Plasty hrajà signifikantnà roli v udržitelném rozvoji, když napomáhajà rozvoji spoleÄnosti, pÅ™ispÃvajà k vyÅ¡Å¡Ã zamÄ›stnanosti a majà i ekologické pÅ™Ãnosy. PÅ™ibližnÄ› 16 % aplikacà plastů je natolik inovativnÃch, že je nelze nahradit tradiÄnÃmi materiály.
VÃce než 50 % vÅ¡ech výrobků v EvropÄ› je baleno za pomoci plastů. PÅ™ed 10 lety byla průmÄ›rná hmotnost obalů o vÃce než 28 % vyÅ¡Å¡Ã než dnes. Takto se uÅ¡etÅ™ilo 1,8 mil. tun hmoty. NavÃc 1,5 mil. tun plastů z obalů se může znovu využÃt – recyklacà nebo spálenÃm. Studie nÄ›mecké SpoleÄnosti pro výzkum obalového trhu zjistila, že kdyby dneÅ¡nà plastové obaly byly nahrazeny tradiÄnÃmi hmotami, zvýšila by se průmÄ›rná hmotnost obalů ÄtyÅ™ikrát, spotÅ™eba energià o 50 % a náklady na balenà by se zdvojnásobily.
Úspory, pÅ™ednosti, zhodnocenÃ
PÅ™i transportu výrobků balených do skla se na kamionu pÅ™epravuje 36,2 % hmoty obalu a pouze 63,8 % hmoty vlastnÃho produktu. U obalů z plastů Äinà hmota obalu pouze 3,5 %, hmota produktu se tak zvyÅ¡uje na 96,5 %.
PET láhev s vodou o objemu 1,5 litru má stejnou hmotnost jako sklenÄ›ná láhev s poloviÄnÃm objemem vody. Transport citlivých potravin v chladicÃch kamionech je energeticky nejefektivnÄ›jÅ¡Ã pÅ™i použità izolaÄnÃch pÅ™epravek z pÄ›nového polystyrenu. Tentýž plast lze úspěšnÄ› aplikovat pro udrženà tepla teplých kapalných produktů.
Velkou pÅ™ednostà plastů je skuteÄnost, že pro jejich výrobu se spotÅ™ebovávajà pouze 4 % svÄ›tové spotÅ™eby ropy. PÅ™Ãnosy z jejich aplikacà z hlediska úspor energià a snÞenà exhalacà CO2 jsou násobnÄ› vyššà – napÅ™. u izolacà z pÄ›nového PS je to 150násobek. Po skonÄenà jejich různÄ› dlouhé životnosti, od dnà v obalovém sektoru po desetiletà ve stavebnictvÃ, lze plasty výhodnÄ› zhodnotit.
Nezbytná legislativa
V nové smÄ›rnici EP a Rady ES Ä. 98/2008, o odpadech, z 19. 11. 2008 jsou z hlediska plastů důležité tyto Äásti:
-
Definice recyklace jako operace opakovaného užità plastových odpadů na produkty, materiály nebo látky aplikované pro stávajÃcà nebo jiný úÄel.
-
Definice energetického využità jako procesu pro odpadnà plasty, které nenà možno recyklovat, k náhradě paliv při výrobě tepla a elektrické energie.
-
PÄ›tistupňová hierarchie v Å™Ãzeném využità odpadnÃch plastů, a to:
-
prevence vzniku odpadů
-
znovuužità v jiných aplikacÃch
-
recyklace
-
energetické využitÃ
-
skládkovánÃ
-
-
Minimálnà limity do roku 2020 pro využità domovnÃch odpadů vÄetnÄ› plastů ve výši 50 % hmotnostnÃch a 70 % hmotnostnÃch pro stavebnà a demoliÄnà odpad.
-
Minimálnà úÄinnost pro spalovacà zaÅ™Ãzenà odpadů 60 %. Tuto podmÃnku splňuje pouze tÅ™etina ze stávajÃcÃch 420 spaloven odpadů v EvropÄ›. Porovnávacà studie životnÃho cyklu prokazujÃ, že spalovánà je environmentálnÄ› Å¡etrnÄ›jÅ¡Ã než skládkovánÃ, které má enormnà dopad na životnà prostÅ™edÃ, zejména na lidské zdravÃ.
-
VýraznÄ› se potlaÄuje skládkovánà plastů. Podle studie Å výcarské konzultaÄnà firmy Prognoz z roku 2007 by se mohlo docÃlit snÞenà exhalacà CO2 o 27 %, pokud by se dosud skládkované odpady recyklovaly nebo energeticky využily.
NaÅ™Ãzenà EC o odpadech musà být transponováno do národnÃch zákonů do 12. 12. 2010. ÄŒeská republika vyÅ™eÅ¡ila tento problém euronovelou zákona o odpadech, která byla schválená a publikována ve SbÃrce zákonů pod ÄÃslem 154/2010 s úÄinnostà od 1. 7. 2010. Následovat budou dva nové zákony o odpadovém hospodářstvà a zpÄ›tném odbÄ›ru odpadů.
Využità po skonÄenà životnosti
V roce 2008 skonÄilo v EU 24,9 milionu tun plastů svoji životnost a stalo se odpady. Z toho vÃce než polovina (51,3 %) bylo využito recyklacà (21,3 %) a energeticky (30,0 %). Celkem 48,7 % bylo uloženo na skládky (viz graf 1). Proti roku 2007 se zvýšilo využità odpadnÃch plastů o 1 %, podÃl skládkovánà se snÞil o 2,6 %.
Celkem sedm Älenských států plus Norsko a Å výcarsko využÃvá (mÃnÄ›no podle nové hierarchie o odpadech) vÃce než 80 % plastových odpadů. ÄŒeská republika má znaÄný potenciál, zejména v energetickém využità odpadnÃch plastů, když dalÅ¡Ã nárůst v recyklacÃch může být limitován, mj. i naÅ™ÃzenÃm EU Ä. 1907/2006 (REACH) a problémem kontaminacà a tÅ™ÃdÄ›nà podle typů. Problém bude tématem již 13. roÄnÃku konference Identiplast 2010, kterou pořádá Plastics Europe 9.–10. 11. 2010 v LondýnÄ› (vÃce na www.plasticseurope.org ).
NejvÃce odpadu z obalových aplikacÃ
Z 381 tisÃc tun odpadnÃch plastů v roce 2008 se v ÄŒR rekrutuje nejvÃce odpadů z obalových aplikacà – celkem 246 tisÃc tun, tj. 64,6 %. Na skládkovaných 251 tisÃcÃch tunách plastů se obaly podÃlejà 52,6 %. TÅ™ÃdÄ›nà domovnÃch odpadů má zvyÅ¡ujÃcà se trend. Podle údajů spoleÄnosti EKO-KOM je do systému tÅ™ÃdÄ›nà odpadů zapojeno pÅ™es 70 % domácnostÃ.
Problematikou výroby plastů se v ÄŒR zabývajà ÄtyÅ™i firmy, které produkujà pÅ™es milion tun plastů. VlastnÃm zpracovánÃm plastů se zabývá 650 firem, pÅ™iÄemž spotÅ™ebou pÅ™es 100 kg na obyvatele se Å™adÃme mezi vyspÄ›lé státy. Systémem sbÄ›ru odpadnÃch plastů z různých aplikaÄnÃch sektorů se zabývá nÄ›kolik desÃtek firem, vlastnà recyklacà plastů pak 80 firem. Ke spalovánà odpadnÃch plastů docházà ve tÅ™ech spalovnách (Praha, Brno, Liberec). V této oblasti jsou pÅ™itom nejvÄ›tÅ¡Ã rezervy. Odpadnà plasty, které jsou nÄ›kdy nazývány tuhá ropa, jsou pÅ™ÃliÅ¡ cenné, než aby byly skládkovány. PodÃl skládkovánà tohoto produktu by mÄ›l rychle klesat.
Plast – materiál 21. stoletÃ
Krizové roky 2008 a 2009 postihly i výrobu plastů, když v roce 2008 doÅ¡lo na svÄ›tÄ› k poklesu výroby plastů o 6 %. (Údaje o dalÅ¡Ãm poklesu v roce 2009 budou známy pozdÄ›ji.) NÄ›které zemÄ› krize nepostihla. NapÅ™. ÄŒÃna zaznamenala i v roce 2008 růst výroby plastů o vÃce než 10 %.
Evropa se podÃlà 25 % na svÄ›tové výrobÄ› plastů. Celý evropský plastikářský průmysl poÄÃnaje výrobou pÅ™es zpracovánÃ, recyklaci po výrobu strojů zamÄ›stnává 1,6 milionu lidà v 50 tisÃci firmách s obratem vÃce než 300 miliard eur. SpotÅ™eba plastů v EU 27 + Norsko a Å výcarsko poklesla v roce 2008 o 7,5 % na 48,5 milionu tun. Jak se na této spotÅ™ebÄ› podÃlejà jednotlivé typy plastů a jak jednotlivé zemÄ›, je patrné z grafu Ä. 2.
ÄŒeská republika spotÅ™ebou 100 kg plastů na hlavu patřà mezi vyspÄ›lé zemÄ› – průmÄ›r ve stÅ™edoevropských a východnÃch státech je poloviÄnÃ. NejÄastÄ›ji použÃvanou aplikacà plastů v EvropÄ› je obalový průmysl s průmÄ›rným podÃlem 38 %.
František Vörös
reprezentant Plastics Europe při SCHP ČR
Box:
Plastics Europe
je jedna z nejvÄ›tÅ¡Ãch evropských průmyslových asociacà s centrálou v Bruselu a s Älenskou zÃ
¡kladnou vÃce než 100 firem vyrábÄ›jÃcÃch primárnà plasty. ÄŒlenové pokrývajà 90 % trhu plastů v EU 27 plus Norsko, Å výcarsko, Chorvatsko a Turecko (www. plasticeurope.org).
Své aktivity rozvÃjejà i spolupracà se zpracovateli plastů (EuPC – www.plasticsconwectors.eu) a výrobci strojů pro zpracovánà plastů a kauÄuků (EUROMAP – www.euromap.org).
Logo asociace vyjadÅ™uje skuteÄnost, že žádná jiná materiálová skupina nedoznala tak dynamického rozvoje jako plasty. VždyÅ¥ prvnà průmyslové plasty se zaÄaly vyrábÄ›t poÄátkem tÅ™icátých let minulého stoletÃ, prvnà vyrobená miliontá tuna ve svÄ›tÄ› byla pÅ™ekroÄena v roce 1949. Pro zajÃmavost uveÄme, že dnes toto množstvà vyrábà a spotÅ™ebovává samotná ÄŒeská republika. V rekordnÃm roce 2007 bylo vyrobeno na svÄ›tÄ› 260 milionů tun plastů a hranice 300 milionů se zdála nablÃzku, neboÅ¥ průmÄ›rný roÄnà růst v obdobà 1970 – 2006 se pohyboval okolo 6 %. Ocel zaznamenala v témže obdobà průmÄ›rný roÄnà růst o 2 %.