Česká národní soutěž o nejlepší obaly roku 2009 již zná své favority. V letošním, 15. ročníku zhodnotila odborná porota a grémium novinářů odborných periodik 90 přihlášených exponátů v šesti kategoriích. Celkem 43 vítězných obalových řešení bude oficiálně vyhlášeno na slavnostním galavečeru, který se již tradičně uskuteční v pražském hotelu Olympik – Artemis dne 19. listopadu 2009. Přehled oceněných exponátů uvádíme na str. 40.

Soutěže se zúčastnilo 90 exponátů v následujících kategoriích:

 Spotřebitelské obaly
 Spotřebitelské obaly – dárkové
 Skupinové obaly a displeje
 Obalové materiály
 Etikety, uzávěry, fixace a ostatní pomocné obalové prostředky
 Přepravní a technologické obaly

Předsedkyně hodnotitelské komise, členky komise a manažerky, která koordinuje již druhý rok soutěž Obal roku, jsme se zeptali, jaký byl ten letošní patnáctý ročník?

Nominace na Cenu předsedkyně komise 2009
V průběhu galavečera bude vyhlášen i držitel ocenění Cena předsedkyně komise 2009, která je udílena od loňského ročníku. Na tuto cenu byly nominovány z oceněných exponátů následující:

Úspěch v soutěži OBAL ROKU je současně vstupenkou do světové obalové soutěže WorldStar for Packaging pořádanou World Packaging Organisation. Hodnocení obalů přihlášených do této soutěže bude probíhat v polovině listopadu v Colombu na Srí Lance.
lc

Jaký je ten letošní?
Patnáctý ročník soutěže Obal roku má za sebou svůj první poločas – ten náročnější. Dívám-li se zpětně na celkový průběh hodnocení, přípravou počínaje a návrhy na ocenění konče, nedošlo v porovnání s rokem 2008 k žádným výrazným změnám. Příprava podkladů a prezentace jednotlivých obalových kategorií si v ničem nezadala s předchozím ročníkem. Snahou organizátora (Obalová asociace SYBA) bylo maximálně usnadnit posuzování přizvaných expertů a připravit podmínky pro nezávislé rozhodnutí každého z nich.
Složení odborné komise poskytlo záruku, že každý návrh na ocenění bude prověřen ze všech možných odborných pohledů shrnutých do kritérií, která byla stanovena pro jednotlivé obalové kategorie. Napomoci tomu mělo i podpůrné bodové hodnocení, které však prozatím posloužilo jen pro doplnění informací, jak se jednotliví komisaři podíleli na konečném verdiktu: ocenit či neocenit. Na konečný výsledek to však nemělo podstatný vliv. Z 90 přihlášených exponátů bylo navrženo k ocenění 43.
Jaká tedy byla tato etapa 15. ročníku národní soutěže Obal roku? Byla ve srovnání s předchozími roky lepší, stejná, nebo horší? Mohu si vůbec dovolit takové úvahy, když v této soutěži působím jako předsedkyně hodnotitelské komise velmi krátkou dobu? Vezmu-li si na pomoc statistiky, letos se počet exponátů navržených na ocenění (z 90 přihlášených to bylo 43) shoduje s dlouhodobým průměrem, který se procentuálně pohybuje zhruba mezi 40 a 50 % z celkového počtu přihlášených. Je to mnoho, nebo by mělo být méně?

50 % oceněných u nás i na světovém fóru
Jak to vypadá v té nejvyšší soutěži, a to ve WorldStar for Packaging? Vybrala jsem si pro srovnání tři poslední ročníky této „Star“ soutěže, které skončily s těmito výsledky:
V roce 2006 bylo z celkového počtu 265 přihlášených exponátů z 35 zemí oceněno 130 obalů (mezi nimi i šest z Česka). Z toho na cenu „best of the best“ bylo vybráno šest obalů bez české účasti.
V roce 2007 bylo z celkového počtu 291 přihlášených exponátů z 32 zemí oceněno 166 obalů (mezi nimi opět šest z Česka) a z toho na cenu „best of the best“ bylo vybráno šest obalů a mezi nimi i obal Bonté přihlášený firmou Greiner packaging, s. r. o., Slušovice.
V roce 2008 bylo z celkového počtu 224 přihlášených exponátů z 32 zemí oceněno 134 obalů (mezi nimi sedm z Česka) a z toho na cenu „best of the best“ bylo vybráno sedm obalů. Cenu prezidenta – bronzové ocenění – získal obal T-STIX přihlášený firmou Josef Blažek ČR.
Již na první pohled se počet oceněných obalů z této soutěže pohybuje nad 50 % a dá se říci, že toto procento je stejné nebo i něco málo vyšší než v ČR. Jsou tito vítězové WorldStar nápaditější, konstrukčně propracovanější atd. než obaly z naší národní soutěže? Vzhledem k tomu, že se soutěže WorldStar for Packaging mohou zúčastnit jen obaly, které prošly národní soutěží, a vzhledem k tomu, že obaly z národní soutěže si sáhly na
ocenění, a to i na ta nejvyšší, asi ne – a mou původní otázku, jaký je ten letošní ročník soutěže, mi to nezodpoví. Samotné srovnání obou soutěží z tohoto pohledu je dosti problematické, a to z důvodu, že v mezinárodní soutěži hraje svou roli také třetí faktor, a to počet přihlášených zemí.
Uzavírám tyto své úvahy tím, že není rozhodující počet oceněných obalů, podstatné by mělo být to, co skutečně nového do světa obalového designu nová řešení přinášejí. Čím víc takových inovací bude, tím pro svět obalové techniky lépe. Soutěž Obal roku by měla těmto inspiracím napomáhat a vybízet.

Přepravní obaly stále inspirují k inovacím
A tak mi nezbývá než se vrátit k vlastnímu pohledu na letošní soutěž. Nejpočetnější kategorie, Spotřebitelské obaly, zaznamenala určitou stagnaci, co se převratných novinek týče. Dá se říci, že přihlášené exponáty byly „v normě“ nastavených kritérií pro tuto kategorii a až na malé výjimky nezazářily. V designu byl znát prioritně vliv marketingu, jehož role sice není bezvýznamná, ale měla by být v rovnováze s ostatními parametry souvisejícími s rozvojem nových technologií a konstrukčních řešení obalu. Obdobně mi to vycházelo i u kategorie Obalových materiálů.
V kategoriích Skupinové obaly a displeje, a zejména pak Přepravní obaly, je znát, že možnosti pro inovace nejsou tak vyčerpané, a naopak se nabízejí zajímavé pohledy na řešení problémů obalů a balení v souvislosti s požadavky v oblasti distribuce na jedné straně a možnostmi rozvoje designu a nových konstrukčních aplikací na straně druhé. Navíc u přepravních obalů se nabízejí optimální řešení balení díky velké variabilitě balených výrobků vymezené jejich tvarem a velikostí, cenou, citlivostí na namáhání v distribučním řetězci, technologickými potřebami, požadavky odběratele apod. Konstruktér se pak na takovém balení může doslova „vyřádit“. A na přihlášených exponátech to bylo znát.
Tento ročník národní soutěže již dnes naznačuje, co bude nutné pro příští ročníky doladit, a to zejména v oblasti stanovování kritérií pro hodnocení v komisi a grémiu reprezentantů, ale i pro přihlašovatele do soutěže. Je tedy před námi vize další práce (zejména pro organizátora), aby tato prestižní národní soutěž byla dotažena k dokonalosti.

Jana Lukešová

předsedkyně hodnotitelské komise

Plusy a minusy letošní soutěže
Letošní Obal roku počtem přihlášek potvrdil, že pro řadu výrobců se stává prestižní záležitostí již jen samotná účast v této soutěži, nemluvě o získání ocenění v některé kategorii. Navíc z oceněných obalů je pět nominovaných na Cenu předsedkyně komise Obalu roku. I když jistě každý člen komise má svého tajného favorita (osobně ho mám také a z následujících řádek bude asi patrné, z jaké oblasti je), toto ocenění získá jen jeden z nich. Další z oceněných obalů se mohou zúčastnit mezinárodního klání World Star for Packaging.

I tímto vysoce prestižním oceněním se řada českých obalů v historii konání soutěže může pochlubit. Již jen tyto důvody naznačují, že soutěž má svůj smysl a přihlašovatelé tento smysl pochopili.
Dalším kladem je i to, že v případě Obalu roku lze již hovořit o tradici, byť se v průběhu jednotlivých ročníků částečně měnila jak organizace soutěže, tak částečně i kritéria. Jednotlivé ročníky potvrzovaly (pouze s některými výhradami) i potvrzují kvalitu českých obalů, která je srovnatelná s ostatními evropskými.
Jistě se však na soutěži ještě dá mnohé vylepšit. Za kladné osobně považuji bodování v jednotlivých kategoriích spojené se systémem ano/ne. Aby se však jednotliví členové komisí mohli rozhodnout opravdu objektivně, chybějí mi u přihlášených exponátů některé údaje. Někteří výrobci se vyhýbají materiálovým specifikacím a přiznávám se, že formulace obal je vyroben z unikátního (inovovaného, typově nového apod.) materiálu nepovažuji za korektní. To se ostatně netýká jen materiálů – i v odborné komisi se v jednu chvíli rozvinula diskuse na téma zkoušek, zvláště u přepravních obalů. Opět: proč někteří výrobci místo nepřesné formulace „obal je vysoce odolný vůči …“ nedoplní svou přihlášku zkouškou (třeba z vlastní laboratoře), která tento fakt doloží.

Super kategorie – přepravní balení
Za klad považuji širokou škálu odborníků z různých oborů, kteří obaly hodnotí. Přesto se většina z nás určitě shodne na faktu, že letošní „super kategorií“ se jednoznačně stává přepravní balení. Sofistikované konstrukce ve spojení s materiálem prostě nemají letos chybu. Naopak zklamáním pro mě byla kategorie spotřebitelských obalů. Tradičně jich bylo přihlášených mnohem více než obalů přepravních, ale vesměs se jednalo jen o dobrý standard. Sama však nevím, zda se jednalo o nedostatek invence či naopak obtížnost překonat svůj „strop“.
Vzhledem k tomu, že se zabývám konstrukcí lepenkových obalů, musím zároveň připustit, že přepravní balení to prostě má v kreativitě a inovacích paradoxně jednodušší. Teď zřejmě mnohý konstruktér zvedá nesouhlasně obočí, ale je to prostě tak. Samozřejmě vymyslet nový typ obalu je problematická činnost, ale výsledek stojí za to. Co všechno se dá udělat s vhodným materiálem z hlediska konstrukce a nosnosti, bylo vidět u balení váhově (i jinak) náročných solárních kolektorů. A právě zde je vidět diametrálně odlišný způsob vývoje obalu. U přepravního balení totiž většinou se standardními konstrukcemi nevystačíme.
U spotřebitelských obalů je naopak většina obalů standardních. Balit typizovaný produkt, jako je třeba mýdlo, do nestandardních obalů je z cenových důvodů problém. Na druhou stranu oproti přepravním obalům se u těch spotřebitelských může kreativita „vybít“ na grafice a potisku. Bohužel podle mého názoru grafici u letos přihlášených spotřebitelských obalů usnuli na vavřínech z minulých let (neplatí samozřejmě pro všechny).

Stálo by za úvahu…
Co bych osobně uvítala ze strany přihlašovatelů, je větší zastoupení obalů z oblasti nápojů. Sleduji designové trendy a myslím, že právě v nápojích (plechovky, sklo i PET) se poslední dobou design projevuje nejvýrazněji. Ostatně i PET láhve vody z doby ledové tomu nasvědčují. Ovšem počet přihlášek z tohoto sortimentu nemají organizátoři akce pochopitelně šanci ovlivnit.
A ještě na závěr: možná by nebylo bez zajímavosti vedle hlavních ocenění a Ceny předsedkyně ocenit exponáty i Cenami sympatií obou komisí. Vždyť odborníci mají přece jen jiná (a není možné říci, jestli přísnější, lepší či horší) kritéria než komise grémia, kterou tvoří zástupci odborného tisku. Alespoň pro mě by bylo zajímavé zjistit, a mnohé by se tím napovědělo, čím získává obal sympatie odborníků a čím zástupců grémia.
Ať již v dalším ročníku některé inovace budou realizovány či nikoli, soutěži ani organizátorům akce nelze upřít úspěšnou snahu maximálně zviditelňovat kvalitu českých obalů, které rozhodně nepatří ani z hlediska globalizace evropského trhu k popelkám.

Jana Žižková,
členka hodnotící komise

Slovo organizátora
Do letošního, již 15. ročníku bylo přihlášeno 90 exponátů, což je vzhledem k současné ekonomické situaci známkou stále rostoucí prestiže soutěže, jejímž cílem je vyzdvihnout nejlepší myšlenky a technologie v oblasti balení, ocenit jejich tvůrce a přispět k pozitivnímu vnímání obalů. Ještě několik týdnů před hodnocením přihlášených exponátů se zdálo, že bude dokonce překonán rekordní počet z loňského ročníku (2008 – 92 přihlášek), ale nakonec byl zaznamenán nepatrný pokles.
Ve srovnání s předchozím ročníkem došlo k poklesu počtu přihlášených obalů v kategoriích Etikety, uzávěry, fixace a ostatní pomocné obalové prostředky, Obalové materiály a Skupinové obaly a displeje. Naopak se zvýšil počet přihlášek v kategorii Spotřebitelské obaly, Spotřebitelské obaly – dárkové a Přepravní a technologické obaly. U poslední zmíněné kategorie byla navíc odbornou porotou zmiňována velká míra invence ve srovnání např. s kategorií spotřebitelských obalů. Potvrzuje to i poměr počtu přihlášených a oceněných obalů v této kategorii. Ze 14 přihlášených bylo 10 oceněných, což je zhruba 71 %.

Hodnocení prochází vývojem
Hodnocení přihlášených exponátů probíhalo po zkušenostech z loňského ročníku obdobným způsobem. Každý z porotců měl k dispozici tištěné materiály s popisy a fotografiemi jednotlivých exponátů. Velmi důležitou pomůckou jim byly kromě vypracovaných kritérií i dodané certifikáty a testy. Po promítání jednotlivých exponátů a souběžném předvedení reálných vzorků dodaných přihlašovateli následovala závěrečná diskuse, po které každý z komisařů anonymně uvedl do připravených podkladů, zda obal navrhuje na ocenění či nikoliv. Právě tajné hlasování je důležité pro objektivnější posouzení jednotlivých exponátů. I v letošním ročníku se souběžně testovala metoda bodového hodnocení, která byla modifikována podle zkušeností, které jsme získali při obdobném testování v loňském roce. Stejně jako jednotliví přihlašovatelé stále inovují a vylepšují své exponáty, i my se snažíme stále zvyšovat a zlepšovat úroveň soutěže. Právě možnosti zlepšení, vhodnost bodového hodnocení či volba jiné metody, která bude mít s největší pravděpodobností dopad i na strukturu přihlášky do soutěže, budeme společně s jednotlivými členy hodnotitelské komise diskutovat před zahájením dalšího ročníku národní soutěže Obal roku.

Veronika Nolčová,
koordinátora projektu