Ručně vedené vysokozdvižné vozíky typově zpravidla odrážejí nabídku nízkozdvižných vozíků. Jedná se o nástavbu výrobního programu nízkozdvižných vozíků prakticky každého výrobce.

Ručně vedené vysokozdvižné vozíky náleží do oblasti skladové manipulační techniky. Jedná se o vozíky určené pro práci ve skladech na rovné podlaze, v čistém a suchém prostředí. Nosnost ručně vedených vysokozdvižných vozíků se pohybuje od 1 t do 2,0 t, výška zdvihu může přesahovat i pět metrů. Vozíky s chodící obsluhou dosahují rychlosti zhruba 6 km/hod., rychlost vozíků se stojícím nebo sedícím řidičem může být i vyšší než 8 km/hod.
Martin Tumpach, area sales manager společnosti Jungheinrich (ČR), podotýká, že výška zdvihu nad pět metrů představuje u těchto vozíků hranici: „Tyto vozíky musí být obratné, pohybují se v úzkých pracovních uličkách a často zajíždějí do bloku palet. Jejich základna proto u standardních modelů nepřesahuje 800 mm, což vozíky při určité výšce zdvihu limituje hlavně ve zbytkové nosnosti. Fyzikální zákony jsou zkrátka nekompromisní.“
„Ručně vedený vysokozdvižný vozík má velice dobrý poměr cena / úzká ulička (od 2,10 m). Tento poměr je však výhodný pouze ve skladech s malou obrátkou zboží. Ve vysokoobrátkovém skladu dosahuje ručně vedený vysokozdvižný vozík malé produktivity práce, proto bývá nahrazen retrakem,“ zdůrazňuje Milan Cizner, vedoucí prodeje ČR východ společnosti STILL ČR, a dodává, že např. ve velkých logistických centrech jsou ručně vedené vysokozdvižné vozíky nasazovány zpravidla jako pomocná manipulační technika.

Vlhkost, nerovná podlaha nebo šotolina vadí
V menších skladech vybavených regály se dvěma až třemi zakládacími úrovněmi představují ručně vedené vysokozdvižné vozíky stěžejní manipulační techniku pro obsluhu regálů. Zpravidla zde suplují retraky, jejichž pořizovací náklady jsou výrazně vyšší. Očekávaná délka přejezdů a nároky na produktivitu pak mají vliv na vybavení vozíku, který může mít plošinku pro stojícího řidiče nebo dokonce sedadlo. Nejčastěji se však ručně vedený vysokozdvižný vozík dodává s plošinkou nebo bez plošinky.
„Vozík se sedící obsluhou je přece jen dražší a pro zákazníka někdy představuje zbytečný komfort. Hlavním motivačním prvkem při nákupu ručně vedených vysokozdvižných vozíků je cena,“ vysvětluje Martin Tumpach a říká, že někdy bývá složitější odhadnout hranici, kdy je ještě výhodné používat ručně vedený vozík a kdy již retrak nebo vozík čelní. Bývá tomu tak zejména v případech, kdy řidič s vozíkem musí čas od času vyjet před sklad na zámkovou dlažbu nebo když jsou délky přejezdů přece jen větší. Vlhkost, nerovná podlaha plná kamínků a nečistot rozhodně ručně vedeným vozíkům neprospívá. Náklady na údržbu se při nesprávném používání mohou vyšplhat výše, než bývá obvyklé. Proto by měl zákazník zvážit, pro jaké řešení se nakonec rozhodne. Rozhodnutí by měly ovlivňovat nároky na univerzálnost, produktivitu a s tím spojené náklady na údržbu a provoz.

Nárazové tlačítko na konci oje – záruka bezpečnosti
Ručně vedené vysokozdvižné vozíky se vyznačují jednoduchým ovládáním. Na oji jsou umístěny prvky pro přepínání směrů dopředu a dozadu a tlačítka na zdvih a na spouštění palety. Vozíky se sedícím řidičem již mohou mít volant, pedály a řadu dalších prvků.
Martin Tumpach upozorňuje na důležité nárazové tlačítko na konci oje, kterým je možné v případě nebezpečí (přitlačení obsluhy k regálu nebo ke zdi) okamžitě uvést pohyb vozíku do opačného směru.
Milan Cizner uvádí, že ovládací oj ručně vedeného vysokozdvižného vozíku má tři fáze: V první je oj rovnoběžná s podlahou (brzdění), při zvednutí oje se vozík rozjede a při kolmé poloze oje vozík opět brzdí. Aby byla možná manipulace s vozíkem, který má oj v kolmé poloze (při nedostatku místa ve skladu), jsou např. vozíky STILL vybavené funkcí opti speed, která umožňuje manipulaci s vozíkem i při zvednuté oji, avšak ve velmi nízké rychlosti. Je zde kla- den důraz na bezpečnost obsluhy, protože manipulace s vozíkem probíhá na velmi malém prostoru.
„Pro zlepšení bezpečnosti a produktivity mohou být zrychlení, maximální rychlost a úroveň brzdění naprogramovány tak, aby vyhověly individuálním schopnostem obsluhy,“ vysvětluje Jindřich Přívora, trade marketing manager společnosti Toyota Material Handling, do jejíž nabídky patří mj. ručně vedený vysokozdvižný vozík BT Staxio. U tohoto stroje byl pro další vylepšení viditelnosti snížen profil těla vozíku směrem k vidlicím. Rameno řídicí páky (oje) je navrženo tak, aby vzdálenost mezi obsluhou a vozíkem byla dostatečně velká a chránila její nohy, ale aby současně umožňovala obsluze dobrý výhled na špičky vidlic a na náklad. Tyto prvky kombinované s plně průhledným stožárem zajišťují obsluze velmi dobrý výhled jak na úrovni podlahy, tak při polohování palet ve výšce. Bezpečnostní prvek BT CLICK-2-CREEP pak přepíná pojezd vozíku na velmi nízkou rychlost a umožňuje jízdu i se zdviženou rukojetí (tato poloha při běžném provozu vozík naopak bleskově zabrzdí). Umožňuje tak přesný a bezpečný pojezd i ve velmi těsných prostorách.

Při jízdě s břemenem do kopce může mít vozík problémy
Ručně vedenými vysokozdvižnými vozíky se EUR paleta běžně zakládá na hloubku 1200 mm. Zakládání na 800 mm hloubky je prakticky nemožné, protože tomu brání podpůrná ramena vozíku ležící těsně nad podlahou skladu.
„V případech potřeby uchopit paletu na hloubku 800 mm nebo při manipulaci s atypickými (nízkými) paletami se používají speciální vozíky s tzv. obkročnými rameny s nastavitelnou šířkou. Vozík je pak vybaven klasickými vidlemi,“ uvádí Martin Tumpach a upozorňuje na zrádnost přejezdů stoupání. Ručně vedené vysokozdvižné vozíky nejsou vybaveny příliš výkonnými motory (počítá se s jejich nasazením na rovných plochách ve skladech), takže s plně naloženou paletou může mít vozík problém při jízdě do kopce. Vzhledem k nízko položeným podpůrným ramenům ještě hrozí, že vozík zůstane tzv. viset. Řešením může být hydraulický zdvih podpůrných ramen, na nichž pak vozík dokáže vézt paletu se zbožím. Proto jsou ručně vedené vysokozdvižné vozíky vhodné také k nakládce a vykládce kamionů. Nutností je však správný typ zdvihacího zařízení – duplex s volným zdvihem nebo dokonce triplex. Je třeba dosáhnout zdvihu vidlí, aniž by se měnila samotná stavební výška vozíku.
Odborníci podotýkají, že existují speciální vysokozdvižné ručně vedené vozíky určené pro nakládku a vykládku dvouúrovňových nákladních prostorů kamionů. Vozíky se speciální nosností vyvinuté pro zrychlení nakládky a vykládky dokážou manipulovat se dvěma paletami nad sebou. Spodní podpůrná ramena přitom slouží jako klasické vidle. Řidič nejprve nazdvihne horní paletu a poté zdvihne paletu spodní.

Nezapomeňte na opatrnou manipulaci ve vyšších patrech
Zvýšenou pozornost by měl řidič věnovat vyskladňování z regálu, pokud byly palety nad sebou zakládány retrakem nebo čelním vozíkem. Ručně vedený vysokozdvižný vozík totiž potřebuje při vyskladňování horní palety se zbožím vjet podpůrnými rameny do palety uskladněné na zemi. Pokud nejsou tyto palety umístěné přesně nad sebou, může nastat problém s manipulací horní palety.
Martin Tumpach na závěr zdůrazňuje, že u ručně vedených vysokozdvižných vozíků představuje velice důležitý aspekt bezpečnost provozu. Zejména v případě vyskladňování palet s vysokou hmotností, které jsou založeny ve vyšších úrovních, je nutné dodržovat správný postup: přizdvihnutí palety v regálu, přímý výjezd z regálu, spuštění palety a až poté může následovat další manipulace. Řidič by měl mít při zakládání a vyskladňování z regálů respekt a dodržovat bezpečnou vzdálenost od břemene, se kterým právě manipuluje.

Václav Podstawka
Autor je šéfredaktorem časopisu
NEBEZPEČNÝ NÁKLAD