Zásobování prodejen obchodních řetězců je možné provádět buď přímými závozy od výrobce nebo dodavatele, nebo nepřímými dodávkami prostřednictvím centrálního skladu nebo crossdockového centra.

Řetězce jsou zásobovány zpravidla nepřímo
V prvním případě jsou jednotlivé prodejny zásobovány přímo ze skladu dodavatele nebo výrobce. Za přípravu zboží k expedici a jeho dodávku do prodejny v požadovaném termínu a kvalitě je tak zodpovědný dodavatel. Tímto způsobem je distribuované například pečivo.
V případě obchodních řetězců je převážná část zboží distribuována nepřímo, často i prostřednictvím externího logistického partnera specializovaného například na určitou komoditu (například mražené potraviny).
„Mění se i požadavky na výrobce nebo dodavatele zboží: u distribuce přes centrální sklad je dodávka obvykle kumulována z objednávek více prodejen, u crossdockových dodávek se s objednávkami pracuje samostatně (obdobně jako u přímých závozů),“ vysvětluje v Josef Černý, vedoucí oddělení logistických aplikací společnosti ICZ, a dodává, že distribuce prostřednictvím centrálního skladu je výhodnější pro dodavatele, protože díky kumulaci objednávek odchází z jeho expedičního skladu převaha homogenních (jednoartiklových) transportních jednotek (palet) a vychystávání dodávek do jednotlivých prodejen se provádí až v centrálním skladu.
Cross docking zvyšuje podíl vychystávacích operací v expedičním skladu dodavatele: transportní jednotky jsou vytvořeny s ohledem na objednávky prodejen a po vyložení v crossdockovém centru se pouze přesměrují na odpovídající odchozí směr.

Objednávku přebírá systém řízení skladu
Zásobování prodejen obchodních řetězců je dnes zajišťováno prostřednictvím sofistikovaných informačních systémů, které dokážou pokrýt objednávání zboží i skladovou a distribuční logistiku.
„Expediční cyklus začíná zpravidla v obchodní části informačního systému dodavatele příjmem objednávek z koncových prodejen nebo z centrálního skladu zákazníka a vyhodnocením, zda je či není možné každou konkrétní objednávku pokrýt buď z disponibilní zásoby, nebo výrobou v požadovaném termínu. Podle toho objednávka je či není potvrzena,“ uvádí Josef Černý.
Potvrzenou objednávku, která bude realizována z disponibilní zásoby, přebírá systém řízení expedičního skladu, jehož hlavním úkolem je vyskladnit a k expedici připravit odpovídající dodávku. V případě skladu řízeného moderním systémem typu WMS (Warehouse Management System) to znamená naplánovat a uřídit řadu navazujících činností, jejichž výsledkem jsou správně vytvořené a označené distribuční jednotky (homogenní a heterogenní palety) naložené na správné vozidlo v čase zohledňujícím místo a termín dodávky i způsob její dopravy.
Efektivní řízení a sledování toku zboží v rámci logistických operací je dnes již nemyslitelné bez využití čárového kódu. Označení logistických jednotek na všech úrovních balení (spotřebitelské, obchodní, distribuční) představuje nezbytný základ pro bezchybnou logistiku zboží od výroby až po dodání koncovému zákazníkovi.
„Správné využití čárového kódu v jednotlivých logistických operacích umožňuje odstranit chyby vznikající ručním pořizováním dat, zefektivnit většinu logistických procesů, zvýšit dohled nad jejich prováděním a v neposlední řadě i odstranit řadu dosud používaných papírových dokladů,“ podotýká Josef Černý.

Důležitý sběr dat
Petr Václavek, jednatel společnosti MP Sped, uvádí, že u doplňování zásob v případě rychloobrátkového zboží mají obchodní řetězce zpravidla nastaven tzv. minimax, což je systém definující určitou minimální a maximální skladovou zásobu. Přitom není důležité, zda se jedná o zboží v regálech supermarketu, sklad prodejny nebo o sklad logistického partnera.
Příslušný manažer v super- či hypermarketu, který má na starosti určité oddělení, dokáže poměrně přesně odhadnout obrátkovost jednotlivých položek zboží. Součástí jeho pracovní náplně je připravit objednávku, resp. odvolávku do příslušného distribučního centra. Objednávky jednotlivých oddělení jsou zpravidla generovány v sofistikovaných informačních systémech. Centrála obchodního řetězce pak zpracuje jednu celkovou objednávku, která je odeslána logistickému partnerovi. V distribučním centru se pak zboží vychystává doslova do konkrétních regálů.
„Ve světě se začíná osvědčovat sbírání dat o skladových zásobách přímo na pokladnách prodejen obchodních řetězců, kdy se po zaplacení zboží zákazníkem odečtou prodané položky zboží v databázi. Možnosti sběru dat z tzv. inteligentních pokladen využívá např. obchodní řetězec Walmart,“ říká Petr Václavek a upozorňuje, že ke sběru dat neslouží pouze inteligentní pokladny, ale také zákaznické karty, na nichž je zaznamenáno nákupní chování jednotlivých zákazníků. To vše přispívá k lepšímu odhadu vývoje prodeje.
Petr Václavek vidí logistiku budoucnosti právě v databázích zákazníků, kteří pravidelně nakupují u jednoho obchodního řetězce. Na základě tohoto systému pak dokáže obchodní řetězec nebo logistický partner velice dobře odhadnout, kdy je nutné doplnit stav zásob.
„Podle mého názoru spočívá budoucnost zásobování v kvalitní flexibilní výrobě a v rychlé logistice. V současné době hraje důležitou roli cena zboží, kterou lze snížit např. menším počtem mezistupňů v logistice,“ zdůrazňuje na závěr Petr Václavek.

Václav Podstawka

Box:
Velké firmy preferují přímé závozy
„Snahou obchodních řetězců je koncentrace dodavatelů do jednoho místa. Před prodejnou se nevytvářejí dlouhé kolony nákladních vozů se zbožím od jednotlivých dodavatelů, ale zásilky přepravuje jedno vozidlo s vychystaným zbožím.
Na druhou stranu je snahou dodavatelů dodávat zboží přímo do prodejny, protože tam je mají pod neustálou kontrolou. Snahu o přímé zásobování zdůvodňují zejména velcí dodavatelé nižšími náklady za dopravu. Při dodávání do distribučního centra může obchodní řetězec po dodavateli požadovat slevu za dopravní služby (zpravidla 4 – 10 %), protože si dopravu z distribučního centra nebo z crossdockového skladu do maloobchodní prodejny zajistí a zaplatí sám. Velké firmy se proto snaží využívat přímých závozů. Logistický bonus požadovaný obchodním řetězcem totiž bývá mnohdy vyšší než logistické náklady dodavatele.“