Ve stejný den, kdy se mladí designéři měli dozvědět, jak se umístili v soutěži Mladý obal, se profesionálové a matadoři designu setkali na druhém ročníku semináře Packaging Show. Dne 20. května 2010 hostil konferenční sál pražského hotelu Corinthia příznivce obalů a jejich designu.
Žárovky na majáku i transformátoru
První část semináře byla věnována konstrukčnímu designu. Zástupci společností Model obaly, Digital Media a Fiala & Šebek Visual Communication si pro účastníky připravili živou prezentaci případové studie návrhu balení produktu. Jak uvedl Radek Kupčík, manažer oddělení technologie a designu společnosti Model obaly, zvolili záměrně produkt, který má svou vlastní historii, z níž lze při tvorbě návrhu vycházet, a zároveň takový, který z trhu již ustupuje. Tímto produktem je žárovka.
Při návrhu vyšli nejprve z nejjednodušší formy balení – komínkového obalu, ať už klasického vzoru s přiklápěcí klopou nebo obalu s patentovým skládaným dnem. Základnou těchto obalů je vždy čtverec, obal může být vylepšen prolomenou hranou nebo zkoseným víkem, které přináší další komunikační plochu. Produkt, jako je žárovka, si zákazník rád zkontroluje, je tedy dobré ukázat, co je uvnitř obalu. Lze použít výřez bez zakrytí, který může buď kopírovat výrobek, nebo může mít tvar nápisu. Pro strojové balení lze využít okno s fólií a box doplnit eurozávěsem pro drátěné systémy. Obal navržený pro zpracování lepicím automatem může být navíc vybaven odtrhávacím zipem. Tento obal lze otevřít pouze jeho narušením a je na něm snadno vidět, že do něj někdo vstoupil před námi.
Pro reklamní účely lze použít i takzvaný doublepack. Hodí se pro akce typu 1 + 1 zdarma nebo pro připojení malých reklamních balení. Volný doublepack je spojen v hraně balení, velikost boxů může být různá a oba boxy bývají obvykle spojeny ještě návlekem, což je další komunikační plocha. Žárovku však lze zabalit i poněkud méně otřelým způsobem. Kulaté obaly jsou v průmyslové výrobě prakticky nezpracovatelné, ale stačí úprava rylováním a vznikají zajímavé půlkruhy, tubusy a skládané jehlany. Co se týče trojúhelníků a jehlanů, i tyto tvary lze použít jako doublepack.
I skupinové balení má více možností. Kromě často používaných boxů s otvory a trhací perforací, která navádí, jak odtrhnout a složit víko, z něhož se stává display, lze žárovky zabalit i do tubusu s odtrhávací perforací. Žárovky v boxech lze balit do zásobníku s eurozávěsem a okénky na čelní straně, která umožňují kontrolu naplnění zásobníku. Po odtržení fixačního krytu ve spodní části zásobníku lze postupně odebírat jednotkové balení. Tyto zásobníky lze přímo použít na prodejních stojanech. Protože se v tomto případě jednalo o studii žárovky, připravili návrháři Model obalu pro Packaging Show dva displeje odrážející myšlenku produktu – displej ve tvaru majáku a transformátoru.
80 % obalů nemá design?
Na návrh konstrukce obalu navázala firma Digital Media s ukázkou návrhu displeje v prostředí softwaru Cinema 4D. Návrh konstrukce tohoto prodejního stojanu bylo třeba patřičně graficky vybavit. Jak se s tímto zadáním vypořádala firma Fiala & Šebek, předvedl v krátké prezentaci její konzultant Vlastimil Dejl. Pro grafické zpracování zvolila firma jako základní téma 130. výročí vzniku žárovky.
Lars Wallentin, bývalý šéfdesignér firmy Nestlé, upozornil na chyby, ke kterým svádějí možnosti dnešních technologií. Technologické zpracování obalu je pouze jednou stránkou věci. Druhou, pro prodej mnohem důležitější, je komunikace. Každý designér by proto měl mít dříve, než začne pracovat na návrhu, velmi dobře promyšleno, čeho chce svým obalem dosáhnout. Většinou je to dost jasné – obal má prodat zboží. Proto musí komunikovat, nikoliv pouze poskytovat informace. Podle Larse Wallentina navíc 80 % dnešních obalů nemá design, má jen fotku produktu, která nezaujme. Dalším nešvarem je neuvážené používání loga, které se projeví především na displejích. Je-li v multipacku vyrovnáno jednotkové balení, jehož hlavní dominantou je logo, a na displeji je opět další logo, zahodila firma možnost komunikovat se zákazníkem. Spotřebitel se nikde nedozví, k čemu mu výrobek je, a už vůbec ne, proč by si ho měl koupit. A to je věc, na které by si výrobce měl nechat záležet nejvíc. Balení včetně multipacků a displejů musí obsahovat vzkaz pro zákazníka. Lars Wallentin proto razí zásadu „Always message before brand“.
Vystoupení Jana Činčery ze stejnojmenného designového studia bylo především vizuálním zážitkem. Jeho zaměření na dárková balení přidala ke komunikaci další záměry, jichž by se měl designér dotknout, chce-li obalem zaujmout: jednoduchost, fascinace, tajemství a krása.
Gabriela Karczubová