Potisk obalů dnes probíhá nejčastěji flexotiskem: v USA jde až o 90 % produkce, v Evropě o 40 – 50 %, přičemž tento podíl neustále stoupá. Flexotisk je na rozdíl od ofsetu přímou tiskovou technikou, tedy tištěný motiv je z tiskové formy přenášen přímo na potiskovaný substrát. Přenos řídké flexotiskové barvy z barevníku na tiskovou formu zajišťují rastrové (aniloxové) válce, jimž jako novým vývojovým trendům byla věnována dubnová konference Rastrové válce – výroba, kontrola a čištění.

Rastr aniloxu má být aspoň pětinásobkem rastru formy
Konferenci uspořádala česko-slovenská flexotisková asociace (CFTA) v budově České vědeckotechnické společnosti na Novotného lávce v centru Prahy. Prof. Martin Dreher, vedoucí stuttgartského technologického centra německé flexotiskové asociace (DFTA-TZ), v příspěvku Aniloxové válce – výroba, měření, čištění hovořil zejména o zmíněném měření a čištění. Mezi metody měření patří například testovací proužky Capatch, planimetrie, Volucheck nebo URMI II. Technologické centrum samo vyvinulo metodu Anilox Profiling, která měří „zamokra“ barvu ulpívající v jamkách aniloxu oproti metodám pracujícím s teoretickým objemem prázdné jamky. V červnu by mělo být testování ukončeno.
Aniloxové válce mohou mít kovový nebo keramický povrch, v obou případech pokrytý pravidelnou sítí jamek. Vlastnosti jamek (tedy zejména přenos barvy) závisejí zejména na jejich velikosti, tvaru, hloubce a na úhlu natočení rastru. Technologické centrum zkoumá různé typy aniloxových válců pro potisk různých materiálů. Důležitým parametrem je například poměr lineatury rastrové sítě aniloxového válce k lineatuře (rozlišení) tiskové formy, aby nedocházelo k zanášení sítě při tisku polotónů ani k vypadávání bodů. Poměr by měl být větší než 5 : 1.
Pokud jde o čištění aniloxů, lze použít chemické, laserové i zvukové (ultrasonické) čištění – DFTA-TZ podporuje třetí metodu. Možností je rovněž mechanické otryskávání čili blasting: suchým ledem (rychlostí 300 m/s), vodou pod vysokým tlakem (při ne zcela vertikálním vodním paprsku ale hrozí poškození jamek a je zde také riziko zatlačení částeček zaschlé barvy hlouběji do povrchu válce), plastovými kuličkami při tlaku 35 – 70 psi off-press, tedy mimo tiskový stroj, a sodou bikarbonou: při tlaku 20 – 25 psi pro povrchově chromované a mechanicky gravírované aniloxové válce a při tlaku 30 – 35 psi pro laserem gravírované válce, přičemž úzké válce lze „sodovat“ jen off-press, široké i on-press (přímo v tiskovém stroji).
Podle Detlefa Palma, prodejního ředitele společnosti Zecher z německého Paderbornu, zajišťuje 60º úhel natočení oproti úhlu 45º o 12 % více buněk a homogennější tisk s vyšším kontrastem. Popsal také různé typy buněk na aniloxech s kovovým i keramickým povrchem. Obecně platí, že čím rovinnější je dno jamky, tím úplnější je její vyprazdňování. Zdůraznil také, že není podstatný jen povrch aniloxového válce, ale i struktura pod ním. Zmínil i několik metod měření aniloxových jamek: Capatch od Steinhardtu, pipetové metody (ARMI, URMI 1, Volugraph, Ravol-Tester) analyzovatelné ručně planimetricky nebo počítačově VoluCheckem, fluorescenční metody (URMI 2), laserovou skenovací mikroskopii (Lasertes, Leica), interferenční mikroskopii (WYKO), měření kapacity (MicroSpace) a metody Volume-Formula a Needle Scan. Závěr svého příspěvku věnoval RFID identifikaci válců a sleevů zavedené firmou Zecher.

Místo jamek můstky?
Martien Hendriks ze společnosti CNI/Apex představil ve svém příspěvku Bye, bye, anilox! technologii GTT (Genetic Transfer Technology) uvedenou na trh počátkem roku 2007 a odstraňující nutnost kompromisu mezi kvalitou ploch a rastrových motivů. Povrch válce ze sloučeniny chromu a TiO² zde není rozdělen jamkami, ale můstky vypalovanými kontinuálním nízkoenergetickým laserem. Můstky vytvářejí jakýsi „labyrint“, který je jistou překážkou pro tok barvy – a ta následně vytváří rovnoměrnější barevný film bez vzduchových bublin. Otevřená struktura válců navíc usnadňuje čištění. V jednom z testujících provozů se bez hloubkového čištění obešli více než půl roku.
Apex vyvinul tři typy speciálních válců – UniCorr pro vlnitou lepenku, UniFlex pro flexibilní fólie a UniCoat pro fólie smrštitelné (čtvrtý UniFli pro etikety je dosud ve vývoji) se čtyřmi typy profilů (S, M, L, XL). Potiskovat lze samozřejmě i jiné papíry včetně tissue. Tisknout lze barvami na bázi solventní, vodné i UV. První zkušenosti s těmito válci učinily společnosti Heuchemer, Kunert a Oerlemans Packaging.
Jiří Cieslar z Panflexu představil společnost Harper Graphics, zejména její Banded Roll Test měřící denzitu a kontrast tisku podle materiálu a lineatury válce, a systém „auditů“ Echocheck.

Čisticí potah zajistí 80 – 90 % vyprázdnění jamek
Při flexotisku je u barvy nutno dbát na viskozitu, pěnění, teplotu a hodnotu pH (kyselost). Při výběru metody čištění hrají roli efektivita, jednoduchost užití, provozní náklady, kapacita a režim (podmínky) provozu, přičemž čtyřmi klíčovými faktory čištění (tzv. podle Sinnera) jsou chemie, pohyb, čas a teplota. Zdeněk Ungrád ze společnosti Panflex a G. John Dorland ze společnosti Rudico se věnovali chemickému čištění velkých aniloxů za pomoci speciálních potahů Clearing mat, jejichž výrobcem Rudico je. Potah je umístěn na montážní fólii a upínán na formový válec s přítlakem rastrového válce 0,3 – 0,5 mm. Oba válce se o něj následně čistí třením – což lze využít i při tisku (z jiných barevníků) a na různých tiskových strojích. Cílem čištění je pohybovat se trvale v intervalu 80 – 90 % teoretického objemu jamek. Rudico patří k největším evropským výrobcům štočků pro přímý potisk i preprint vlnité lepenky, čisticí chemie pro vodou ředitelné barvy a technologie čištění rastrových válců.

David S. Jones ze společnosti AlphaSonic nejprve shrnul dosavadní vývoj metod čištění povrchu aniloxových válců. Do 80. let minulého století existovalo jen chemické ruční čištění, pak se objevilo nízkofrekvenční ultrasonické, v 90. letech pak otryskávání sodou a polymery. Metoda AlphaSound patří mezi již zmíněná ultrasonická čištění, pracuje ale se dvěma frekvencemi a nastavitelnou intenzitou ultrazvuku a při vyšší frekvenci (20 – 100 kHz) umožňuje šetrnější tvorbu „bublin vakua“, což umožňuje čištění i těžko přístupných míst. Zmiňme, že ultrasonické metody obecně vyžadují u válců s vyššími lineaturami zkrátit dobu čištění.

Dostat barevnou odchylku deltaE pod hodnotu 2
Jaroslav Blaha z kuřimské společnosti S+K Label shrnul zkušenosti této firmy při standardizaci flexotisku a jeho barevné odchylky při tisku pod hodnotu 2 deltaE. Nová UV barva umožnila vyšší pigmentaci a lepší vyprazdňování jamek, možnost zavedení rastrových válců s nižším přenosem barvy a snížení nárůstů tiskového bodu. Zavedení termického vymývání forem zase eliminovalo vliv bobtnání polymeru. Jaroslav Blaha představil i zajímavý materiál srovnávající ofset, digitální tisk na stroji HP Indigo Press WS4500 a flexotisk při potisku etiket (se vlepenými ukázkami). Hlavním problémem re
produkce flexotisku je podle Jaroslava Blahy nemožnost jít pod 1 % na desce, což se projeví 7% bodem při tisku a viditelnou hranou na konci rastru ve světlech. Naopak pro flexotisk svědčí mj. stabilita barvy při tisku i opakovaných zakázek a ostře ohraničený bod, celý pokrytý barvou v ploše.

František Tichý

Box 1: Výroční schůze CFTA
Konferenci předcházela výroční členská schůze asociace CFTA. Její předseda Vladimír Bourek přednesl zprávu o činnosti CFTA za loňský rok a připomněl letošní akce: již 35. seminární kurz Základy flexotisku, který proběhne na katedře polygrafie a fotofyziky FCHT Univerzity Pardubice od 7. do 11. září, a zejména tradiční podzimní konferenci. Ta proběhne od 21. do 22. října v Kamenici nad Lipou. Pod pracovním názvem Flexotisk, novinky a vztah k životnímu prostředí by měla tematicky shrnout nové trendy v konstrukci flexotiskových strojů od renomovaných výrobců ve vztahu k ekologii, likvidaci exhalátů, témata mycích prostředků, těkavých organických látek apod.
Asociace CFTA provozuje své webové stránky www.cfta.info. Její členskou základnu tvoří v současné době 34 kolektivních a 18 individuálních členů.