Plasty hrají signifikantní roli v udržitelném rozvoji, když napomáhají rozvoji spoleÄnosti, pÅ™ispívají k vyšší zamÄ›stnanosti a mají i ekologické přínosy. PÅ™ibližnÄ› 16 % aplikací plastů je natolik inovativních, že je nelze nahradit tradiÄními materiály.

Více než 50 % vÅ¡ech výrobků v EvropÄ› je baleno za pomoci plastů. PÅ™ed 10 lety byla průmÄ›rná hmotnost obalů o více než 28 % vyšší než dnes. Takto se uÅ¡etÅ™ilo 1,8 mil. tun hmoty. Navíc 1,5 mil. tun plastů z obalů se může znovu využít – recyklací nebo spálením. Studie nÄ›mecké SpoleÄnosti pro výzkum obalového trhu zjistila, že kdyby dneÅ¡ní plastové obaly byly nahrazeny tradiÄními hmotami, zvýšila by se průmÄ›rná hmotnost obalů ÄtyÅ™ikrát, spotÅ™eba energií o 50 % a náklady na balení by se zdvojnásobily.

Úspory, přednosti, zhodnocení
PÅ™i transportu výrobků balených do skla se na kamionu pÅ™epravuje 36,2 % hmoty obalu a pouze 63,8 % hmoty vlastního produktu. U obalů z plastů Äiní hmota obalu pouze 3,5 %, hmota produktu se tak zvyÅ¡uje na 96,5 %.
PET láhev s vodou o objemu 1,5 litru má stejnou hmotnost jako sklenÄ›ná láhev s poloviÄním objemem vody. Transport citlivých potravin v chladicích kamionech je energeticky nejefektivnÄ›jší pÅ™i použití izolaÄních pÅ™epravek z pÄ›nového polystyrenu. Tentýž plast lze úspěšnÄ› aplikovat pro udržení tepla teplých kapalných produktů.
Velkou pÅ™edností plastů je skuteÄnost, že pro jejich výrobu se spotÅ™ebovávají pouze 4 % svÄ›tové spotÅ™eby ropy. Přínosy z jejich aplikací z hlediska úspor energií a snížení exhalací CO2 jsou násobnÄ› vyšší – napÅ™. u izolací z pÄ›nového PS je to 150násobek. Po skonÄení jejich různÄ› dlouhé životnosti, od dní v obalovém sektoru po desetiletí ve stavebnictví, lze plasty výhodnÄ› zhodnotit.

Nezbytná legislativa
V nové smÄ›rnici EP a Rady ES Ä. 98/2008, o odpadech, z 19. 11. 2008 jsou z hlediska plastů důležité tyto Äásti:

• Definice recyklace jako operace opakovaného užití plastových odpadů na produkty, materiály nebo látky aplikované pro stávající nebo jiný úÄel.
• Definice energetického využití jako procesu pro odpadní plasty, které není možno recyklovat, k náhradÄ› paliv pÅ™i výrobÄ› tepla a elektrické energie.
• PÄ›tistupňová hierarchie v řízeném využití odpadních plastů, a to:
  • prevence vzniku odpadů
  • znovuužití v jiných aplikacích
  • recyklace
  • energetické využití
  • skládkování
• Minimální limity do roku 2020 pro využití domovních odpadů vÄetnÄ› plastů ve výši 50 % hmotnostních a 70 % hmotnostních pro stavební a demoliÄní odpad.
• Minimální úÄinnost pro spalovací zařízení odpadů 60 %. Tuto podmínku splňuje pouze tÅ™etina ze stávajících 420 spaloven odpadů v EvropÄ›. Porovnávací studie životního cyklu prokazují, že spalování je environmentálnÄ› Å¡etrnÄ›jší než skládkování, které má enormní dopad na životní prostÅ™edí, zejména na lidské zdraví.
• VýraznÄ› se potlaÄuje skládkování plastů. Podle studie Å výcarské konzultaÄní firmy Prognoz z roku 2007 by se mohlo docílit snížení exhalací CO2 o 27 %, pokud by se dosud skládkované odpady recyklovaly nebo energeticky využily.

Nařízení EC o odpadech musí být transponováno do národních zákonů do 12. 12. 2010. ÄŒeská republika vyÅ™eÅ¡ila tento problém euronovelou zákona o odpadech, která byla schválená a publikována ve Sbírce zákonů pod Äíslem 154/2010 s úÄinností od 1. 7. 2010. Následovat budou dva nové zákony o odpadovém hospodářství a zpÄ›tném odbÄ›ru odpadů.

Využití po skonÄení životnosti
V roce 2008 skonÄilo v EU 24,9 milionu tun plastů svoji životnost a stalo se odpady. Z toho více než polovina (51,3 %) bylo využito recyklací (21,3 %) a energeticky (30,0 %). Celkem 48,7 % bylo uloženo na skládky (viz graf 1). Proti roku 2007 se zvýšilo využití odpadních plastů o 1 %, podíl skládkování se snížil o 2,6 %.
Celkem sedm Älenských států plus Norsko a Å výcarsko využívá (mínÄ›no podle nové hierarchie o odpadech) více než 80 % plastových odpadů. ÄŒeská republika má znaÄný potenciál, zejména v energetickém využití odpadních plastů, když další nárůst v recyklacích může být limitován, mj. i nařízením EU Ä. 1907/2006 (REACH) a problémem kontaminací a třídÄ›ní podle typů. Problém bude tématem již 13. roÄníku konference Identiplast 2010, kterou pořádá Plastics Europe 9.–10. 11. 2010 v LondýnÄ› (více na www.plasticseurope.org ).

Nejvíce odpadu z obalových aplikací
Z 381 tisíc tun odpadních plastů v roce 2008 se v ÄŒR rekrutuje nejvíce odpadů z obalových aplikací – celkem 246 tisíc tun, tj. 64,6 %. Na skládkovaných 251 tisících tunách plastů se obaly podílejí 52,6 %. TřídÄ›ní domovních odpadů má zvyÅ¡ující se trend. Podle údajů spoleÄnosti EKO-KOM je do systému třídÄ›ní odpadů zapojeno pÅ™es 70 % domácností.
Problematikou výroby plastů se v ÄŒR zabývají ÄtyÅ™i firmy, které produkují pÅ™es milion tun plastů. Vlastním zpracováním plastů se zabývá 650 firem, pÅ™iÄemž spotÅ™ebou pÅ™es 100 kg na obyvatele se Å™adíme mezi vyspÄ›lé státy. Systémem sbÄ›ru odpadních plastů z různých aplikaÄních sektorů se zabývá nÄ›kolik desítek firem, vlastní recyklací plastů pak 80 firem. Ke spalování odpadních plastů dochází ve tÅ™ech spalovnách (Praha, Brno, Liberec). V této oblasti jsou pÅ™itom nejvÄ›tší rezervy. Odpadní plasty, které jsou nÄ›kdy nazývány tuhá ropa, jsou příliÅ¡ cenné, než aby byly skládkovány. Podíl skládkování tohoto produktu by mÄ›l rychle klesat.

Plast – materiál 21. století
Krizové roky 2008 a 2009 postihly i výrobu plastů, když v roce 2008 došlo na světě k poklesu výroby plastů o 6 %. (Údaje o dalším poklesu v roce 2009 budou známy později.) Některé země krize nepostihla. Např. Čína zaznamenala i v roce 2008 růst výroby plastů o více než 10 %.
Evropa se podílí 25 % na svÄ›tové výrobÄ› plastů. Celý evropský plastikářský průmysl poÄínaje výrobou pÅ™es zpracování, recyklaci po výrobu strojů zamÄ›stnává 1,6 milionu lidí v 50 tisíci firmách s obratem více než 300 miliard eur. SpotÅ™eba plastů v EU 27 + Norsko a Å výcarsko poklesla v roce 2008 o 7,5 % na 48,5 milionu tun. Jak se na této spotÅ™ebÄ› podílejí jednotlivé typy plastů a jak jednotlivé zemÄ›, je patrné z grafu Ä. 2.
ÄŒeská republika spotÅ™ebou 100 kg plastů na hlavu patří mezi vyspÄ›lé zemÄ› – průmÄ›r ve stÅ™edoevropských a východních státech je poloviÄní. NejÄastÄ›ji používanou aplikací plastů v EvropÄ› je obalový průmysl s průmÄ›rným podílem 38 %.

František Vörös
reprezentant Plastics Europe při SCHP ČR

Box:
Plastics Europe
je jedna z nejvÄ›tších evropských průmyslových asociací s centrálou v Bruselu a s Älenskou zÃ
¡kladnou více než 100 firem vyrábÄ›jících primární plasty. ÄŒlenové pokrývají 90 % trhu plastů v EU 27 plus Norsko, Å výcarsko, Chorvatsko a Turecko (www. plasticeurope.org).
Své aktivity rozvíjejí i spoluprací se zpracovateli plastů (EuPC – www.plasticsconwectors.eu) a výrobci strojů pro zpracování plastů a kauÄuků (EUROMAP – www.euromap.org).
Logo asociace vyjadÅ™uje skuteÄnost, že žádná jiná materiálová skupina nedoznala tak dynamického rozvoje jako plasty. VždyÅ¥ první průmyslové plasty se zaÄaly vyrábÄ›t poÄátkem tÅ™icátých let minulého století, první vyrobená miliontá tuna ve svÄ›tÄ› byla pÅ™ekroÄena v roce 1949. Pro zajímavost uveÄme, že dnes toto množství vyrábí a spotÅ™ebovává samotná ÄŒeská republika. V rekordním roce 2007 bylo vyrobeno na svÄ›tÄ› 260 milionů tun plastů a hranice 300 milionů se zdála nablízku, neboÅ¥ průmÄ›rný roÄní růst v období 1970 – 2006 se pohyboval okolo 6 %. Ocel zaznamenala v témže období průmÄ›rný roÄní růst o 2 %.