Do jakého typu obalu vkládají své výrobky kosmetické firmy? Kdo jim je dodává a jaký zaujímají obaly podíl na jejich celkových nákladech? Kdo a jak všechny vyrobené produkty nás i v zahraničí rozváží do obchodů? A co je tím největším problémem, s nímž se v oblastech obalů a distribuce tyto společnosti potýkají? To jsou některé z otázek, se kterými se Svět balení obrátil na tři tuzemské výrobce, konkrétně Ryor, Dermacol a Detecha.

„Hlavními materiály používanými na naše obaly jsou papír a plasty, i když jejich vzájemný poměr nevím,“ říká Eva Štěpánková, ředitelka firmy Ryor. „Často to ale bývá i kombinace – když je například kelímek příliš malý na potisk, umístí se do papírové krabičky, na kterou už se ‚ta písmenka‘ vejdou.“
V menší míře jsou výrobky značky Ryor – například kapsle – i ve skle (nikoliv ovšem u produktů, které společnost vyváží do Spojených států, tam je to kvůli případnému poranění zakázáno). Obaly z kovu nebo ze dřeva společnost nepoužívá. „Kdysi jsme zkoušeli proutí, které jsme dováželi převážně z východní Evropy a Číny, ale po nějakém čase jsme toho zase nechali, protože bývalo často poškozené, během cesty zplesnivělo,“ dodává Eva Štěpánková.
U firmy Dermacol, která je součástí společnosti Alphaduct, lze na prvním místě lze jmenovat plasty (konkrétně například polyetylen nebo polypropylen). Ty tvoří asi tři čtvrtiny z celkového objemu používaných materiálů, v podstatně menší míře jsou pak plněny obaly z papíru a skla. „Na tubičky některých make-upů používáme hliník, jeho spotřeba je ovšem jen minimální,“ vysvětluje Pavla Kozelková, která v Dermacolu zastává funkci senior project development manager. Etikety výrobků této společnosti jsou hlavně z plastových fólií. „Používáme ale i papír, a to v případě, kdy se etiketa dává na rovnou plochu, a také na testery, které sice hodně trpí, protože je bere do rukou spousta lidí, ale na jejich trvanlivosti zase v takové míře nezáleží,“ dodává Pavla Kozelková.
Také společnost Detecha, která vyrábí kosmetiku pod značkou Regina, používá podobné typy obalů jako Dermacol. „Jsou z plastů, skla, papíru i kovu, konkrétně tedy hliníku,“ vyjmenovává jednotlivé druhy materiálů marketingová ředitelka Petra Marková.
Náklady na obaly jsou přitom jak v této firmě, tak v již zmíněném Ryoru vysoké, kolem poloviny těch celkových. Jak podotýká Eva Štěpánková, „obaly jsou jednoduše drahá záležitost.“ Pokud se týče Dermacolu, nelze tyto náklady podle Pavly Kozelkové vyčíslit, protože jsou známé jen za celou společnost Alphaduct, která zastřešuje i výrobce minerální vody Korunní.

Obaly na kosmetiku se převážně dovážejí
A kteří výrobci obaly našim třem kosmetickým firmám dodávají? Ani jedna z oslovených představitelek nebyla ochotna sdělit konkrétní názvy firem. Nicméně v případě Dermacolu jich je něco mezi čtyřiceti a padesáti a pocházejí ze zahraničí (nejvíce – zhruba 70 % – z Itálie, za kterou následuje Polsko a Německo a do jisté míry i Francie se Španělskem). Jen přibližně deset dodavatelů obalů je tuzemských. U těch společnost nakupuje hlavně plastové lahvičky, ale částečně i tuby a také etikety a potisky pro své obaly.
Veškeré sklo (v něm jsou například laky na nehty nebo krémy na pleť) Dermacol dováží. „V České republice je jen velmi málo výrobců skleněných obalů pro oblast kosmetiky, protože se jim taková produkce moc nevyplácí,“ vysvětluje Pavla Kozelková a dodává, že je u nás naopak řada malých firem, které mají ve svém portfoliu obaly plastové.
Také Ryor nakupuje většinu svých obalů v zahraničí – dodavatelů je asi dvacet a pocházejí nejčastěji ze Španělska, Německa a Izraele. Etikety si ale společnost vyrábí i sama, na speciálních tiskárnách z USA.
Opačná je situace ve firmě Detecha, jelikož tři čtvrtiny z celkového počtu přibližně 35 jejích dodavatelů obalů jsou z České republiky. „Některé objednáváme již potištěné, například tuby a skleněné lahvičky, jiné si potiskujeme sami na příslušném strojním zařízení,“ říká k tomu Petra Marková.
Na svých internetových stránkách společnost též informuje, že zabezpečí i pro jiné zájemce „plnění hmot do obalů“. Při této činnosti jsou možné tři varianty: obaly dodá sám zákazník, zajistí je Detecha nebo se na tom budou podílet obě strany.
Když se nyní ještě vrátíme k firmě Dermacol, je třeba uvést, že u některých obalů sama vyvíjí design obalu, například určuje jeho výšku a šířku. „Týká se to konkrétně naší pleťové a tělové kosmetiky,“ upřesňuje Pavla Kozelková.
Její firma také zaměstnává dva pracovníky, kteří mají obaly výrobků na starosti, tedy alespoň po technické stránce. Kontrolují například, zda se za určitých teplot nemůže odlepit příslušná etiketa.
V Ryoru se obaly zabývá dokonce celkem nějakých pětadvacet zaměstnanců, i když ne každý z nich na plný úvazek. „Jsou to všichni lidé z výroby, ale i někteří skladníci,“ vysvětluje Eva Štěpánková.

Lubomír Sedlák