Obaly pro kapalné nebezpečné látky musí splňovat přísná kritéria. Proto se jim dostává tolik pozornosti při výrobě i ve zkušebně, proto se volba obalových prostředků pro přepravu nebezpečných věcí musí řídit příslušnými předpisy pro jednotlivé druhy přeprav (ADR/RID/ADN/IMDG Code/IATA).

Testování v akreditované zkušebně
Při manipulaci a během přepravy musí obaly vydržet velké namáhání. Je proto nutné udělat všechno pro to, aby nedošlo k poškození obalu a k následnému úniku nebezpečné látky. Všechny obaly, v nichž se nebezpečné věci přepravují, musí projít akreditovanou zkušebnou. Pokud v testech uspějí, je jim přidělen UN kód, který specifikuje typ obalu, jeho charakteristické vlastnosti a možnosti využití. V České republice působí dvě akreditované zkušebny – CIMTO a IMET.
Ve zkušebně jsou obaly testovány podle různých kritérií. Zkoušejí se volným pádem, stohováním nebo např. přetlakem. Před započetím zkoušek musí výrobce obalů dodat objednávku a technické podmínky, které může v případě nutnosti nahradit podrobný popis včetně technologie výroby, použitého materiálu, rozměrů a uzavíracích prvků. Nezbytností je rovněž výkresová dokumentace.
Volba obalu pro přepravu se odvíjí od složení konkrétní látky, která je v rámci předpisů pro přepravu nebezpečných věcí zařazena do příslušné skupiny podle nebezpečí. Nejnebezpečnější látky jsou označeny X, středně nebezpečné Y a nejméně nebezpečné látky nesou označení Z.
Pro přepravu a skladování kapalných nebezpečných látek se používá několik speciálních obalových prostředků. Patří sem ocelové a plastové kanystry, ocelové a plastové sudy a IBC kontejnery. K významným dodavatelům obalů pro nebezpečné věci patří EKO-CONTAINER SERVICE, OBAL CENTRUM, EKO-SERVICE 2000, GREIF, DENIOS nebo např. VDP.

Kanystry pro jakékoli látky
Plastové kanystry mají široké využití především vzhledem k dobré pevnosti, chemické odolnosti a snadné manipulaci. Vyrábějí se zpravidla z HDPE, do kterého je možné přidávat barvivo i UV stabilizátor. K nejdůležitějším parametrům plastových kanystrů patří kompatibilita materiálu, z něhož jsou vyrobeny, a chemické látky, která má být v kanystru přepravována či skladována. Plastové kanystry by neměly postrádat dostatečnou těsnost a mechanickou odolnost uzávěrů.
V akreditovaných zkušebnách probíhá testování volným pádem, zkouška těsnosti – vnitřním pneu přetlakem, vnitřním hydraulickým přetlakem – a zkouška stohováním. Jak se při testování postupuje, můžeme zjistit nahlédnutím do laboratoře zkušebny společnosti IMET. Zde je několik příkladů. Před zahájením kontroly jsou vzorky naplněny smáčecím roztokem a před započetím zkoušení skladovány 21 dnů v prostředí s teplotou +40 °C. Poté jsou plastové kanystry pro zkoušky (kromě stohování) vyprázdněny. Pro zkoušku volným pádem se teplota vzorků s náplní nemrznoucí směsi redukuje na minimálně -18 °C. Vzorky pro zkoušky těsnosti a pro testování vnitřním hydraulickým přetlakem jsou upraveny pro přívod tlakových médií.
V rámci zkoušky těsnosti dochází k testování tří vzorků, přičemž minimální pneumatický přetlak musel dosáhnout minimálně 20 kPa při expozici pět minut. Kontrola byla prováděna kalibrovaným manometrem a nátěrem mýdlové vody. V rámci testu pro stohování jsou kanystry naplněny standardní kapalinou (smáčecí roztok) při minimální vypočtené zátěži na jeden kanystr 185 kg. Testovalo se 28 dnů v prostředí s teplotou +40 °C.
Technické parametry kanystrů dnes umožňují plnění téměř jakoukoli látkou. Měrná hmotnost obsahu může dosáhnout až 1,9 kg/l, nejpoužívanější kanystry malých objemů jsou určeny pro látky do 1,2 kg/l. Kanystry od obsahu 20 l jsou certifikovány pro měrnou hmotnost obsahu od 1,8 kg/l.
Pro přepravu a skladování nebezpečných věcí se používají rovněž plechové kanystry. Například společnost OBAL CENTRUM je vyrábí z pocínovaného plechu s měchovým uzávěrem. Tyto kanystry jsou vhodné např. pro hořlavé látky, lepidla, tmely nebo pro barvy a laky.

Sudy s víkem nebo s uzávěrem
Běžný obalový prostředek pro kapalné nebezpečné látky představují plastové a kovové sudy.
Výhoda plastových sudů spočívá v jejich mechanických vlastnostech a v možnosti opakovaného použití. Vyrábějí se v různých tvarech. K balení kapalin se používají především plastové sudy s válcovým tvarem a se šroubovatelnými víky. K balení nebezpečných kapalin však můžete použít i některé sudy s odnímatelným víkem. Odborníci upozorňují na využití speciálních vzduchotěsných vík vhodných např. k balení chemikálií, léků nebo snadno zkazitelných potravin. Základní druhy vík zpravidla umožňují plombování.
Plastové sudy se vyrábějí v různých barevných provedeních. V chemickém průmyslu se tradičně používá tmavě modrá barva chránící obsah balení před slunečním zářením. Tyto sudy jsou většinou vybaveny černým víkem.
Pro zvláště agresivní kapaliny jsou vhodné kovové sudy, které můžeme rozdělit do dvou skupin: s odnímatelným víkem (s pákovým uzávěrem) a neodnímatelným víkem (s uzávěrem, zátkou). Právě druhá skupina je pro přepravu a skladování nebezpečných kapalin ideální. Tyto sudy se dále dělí podle počtu uzávěrů a podle jejich typů, přičemž tradiční výpustný uzávěr představuje tzv. TRI-SURE (trojité jištění). Uzávěry mohou plnit také různé další funkce – např. odplyňování nebo odvzdušňování.
Např. sudy pro kapalné látky vyráběné společností Greif Czech Republic jsou většinou opatřeny dvojicí šroubových uzávěrů sloužících k plnění sudů zákazníkem. Povrchové úpravy sudů firma provádí bezvzduchovým lakováním, takzvaným airless, jednovrstvým stříkáním ohřáté barvy na kovový podklad.
Stejně jako sudy plastové můžeme i kovové sudy rozdělit podle tvaru, který může být oválný nebo kónický. Sudy s kónickým tvarem se používají pro menší objemy produktů – od zhruba 20 l do 110 l. Pro větší objemy jsou pak vhodné standardní oválné sudy s objemem 210 l.
Kovové sudy jsou vyráběny z hliníku, z černé nebo nerezové oceli. Povrchovou úpravu představuje pozinkování nebo lakování. Povrchová úprava však není vždy nutná. Odborníci uvádějí, že např. v případě manipulace s asfaltovými výrobky by ztrácela na významu a zbytečně by zvyšovala cenu sudu. Sud se v těchto případech po použití okamžitě zlikviduje.
Pro chemický průmysl se sudy lakují po vnější i po vnitřní straně. Jedná se o ochrannou povrchovou úpravu znemožňující styk produktu s kovem.
Důležitým parametrem určujícím kvalitu je vzhled kovového sudu. Pochopitelně platí, že na kvalitě ztrácí sud, který podléhá korozi. Význam má rovněž technologie svařování pláště ovlivňující těsnost sudu. Těsnění je nesmírně důležité v případě sudů určených zejména pro žíraviny nebo těkavé látky. K přepravě či skladování mimořádně agresivních kapalin slouží tzv. kompozitní sudy s plastovou vložkou.

Repase se musí vyplatit
U kovových sudů má velký význam jejich repase (rekondice). Po ošetření se sudy vracejí do oběhu a prakticky fungují jako vratný obal. V rám
ci rekondice jsou sudy vyčištěny, provede se mechanická úprava pláště a povrchová úprava sudu. Samozřejmostí je vybavení novým víkem, popř. zátkami. Repasovaný sud má zhruba o třetinu nižší cenu nežli sud nový. Podle názorů lidí z oboru je nutné náklady na čištění kovových sudů porovnávat s cenou nových obalů. Aby se čištění vyplatilo, musí být efektivní. Repase u ocelových sudů vyžaduje kvůli korozi energeticky náročné sušení. Složení mycích roztoků musí respektovat materiál sudu. Pokud repase zahrnuje i poškozené sudy, musíme připočíst vyrovnání materiálu a lakování.
Také sudy musí projít důsledným testováním v akreditovaných zkušebnách. Testování začíná překlápěním, kdy jsou sudy na podlaze převrženy do požadovaného směru. Navazují zkoušky volným pádem při maximálním zatížení. Tento test určuje, do které ze tří obalových skupin bude obal zařazen. Pro obaly určené k přepravě kapalných produktů je předepsána též tlaková zkouška těsnosti vnitřním (hydraulickým) přetlakem. Při testování stohovatelnosti dochází k ověření, zda jsou naplněné obaly schopny odolávat zatížení hmotností stejných naplněných obalů do minimální výšky tří metrů.

Oblíbené a rozšířené IBC kontejnery
IBC kontejnery představují nádrže středního objemu, které mají široký rozsah využití. Mohou sloužit ke skladování nebo k přepravě např. produktů chemického průmyslu, mj. olejů, pohonných hmot, kyselin, louhů, barev, laků nebo ředidel. Standardní IBC tvoří plastová nádoba z HDPE, která je v horní části vybavena plnicím otvorem s odnímatelným šroubovacím víkem. V dolní části nádoby se nachází pákový výpustný ventil s pojistným víčkem. Nádoba je umístěná do ocelové klece s paletou, což umožňuje snadnou manipulaci. IBC kontejnery jsou snadno stohovatelné. Tato skutečnost znamená úsporu nákladů na přepravu a skladování. K dalším výhodám patří odolnost vůči naprosté většině agresivních chemikálií, bezpečný a dávkovatelný odběr z výpustných ventilů, široká nabídka příslušenství pro vypouštění a možnost rekondice.
Z hlediska objemu se nejčastěji používají IBC s objemem 1000 litrů. Nabídka je však daleko širší. Zákazník může zvolit 640-, 820- a 1250litrové IBC kontejnery. Ani klec nemusí být pouze kovová. K její výrobě se používá také dřevo nebo plast, z něhož může být vyrobena rovněž paleta. Barva nádoby je ve většině případů transparentní. Pokud však zákazník potřebuje obalový prostředek ke skladování či přepravě látek, které nesmějí být vystaveny UV záření, nabízejí dodavatelé nádoby bílé nebo černé.
Ke skladování hořlavých kapalin se používají IBC s elektrostaticky chráněným vnějším uzemněným plechovým pláštěm v kovovém rámu a elektrickým propojením mezi rámy. Při styku hořlavých kapalin s plastem totiž hrozí nebezpečí vzniku elektrostatického náboje.
IBC kontejnery je možné repasovat, a to dvojím způsobem: vymýt a vysušit vnitřní nádobu nebo vnitřní nádobu vyměnit za novou. Dodavatel by však neměl zapomínat, že na základě předpisů pro přepravu nebezpečných věcí je po výměně vložky nutné provést tlakovou zkoušku autorizovanou zkušebnou. Jinak by se obal nesměl používat k přepravě nebezpečných věcí.
Pokud se podíváme na příslušenství IBC kontejnerů, představují důležité komponenty především výpustné kohouty, které by měly zajistit bezpečný odběr kapalných látek v přesných dávkách. V současné době se používají dvě velikosti výpustných ventilů – DN 50 a DN 80. DN 50 je častěji používaným ventilem, DN 80 se pak používá v případě skladování či přeprav viskóznějších kapalin nebo látek s podílem disperzí. Důvod je jasný – kapalina z tohoto ventilu lépe vytéká. Důležitým příslušenstvím jsou také víka. Pro přepravu nebezpečných věcí se používají IBC kontejnery s červenými víky vybavenými odvzdušňovacími ventily.

Václav Podstawka

Box: Příklad formátu přiděleného UN kódu:
UN 3H1 / Y / 120 / **** / CZ / MTR – IMET č.

3H1 – kódové označení obalu (H – plast, 1 – neodnímací víko, 3 – kanystr)
Y – užití pro středně a méně nebezpečné látky vyžadující obalovou skupinu II a III
120 – maximální zkušební hydraulický přetlak
**** – variabilní symbol, měsíc a rok výroby
MTR – zkratka nebo název žadatele