Identifikace zboží nabývá na významu, pokud je využívána napříč všemi firemními procesy. S informacemi uloženými v kódu výrobku je možné pracovat během celého řetězce procesů, kterým zboží projde, než se dostane k zákazníkovi. Od výroby přes skladování, distribuci až po prodej. Technologií, které identifikaci podporují, je řada: čárový kód, 2D kód, DPM, RFID a další.

Procesy, které je třeba ošetřit
Každý uživatel by si měl uvědomit, jaké množství informací o výrobku bude v kódu uloženo. Např. klasický čárový kód se využívá často jako jednoznačný identifikátor zboží a všechny ostatní informace k němu bývají spárovány v databázi. Oproti tomu 2D kód disponuje větší kapacitou, takže může obsahovat daleko více informací. V logistice se s ním však setkáte spíše výjimečně, protože práce s 2D kódem vyžaduje specifické snímače a ty jsou dražší nežli klasické snímače pro čárový kód a integrace 2D kódů do skladových a ERP systémů je obecně složitější. Je zde totiž nutné řešit rozložení jednotlivých částí informace obsažené v 2D kódu a jejich následné uložení na správná místa ve formuláři.
„Při implementaci by se měl zákazník důkladně zamyslet nad tím, jaké procesy budou automatickou identifikací ošetřeny, kde jsou slabá místa, s kterými potřebuje zákazník pomoci. Volbu vhodné technologie i návrh řešení (včetně návrhů na změny procesů) již zajistí odborná firma. Implementace by měla směřovat k využití veškerých výhod zavedení identifikace, což není možné pouhým kopírováním ,papírových‘ procesů a doplněním o mobilní sběr dat,“ vysvětluje Luboš Doležal, vedoucí obchodního oddělení společnosti KODYS.

Požadavky na snížení chybovosti
S jakými požadavky zákazníků se dnes můžeme setkat a co konkrétně dodavatelé řešení doporučují? Zákazník obvykle požaduje vyřešit nějaký nový problém nebo zefektivnit stávající procesy. „Naše firma se snaží orientovat na komplexní realizace. Začínáme od vstupní analýzy založené na zmapování stávajícího stavu a specifikace požadavků zákazníka. Na základě této analýzy navrhneme vhodné řešení. Spolupráce pokračuje i po implementaci systému. KODYS nabízí zákazníkovi kompletní záruční i pozáruční servisní podporu i pravidelné dodávky spotřebního materiálu pro tiskárny – etikety, barvicí pásky, plastové karty atd.,“ vysvětluje Luboš Doležal.
Při implementaci skladového systému směřují požadavky především na snížení chybovosti, což souvisí se zavedením automatického sběru dat a omezením lidského faktoru. Důležitý je také on-line přehled o stavu skladových zásob i právě probíhajících skladových procesů.
V případě identifikace ve výrobě se jedná o sledování on-line stavu zásob materiálu či komponentů, monitoring jednotlivých fází výroby, sledování efektivity pracovníků a sledování stavu výrobních strojů.
„Výrobce požaduje přesný přehled o průběhu výroby, zprůhlednění výrobního procesu a možnost reportingu. Vše směřuje k dosažení vysoké efektivity výroby,“ podotýká Luboš Doležal.

Mobilní terminály musí zvládnout práci v terénu
Na jaké úrovni jsou dnes hardwarové prostředky pro identifikaci zboží? Např. u mobilních terminálů je kladen důraz na sběr a zpracování dat v terénu a na možnost nasazení do různých oblastí firemních aktivit. Roste také tlak na zabezpečení komunikace, ať již ve skladu (obvykle wi-fi komunikace) nebo v terénu (obvykle komunikace prostřednictvím sítě mobilních operátorů – GPRS, EDGE, HSDPA). Moderní mobilní terminály jsou dnes vysoce odolné proti pádu a dokážou se vyrovnat i s nepříznivými klimatickými podmínkami.
V posledních letech se rovněž zvýšila kvalita servisní podpory hardwarových pro duktů. KODYS např. nabízí servisní balíčky, které zajišťují podporu zařízení na tři až pět let bez navýšení investic za jednotlivé servisní služby včetně garance výměny rozbitého zařízení následující pracovní den.

Věčné téma – standardy
Identifikace zboží má smysl především tehdy, je-li využívána v celém řetězci – výrobou počínaje a prodejem koncovému uživateli konče. Důležitou roli přitom hraje především výrobce. Pokud dojde k označení zboží již při výrobě, další pohyb zásilek je pak daleko snadnější a informace přesnější.
Nesmírně důležitý krok představuje dodržování standardů. Právě zde vidí odborníci velké rezervy. „Jestliže výrobce zavede vlastní značení, musí všichni další členové řetězce znát strukturu tohoto značení. Pokud se takových výrobců vyskytne více, znamená to nemalé zásahy do skladových informačních systémů spojené často s vysokými náklady,“ říká Luboš Doležal a dodává, že při dodržování standardů GS1 dokáže s informacemi pracovat každý bez ohledu na to, ve které části světa se nachází. Dodržování standardů zajišťuje unikátnost kódu, takže nemůže nastat situace, že by dva výrobci označovali zboží stejným kódem. „Standardy GS1 samozřejmě můžete, ale také nemusíte využít. Neexistuje žádné nařízení nebo dokonce zákon, který by něco podobného požadoval. Záleží pouze na zvážení každé firmy, jak se k této problematice postaví.“
Vladimír Jáchym ze společnosti CODEWARE podotýká, že zavádění standardů dnes není zdaleka tak složité jako dřív. Lidé i u nás pochopili nutnost systému a řádu v některých odvětvích. Zejména v účetnictví a v prodejním a skladovém hospodářství dochází k integraci a k zavádění standardů, což se týká i velmi malých firem.
„Při použití čárových kódů tomu nahrává i dostupnost, neboť zavedení systému čárových kódů v malé firmě je otázka jednotek tisíc korun, což si může dovolit každý. U inventarizace majetku je to možná ještě snazší. Postačí nízkonákladová tiskárna čárových kódů a datový terminál se čtečkou vybavený dostačující pamětí,“ tvrdí Vladimír Jáchym a poukazuje na rychlý vývoj technologie RFID, jejíž zavádění do praxe však limituje přece jen vyšší pořizovací náklady čtecích zařízení a médií. Na některých aplikacích však tato technologie skvěle funguje, protože u RFID nemusí být čipy přímo na povrchu a není nutná přímá viditelnost.
Michal Pivka z obchodního oddělení společnosti Bartech míní, že se na otázku zavádění standardů nedá jednoznačně odpovědět, protože se u každého zákazníka naprosto liší: „Do značné míry záleží na tom, na jaké úrovni mají nastaveny procesy a jak je dodržují. To vše ještě před nasazením výrobního systému. U jednoho zákazníka jsme implementovali systém sledování výroby tři měsíce, u dalšího zákazníka trvala implementace stejného systému v téměř shodném zadání skoro rok.“

Mobilita dokáže usnadnit logistické procesy
Dnešní doba klade vysoké nároky na přesnost a preciznost skladového hospodářství, logistiky a organizace skladových prostor v halách. Slabinou skladového hospodářství bývá
často neohebnost systému a nedostatečná mobilita. V pracovní stanici je implementován skladový software a k němu jsou připojena další zařízení, jako např. čtečky čárových kódů, čtečky RFID čipů apod. Ve skladu bývají často prostory pro příjem a výdej zboží situovány podle umístění pracovní stanice se skladovým softwarem.
„Tento problém může eliminovat mobilní řešení pomocí online sběru dat. Samotné položky mohou být identifikovány např. pomocí čárových kódů nebo RFID čipů, které jsou pak snímány mobilními datovými terminály,“ uvádí Vladimír Jáchym a dodává, že terminály mohou pracovat na různých operačních systémech, ať už se jedná o proprietární systém, který je naprogramován přesně na míru firemních potřeb a skladového softwaru v pracovní stanici, nebo o terminály s operační komerčním systémem. Tyto terminály jsou prostřednictvím wi-fi technologie připojeny k pracovní stanici přes rozhraní ODBC nebo např. tellnet, jejichž prostřednictvím komunikují se skladovým softwarem v pracovní stanici.
Vladimír Jáchym upozorňuje, že záleží právě na typu rozhraní, zda aplikaci na pracovní stanici přímo obsluhujete nebo s ní komunikujete přes softwarové rozhraní. Dnes již existuje množství datových terminálů a PDA vybavených snímači čárových kódů včetně technologie wi-fi specializovaných na průmyslové prostředí s vysokým IP krytím. Logistické procesy jsou tedy usnadněny mobilitou a nezávislostí na místě naskladňování a vyskladňování. Pracovník skladu může pomocí datových terminálů naskladnit a vyskladnit zboží, provést příjemku, dodací list nebo inventuru majetku, aniž by musel usedat k pracovní stanici. Všechny tyto procedury lze provádět ve skladu i mimo něj, všude tam, kde je dosah wi-fi sítě.
„Tím se ulehčí práce zaměstnancům skladu, energie i čas, protože skladník vybavený tímto terminálem může jeho pomocí naskladnit zboží přímo na pozici, kde je umístěno. Zboží, které je složeno např. na paletách v hale, není nutné přemísťovat k pracovní stanici, aby bylo sejmuto stacionární čtečkou čárových kódů,“ vysvětluje Vladimír Jáchym a na závěr dodává, že takto se může vytvořit příjemka, výdejka, převodka, inventura nebo je možné pouze podle artiklu identifikovat zboží pro informaci či kontrolu. Pomocí moderních technologií lze přímo z terminálu vytisknout příjemku, dodací list či fakturu. Všechny tyto procedury může skladník provádět, aniž by musel docházet k pracovní stanici.

Václav Podstawka
Autor je šéfredaktorem časopisu
NEBEZPEČNÝ NÁKLAD.

Box 1:
Hardware se neustále vyvíjí
Jakým vývojem a inovacemi prošly v poslední době hardwarové prostředky vzhledem k technologiím? Michal Pivka z obchodního oddělení společnosti Bartech říká, že hardwarové prostředky se neustále vyvíjejí. U čárových kódů se spíše jedná o parametry, jako je např. dosah bezdrátových snímačů nebo průmyslová odolnost IP. Největší pokroky však zaznamenávají technologie RFID a především technologie DPM (Direct Part Marking). Jedná se o přímé značení výrobků využívající způsob značení mikroúderem, laserem nebo inkjetem. Jako standard se používá 2D kód Datamatrix vyznačující se schopností zakódovat do minimálního prostoru velké množství znaků. Jeho velikost je oproti běžnému 1D kódu zhruba desetinová.

Box 2:
Výhody automatického sběru
Dají se rozdělit do tří kategorií podle uživatelů: – Pracovníkům odstraní problémy v rozhodování, ušetří čas a odstraní nadbytečnou manipulaci se zbožím. – Řídicím pracovníkům (např. mistrům) přináší lepší informovanost, lepší kontrolu procesů, možnost kvalitnějšího plánování a přehledu výroby, což ve výsledku opět spoří čas, nadbytečnou práci a finance. – Pro manažery je to nástroj usnadňující rozhodování, kam vložit peníze, jak dosáhnout vyšší konkurenceschopnosti.