Vhodnost nasazení RFID jako prostředku automatické identifikace (AutoID) velmi záleží nejen na konkrétních fyzických podmínkách, ale i na stávající úrovni identifikace a zpracování dat u potenciálního adepta na zavedení RFID pro logistiku a výrobu. Mnoho studií o RFID uvádí skvělé přínosy při přechodu z metody „papír/tužka“ na AutoID s RFID. Pokud by se stejná studie udělala pro systém s čárovými kódy nebo optickým rozeznáváním, čísla by byla podobná a investiční náklady daleko nižší. RFID přináší oproti ostatním metodám některé zcela nové, téměř revoluční možnosti. A právě ty mohou být největším přínosem.

Podle mého názoru je nejdůležitější možnost číst (a zapisovat) data bezkontaktně, a to i na vzdálenost několika metrů a bez přímé viditelnosti. Pokud tuto vlastnost aplikujeme na konkrétní výrobní nebo logistický proces, otevírají se opravdu netušené možnosti. Jde jen o nalezení optimální podoby využití RFID technologie.
Přestože technický pokrok v této oblasti kráčí kupředu mílovými kroky, fyzikální zákony zůstávají v platnosti. A tak nebude při použití pasivních RFID tagů možno nikdy přečíst všechny na sobě naskládané kovové pivní sudy ani každou jednotlivou láhev vína na paletě. Stejně tak bude vždy čtecí vzdálenost úměrná velikosti antény a vyzařovanému výkonu.

RFID laboratoře přispívají k úspěšné aplikaci
Tomu, aby zavedení technologie RFID bylo úspěšné a přínosné, musí nutně předcházet důkladná analýza celého navrhovaného systému od vhodně zvolených RFID tagů až po napojení podnikového informačního systému na celosvětové systémy výměny dat EPCIS . Mohlo by se zdát, že analýza není například třeba při klonování úspěšného řešení do naprosto identického prostředí. Ale přenesení identifikačního systému ze zámořského mateřského podniku k nám může způsobit kolaps sítě mobilních telefonů v okolí, protože zámořské zařízení RFID UHF pracuje v jiném frekvenčním pásmu, než povoluje evropská legislativa.

Ještě dlouhou dobu by tedy mělo platit, že RFID technologii je nutno před masivním nasazením v konkrétní instalaci odzkoušet v laboratorních podmínkách. K tomuto účelu slouží RFID laboratoře. Mohou být komerční, kde jednotliví systémoví integrátoři prezentují zákazníkům svoje portfolio produktů, nebo patří různým organizacím. Pro účely logistiky jsou jistě nejzajímavější laboratoře sdružení GS1 v projektu EPC LAB NETWORK. Tyto laboratoře se specializují zejména na používání EPC kódu a integraci do struktur GS1.
Vynikajícím prostředím pro nezávislý výzkum této dynamicky se rozvíjející technologie je rovněž vysokoškolská půda. Zdejší laboratoře vzhledem ke své nezávislosti a propojení na ostatní výzkumná oddělení mohou poskytnout nezávislý pohled na zamýšlený projekt implementace RFID technologie. U nás se podařilo skloubit oba neziskové směry do jednoho, a tak je RFID laboratoř sítě GS1 umístěna v mezinárodní RFID laboratoři na VŠB-TUO v Ostravě.

Aplikace nabírají na rychlosti
Technologie RFID se bude v Evropě a České republice v nejbližší době rozšiřovat mnohem rychleji než dosud. Pokud je správně implementována, může být přínosem v mnoha oborech, zejména pak v logistice. K tomu může velmi pomoci spolupráce s nezávislými RFID laboratořemi sítě GS1 EPC LAB.
Velká očekávání se odrážejí i v předpokládaných objemech RFID tagů, které jsou používány nejen v logistice. Závěry projektového týmu Evropské unie BRIDGE, který má za cíl standardizovat používání RFID technologií, uvádějí, že jejich počet stoupne do roku 2012 více než dvacetinásobně. Drtivá část bude použita pro identifikaci obalů, přepravek a palet, zkrátka finálních výrobků.
V obalové technice jistě najdou uplatnění i aktivní RFID tagy, které umožňují v průběhu výroby zapisovat do své paměti teplotu, tlak, vlhkost, otřesy nebo jiné fyzikální veličiny. Najdou uplatnění v celé řadě náročných procesů od výroby a distribuce potravin až po krevní centra.

Jakub Unucka,
Gaben, spol. s r. o.