V polovině roku 2006 byla uzákoněna povinnost označovat farmaceutické obaly Braillovým písmem. Označení se týká hlavně skládatelných obalů z hladkých lepenek, které často slouží jako sekundární obal např. pro léčiva balená v blister packu. Značení bývá prováděno ražbou. Výrobci i distributoři jak farmaceutických, tak často i jiných typů produktů se snaží vyjít vstříc nevidomým označováním Braillovým písmem i u dalších typů obalů. Tento trend s sebou nese požadavky na vývoj nových technologií aplikace. Setkat se lze s ražbou i tiskem v různém provedení.

Z důvodu otěru se tisk na farmaceutických krabičkách nepoužívá. Přesto se s ním lze setkat při označování Braillova písma jak v polygrafické, tak i v obalové produkci. Dnes se můžeme stále častěji setkávat s Braillovým písmem na etiketách. Zde lze aplikovat Braillovo písmo buď sítotiskem, nebo termografií. Princip sítotisku na rozdíl od ostatních konvenčních technik umožňuje přenos (protlačením barvy skrz průchozí místa na sítotiskové tkanině z PES, PAD či oceli) i opravdu tlustých vrstev materiálu (barvy, laku, speciálních past apod.). Tedy lze jím realizovat i Braille tiskový bod o výškách 250 μm i 500 μm. Na realizaci slepeckým písmem se u sítotisku často používají laky. S realizací Braillova písma pomocí reliéfního laku se lze setkat např. u společnosti Sítotisk Josef Adámek. Reliéfním lakem umocněným vysokou vrstvou nánosu se dá dosáhnout výrazného 3D efektu, který je u tisku bodu požadován. Další tiskovou alternativou je termografie. Zde dochází k nanášení termografického prášku na nezaschlý, ještě lepivý tisk. Za působení tepla dochází k polymerizaci v IR topném tunelu. Při polymerizaci prášek zvětší svůj objem, a tím vytvoří nesmazatelný reliéf. Speciální termografický prášek umožní vytvořit bod až o výšce 400 mikronů. Tuto technologii u nás s úspechem realizuje společnost Vydos Bohemia, s. r. o.

Ražené farmaceutické skládačky
Přes velké výhody tisku zůstává nejběžnějším způsobem aplikace písma na skládatelné obaly ražba. I zde se však můžeme setkat s rozdílnými výrobními postupy. K těm nejjednodušším patří klasická ražba (embossing) dvoudílnými kovovými nástroji – štocky (matrice, patrice), které jsou ryté či frézované. Hlavní nevýhodou u tohoto způsobu ražby je především cena a zdlouhavé časy na přípravu. Kvalitu ražby ovlivňují vedle kvalitního provedení a přesnosti seřízení razicích nástrojů i vlastnosti raženého materiálu. Tedy především tvarovatelnost lepenky, její stabilita, stejnoměrnost tloušťky, obsah vlhkosti v materiálu a tlakové funkce razicího lisu. Vlastní přítlak, setrvání nástroje v přítlaku i jeho následný odstup z přítlaku výrazně ovlivňují tvar i hloubku reliéfu.
Razicí štocky dodávají do výsekových desek výrobci nástrojů. K největším a nejznámějším na našem trhu patří firmy MARBACH – ČESKÁ REPUBLIKA, spol. s. r. o., a Karel Kaňák, s. r. o.

Elastická ražba i Accu Braille II. Generace
Klasický embossing lze nahradit i novými alternativami. Jednou z nich je patentovaný systém společnosti Marbachmarbabraille-elasto, který je někdy nazýván elastickou ražbou, protože kov je na matričním dílu nahrazen plastem. Štocky a k nim patřící elastomer se šroubují přímo na nosnou desku výsekového nástroje. Štocky lze dodávat od jednořádkových s pěti písmennými znaky až po sedmiřádkové matrice o 20 znacích na řádku.
Protikus (patrice) pro marbabraille-elasto může být kovový z ocelového nebo poniklovaného plechu (marbasteel). Marbasteel může být použit jako protikus i pro další typy matric – marbabraille-uni či marbabrass. Vedle kovových patric lze pracovat i s frézovanými plastovými patricemi marbafibre.
Další alternativou ke klasické ražbě je ražba prováděná nikoli ve výseku, ale až před skládáním a lepením. Tento typ ražby bývá někdy nazýván jako rotační. Přířezy se do linky na lepení a skládání posouvají zcela plynule, protože proces ražby probíhá za nakladačem. Razicí kovové štocky jsou upevněny na kónickém válci proti sobě. Poprvé tento systém (Accu Braille) představila společnost BOBST Group na Drupě již v roce 2004. Od té doby se pracovalo dále na zdokonalení celého systému. Dnešní nejnovější modul Accu Braille II společně s nejvýkonnější lepičkou nové generační řady MasterFold se od předchozího modulu liší větší výškou tiskového Braille bodu a vyšším výkonem skládacího a lepicího stroje. Výkon lepičky MasterFold s AccuBraille II se nyní přibližuje rychlosti 100 000 ks/hod.

Braille a vlnitá lepenka
Ražba Braillova písma je spojena s hladkou lepenkou. Vývoj se však nezastavil a již dnes (byť zatím velmi omezeně) se lze setkat s ražbou Braille bodu i do dalších typů materiálů. Některé farmaceutické společnosti již dokonce požadují tento způsob označení i na skupinových obalech, a ty bývají většinou z lepenek vlnitých. Pokud je Braille ražen na vlnitou lepenku, jedná se většinou o lepenku kašírovanou. Velmi kvalitních parametrů bodu u kašírovaných lepenek dosahuje společnost Packwell GmbH & Co. KG (Palm Packaging Group). Ražba papíru, který bude použit na krycí vrstvu, probíhá systémem matrice – patrice po tisku ofsetovou či flexotiskovou technikou. Na krycí vrstvu obvykle třívrstvé lepenky typu E bývá použit materiál GD o plošné hmotnosti 230 g/m² . Lze však pracovat i s GD papíry o mS 180–300 g/m² . Potištěný papír s vyraženými Braillovými body se následně lepí na otevřenou vlnu na běžném kašírovacím stroji. Aby nedocházelo k nežádoucím deformacím, nechávají v Packwellu takto nakašírovanou lepenku na paletách jeden až dva dny zrát (dosušit). Teprve pak je nakládána na běžný jedno- či víceprodukční výsek a lepení.
Revoluční novinkou bude zřejmě přímá ražba Braillovými body do vlnité lepenky. Tento projekt na upraveném modulu Accu Braille zatím testuje společnost BOBST Group. Vedle kašírovaných lepenek bude nový systém vhodný i na klasické třívrstvé lepenky typu F, O, G, E. Vedle vlastní nové technologie je velmi důležitý i nástroj – štocek. Na rozdíl od nástroje pro hladké lepenky nejsou body na nástroji protlačované, ale frézované do ostrých hrotů. Zatím zhotovené testované vzorky splňují všechny parametry bodu, které jsou dosahovány u ražby hladkých lepenek.

Aplikace bez omezení
Na posledním ročníku Obal roku získala ocenění CENA PŘEDSEDKYNĚ KOMISE 2010 společnost TUBAPACK, a. s., za laminátovou tubu s Braillovým písmem. Na tvorbě obalu se podílela i společnost Cologniapress, a. s., a to konkrétně potiskem tuby Braillovým písmem. Na nevidomé myslí i známý inovátor v oblasti etiket, zvláště smrštitelných, společnost Sleever International. Na láhve, tuby či kelímky lze aplikovat unikátní smrštitelnou etiketu (shrinksleeve) Sleever^® Braille. Kvalitní a vysoce odolné Braillovo písmo obdrželo i ocenění Oscar de l’Emballage. Sleevery jsou v současnosti aplikovány na produkty Betadine (Meda). Na přání zákazníka zajistí aplikace Braillova písma na kompaktní disky (CD/DVD) společnost FERMATA, a. s. Písmo může být dále umístěno i na speciální produkty, jako je CD vizitka nebo CD a DVD s vůní. Braillovo písmo je v těchto případech tištěno bezbarvým lakem. Data musí být tedy uložena jako zvláštní film. Slepecké písmo má své standardní rozměry. Průměr jednotlivých bodů pro potisk CD je 1,5 mm. Braillovo písmu poprvé v historii použila při ražbě i mincovna Spojených států v roce 2009 – Pamětní mince vyšla k příležitosti 200. výročí narození Louise Brailla a k poctě jeho úspěchům. Vydání této mince bylo schváleno Kongresem Spojených států. Z každé prodané mince obdržel americký Národní svaz nevidomých 10 USD.

Jana Žižková