Obaly na léky a další farmaceutické výrobky představují specifickou část trhu, na které není snadné uspět. Českým výrobcem s významnou pozicí na něm je společnost Pharming, a. s. Vedení Pharmingu a jeho obchodní oddělení sídlí v Praze, výroba však probíhá ve dvou závodech v severním cípu Čech na hranici s Německem. Na farmaceutické obaly je zaměřen závod v Zahradách u Krásné Lípy, na potravinářské a další obaly závod v nedalekém Varnsdorfu. Generálním ředitelem Pharmingu a předsedou představenstva je Václav Klomínek, který nás oběma závody provedl.

Zdvojená síla: Zahrady a Varnsdorf
Závod v Zahradách se už v rámci Léčiv zaměřoval na výrobu farmaceutických obalů. V roce 2005 zde proběhla velká stavební i technologická rekonstrukce. Rok po jejím dokončení byla zahájena roční rekonstrukce závodu ve Varnsdorfu, který se zaměřuje na potravinářské a spotřební obaly. Certifikaci na výrobu farmaceutických oborů mají ale v rámci certifikace DNV (Det Norske Veritas) na normu ISO 9001:2008 oba závody, aby byly vzájemně zastupitelné. Zastupitelnosti bylo podřízeno i vzájemně kompatibilní strojní a softwarové vybavení. Data jsou ukládána na třech místech, včetně trezoru.
Podle Václava Klomínka má rozdělení výroby do dvou závodů svou logiku z hlediska ekonomického. Závody mají jak ekonomickou samostatnost (musejí si vydělat na platy i investice, které se mohou lišit), tak z hlediska samotné výroby farmaceutických obalů. Ta vyžaduje dublování všech kapacit a jejich místní oddělenost, aby se předešlo všem možným rizikům (včetně například povodně či jiné živelní pohromy). Velkou výhodou pro Pharming je, že výroba obalů včetně farmaceutických má v tomto kraji ohromnou letitou tradici. Řemeslo se tu dědí z otce na syna. Ve Pharmingu zaměstnávají celé rodiny, od vyučení až do penze.
V obou závodech se postupuje podle zásad GMP (Správné výrobní praxe). Náročná farmaceutická verze GMP se pak velmi snadno aplikuje do jiných produktů, jako jsou obaly na potraviny. Výroba vyžaduje mimo jiné využívání co nejmodernějších kontrolních mechanismů. Právě v době naší návštěvy se ve Varnsdorfu instaloval nový, dokonalejší kamerový systém. Při lepení skládaček se pracuje s náhledovými kódy a pharmakódy. Kromě kontroly jakosti na vyhazovači navíc strojmistr odebírá každé tři minuty z lepicího pásu tři skládačky. V podniku jsou barevné zóny: bílá pro farmaceutické obaly, modrá pro potravinářské a zelená pro ostatní včetně nutných karanténních zón před propuštěním obalů odběratelům.

Polovina výroby směřuje na export
Již zhruba polovina výroby je určena na vývoz a toto číslo roste. Pharming vyváží do celé Evropy od Irska po Itálii, do USA i Jihoafrické republiky. Jen na východní trhy zatím příliš ne. Václav Klomínek říká, že jim nerozumí a zdají se mu přes veškerá bankovní zajištění pro a. s. Pharming při přímém obchodování příliš riskantní. Obaly Pharmingu se na východ dostanou přes jeho zákazníky, nadnárodní společnosti, jako například s léky Sanofi-Aventis (Zentiva).
Přestože jsou oba závody nedaleko polských hranic, vzájemné obchody se příliš nerozvinuly. Polsko má poměrně silnou ochranářskou politiku, ceny lepenky jsou zde pro domácí firmy výrazně nižší než pro zahraniční. Polská produkce však Pharming vzhledem ke své nižší a nevyrovnané kvalitě neohrožuje. Existují však některé české firmy, které se zřejmě z důvodu nenaplněnosti svých výrobních kapacit nesmyslně podbízejí s cenou až na úroven materiálových nákladů. Tím si samozřejmě zavírají cestu k dalšímu investování do moderní technologie a už vůbec do vytvoření tzv. čistých výrobních prostor v duchu GMP, HACCP, BRC apod., které v současné době v souladu s celoevropskou legislativou nabývají na důležitosti. Proto také hlavními odběrateli Pharmingu jsou zahraniční nadnárodní farmaceutické a potravinářské společnosti, které tyto přísné výrobní postupy vyžadují a pravidelně formou auditu i kontrolují.
Polohu obou závodů považuje generální ředitel v rámci Evropy za ideální. „S materiálem jsou tu hned,“ říká, „a na náhledy taky. Někdo letí přes Prahu, někdo jede třeba rychlovlakem do Drážďan, odkud je tu za půl hodiny.“ Za výhodu rovněž považuje, že nejsou tlačeni do nevýhodných gigantických obchodů, které sice zaplní výrobní kapacitu, ale buď s minimálním, nebo dokonce nulovým ziskem. Strategie firmy je založena na perfektním servisu pro zákazníka s velkou flexibilitou při jednotlivých dodávkách. Proto má také Pharming naplněnu výrobní ka- pacitu pouze ze 60 až 70 % , aby v případě potřeby mohl dodávat do dvou až tří dnů.

Bez obchodníků a internetu…
Pharming je zřejmě jedinou větší firmou, která úplne zrušila obchodní zástupce ve svém obchodním oddělení. „Měli jsme jich svého času až patnáct, ale aby uspěli, slibovali zákazníkům všechno možné včetně nízkých cen a nesmyslných termínů, a výrobně se to pak nedalo skloubit,“ říká Václav Klomínek. Firma nemá ani internetovou prezentaci. Noví zákazníci se ozývají sami díky dobrým referencím. V mezinárodním hodnocení auditorů je společnost v Evropě na špici – již 75% výsledek hodnocení je považován za slušný, Pharming dosahuje 90–95 %. Každého potenciálního zákazníka si Pharming nechává prověřit z hlediska výkonnosti jeho ekonomiky a platební morálky specializovanými firmami, jako jsou Coface či Hermes.
Společnost má produktové manažery pro německy a anglicky mluvící klientelu – buď rodilé mluvčí, nebo lidi, kteří žili v zahraničí 10–15 let a zvládají dobře obchodní a právní angličtinu. Ti se ale starají jen o zákazníky, které již firma má. U nových zákazníků jedná přímo generální ředitel v úrovni přímo výkonných ředitelů nové společnosti. Angličtinu zvládá dosti dobře, přesto si na složité jednání bere specializovaného tlumočníka. Vyhne se nedorozumění, ale má i více času na rozmyšlení. Kromě toho se domnívá, že je někdy prospěšné nedat druhé straně najevo, jak dobře člověk rozumí.

Průkopník Braillova písma na obalech
Jako první v Česku začala společnost Pharming s ražbou Braillova písma na farmaceutické obaly. Původně zkoušela i termografii, ale písmo na obalech je velmi malé a termografický prášek je překrýval, takže se stávalo nečitelným. Bod navíc nebyl dost přesný. Používala se tedy reliéfní ražba z plochého výseku, ovšem při ní musel jít arch do stroje nejméně dvakrát – i vícekrát, pokud byla na obalu např. ještě speciální reliéfní ražba. Raznice s 35–40 užitky na archu je enormně drahá, stojí třeba i 100 000 korun, mosazné štocky se vozí z Velké Británie.
Pharming proto využívá nejmodernější technologie švýcarské firmy Bobst, která ho často využívá i jako odborného poradce při vývoji nových prvků pro ražbu Braillova písma. Proto si jako jedni z prvních v Evropě koupili lepičku s modulem Accubraile. K ražbě se v tomto stroji jako nástroj využívají pásky od firmy Marbach. Ne vždy jsou ale tyto nástroje optimální, a proto Pharming spolupracuje na jejich dalším zušlechtění s VŠ, aby bylo mo
žné splnit přísné evropské požadavky z hlediska výšky a tvaru Braillova znaku, který i přes „nepotrhání obalu“ bude čitelný pro naše nevidomé spoluobčany. Ve Pharmingu také proto uvažují o pořízení poměrně drahého stroje, s jehož pomocí by si připravovali razicí pásky sami na míru. Podobně to zatím dělá jen pár firem v Evropě, které jsou s tímto řešením spokojeny. Ke každému výrobku dostávají zákazníci speciální protokol o měření Braillova písma v průběhu celé zakázky. Výsledky jsou nejlépe vidět na tiscích v modré barvě.
Václav Klomínek je přesvědčen, že je potřeba dávat Braillovo písmo i na obaly potravin, a připravuje se na dobu, kdy se toto stane povinným nebo alespoň zákazníky více vyžadovaným. Podle jeho mínění není loňská evropská norma pro Braillovo písma na obalech příliš dokonalá, protože nerozlišuje materiál, do něhož se razí. Cílem je podle normy 0,2mm bod. Toho nemusejí všechny výrobky dosahovat, ale s tím, že více než 10 % výrobků nesmí mít bod pod 0,12 mm. Zákazníci to ale nerozlišují, a protože to chtějí mít co jednodušší, požadují automaticky 0,2 mm u všeho. Norma ale zároveň říká, že při 0,2 mm již vznikají mikrotrhliny – ty mohou kromě jiných problémů komplikovat i čitelnost písma pod body. Navíc norma říká, že ražba nesmí výrobek esteticky narušovat.

Stroje a plány současné a budoucí
Všechny stroje ve společnosti Pharming pracují ve formátu B1. Používají se zde tiskové stroje manroland, Heidelberg i KBA. Jde o nejméně pěti- až šestibarvové stroje s hybridní technologií. S hybridními barvami, kombinujícími výhody klasických i UV vytvrzovaných barev, začal Pharming v Česku jako jeden z prvních. Jako první uměl potisknout PE či hliníkovou fólii na speciálně zušlechťované obaly. Používá také UV lakování. Samotné UV barvy ale Václav Klomínek odmítá. Jsou podle něj cítit při práci i na výsledném obalu. Hybridní barvy jsou schopny dosáhnout zcela stejných efektů jako UV barvy, jedinou jejich nevýhodou je obtížná zpracovatelnost. Kromě hybridních barev ale používají i klasické konvenční. Obvykle od pondělka do středy „jedou“ konvenci, pak stroj přestaví na hybridní výrobu a tu protáhnou někdy až do neděle.
Provoz ve Pharmingu je dvou- až třísměnný. Tiskové stroje mohou dosahovat rychlosti 14–16 tisíc archů za hodinu, obvykle se ale z důvodu kontrolních mechanismů využívá mnohem nižší rychlosti. Na dva tiskové stroje připadají tři výseky a tři lepičky. V obou výrobních závodech zcela stejně. Pomocné agregáty strojů jsou nebo se přemísťují do podzemních prostor, včetně nasávání laků, aby nemohlo dojít k jakékoli kontaminaci obalů.
V závodech pracují výsekové a lepicí automaty Bobst a Heidelberg, vlepovačka na okénka Helios a další zařízení. Když zákazníci začali ve větší míře požadovat výrobky z mikrovlnné lepenky typu E a F, vybavila se společnost kašírkou.
V nejbližší budoucnosti plánuje společnost koupit šestibarvový tiskový stroj vybavený dvojitým lakovacím systémem včetně UV a uvažuje se i o tzv. studené ražbě. Do konce března padne rozhodnutí, kterého dodavatele zvolí. Jedním z hlavních atributů při výběru nového stroje je spotřeba energie. KBA například umí vypnout věže, které přímo netisknou u méněbarvové zakázky, ale další stroje mají jiné „vychytávky“. Absolutní požadavek je kladen na speciální inspekční systém. Zde se samozřejmě liší jednotliví výrobci v pojetí (černobílé, barevné), ale i počtu kamer. Japonské stroje mají často už v základu vybavení, které evropské firmy nabízejí jen za příplatek a nadstandard. Do stejné doby má být vybrán i lepicí automat pro jedno- až šestibodové lepení se systémem Nordson pro tavné lepidlo a s možností ražby Braillova písma na více stranách obalu pro použití na větší než farmaceutické obaly, např. na potravinářské obaly. Ražba musí být provedena naráz na všech požadovaných stranách. Stroj musí mít také možnost přímého vlepení příbalového letáku do farmaceutických obalů, které se z hlediska evropské legislativy stávají z důvodu velikosti velmi problematickými. Zvažuje se rovněž koupě sítotiskového stroje Sakurai se sušením UV i horkým vzduchem.

Miroslav Dočkal, Ladislava Caisová
foto autor a archiv Pharming

Box 1:
Trocha historie…
Historie společnosti sahá až na konec předminulého století, kdy svůj podnik založil Heinrich Michl. Bělily se tu látky, později potahovaly lepenkové obálky knih plátnem. Před rokem 1989 byl podnik součástí Léčiv Praha a posléze společnosti Spofa. Vyráběly se zde nejen farmaceutické obaly, ale také například projektová dokumentace a adjustační stroje. Podnik měl tehdy tři divize na výrobu adjustačních strojů (včetně homogenizačních nádob), čistých prostor (laminárních stropů apod.) a dvě divize na výrobu obalů. Po privatizaci do rukou českých fyzických osob na počátku 90. let bylo potřeba rozhodnout, která z divizí zůstane nosným programem podniku. Noví majitelé se rozhodli pro obaly, ostatní divize byly rozprodány. Z obalové divize vznikl dnešní Pharming (zkratka z Pharmaceutical Engineering), který se zaměřuje na výrobu skládaček z hladké a dnes i mikrovlnné lepenky.

Box 2:
Pečlivý výběr materiálu
Mezi hlavní dodavatele lepenek pro Pharming patří evropské firmy Mayer Melnhof a Cascades a brazilská Suzano či švédská Stora Enso, ale i mnoho jiných, od Brazílie po Koreu. Často pracují s lepenkami Cascades (dnes Careo), které uvedli na český farmaceutický trh. Lepenka musí být vždy přesně označena, o jaký materiál jde, jakého je původu a kdo je výrobcem. Hlavním problémem je v současné době nedostatek papíru, hlavně v GC lepenkách, z čehož plyne prodlužování a zdražování dodávek. U GC1 je tendence nahrazovat levnějším GC2 tam, kde to jde. Trendem jsou FSC lepenky s ekologickou certifikací, odolné i proti migraci chemických látek. Používají se CMYK barvy od Flint group, přímé barvy Brancher a hybridní barvy Epple, lepidla Henkel. Na primární potravinářské obaly pak LM (nízkomigrační) barvy, nemůže proto dojít k migraci chemických látek do potravin. Společnost se brání tlaku na používání neadekvátních levnějších materiálů. Proto se například nedohodla s některými českými potravinářskými společnostmi, které požadují výrobu z levnějších lepenek typu GD2 nebo GD3 bez ochranných prvků nutných pro přímý i nepřímý styk s potravinou.

Box 3:
„Nevýrobní“ aktivity
Areál v Zahradách zahrnuje i památkově chráněný dům původního majitele, kde by časem mělo vzniknout muzeum hlavně farmaceutických, ale i jiných obalů. Vzorky všech obalů, které byly vyrobeny, jsou pečlivě uloženy, část z nich je vystavena v rámci společnosti. Pharming je také zakladatelem a majitelem gymnázia Jana Palacha v Praze, specializovaného na výuku jazyků a managementu, které otevíral bývalý americký prezident Bill Clinton. Vychovává si tak i možné budoucí spolupracovníky Pharmingu.