutschland). Za dvacet let svého působení DSD sebral více než 70 milionů tun obalového odpadu – jen v roce 2009 poskytl k recyklaci 2,75 milionu tun obalů, čímž ušetřil 60 miliard megajoulů energie a zabránil vypuštění 1,5 milionu tun CO2. Více než 94 % Němců třídí obalový odpad. Zajímavé je, že optimalizace druhů sběru a zlepšování sběrových i recyklačních technologií vedly ke snížení nákladů na sběr a recyklaci v Německu o víc než 50 % proti roku 1998.
Miroslav Dočkal
(zpracováno podle Producer Responsibility in Action,
dokončení příště)