Globální ekonomická krize změnila od podzimu roku 2008 chování evropských spotřebitelů. V prodejních regálech sahají častěji jen po výrobcích základní potřeby a stále častěji tlačí naplněný nákupní košík na parkoviště diskontních obchodních řetězců… Postup krize však nezastavil vývoj na trzích s nápoji, které trvale vykazují hlad po inovacích. Malé meziroční nárůsty prodeje u „mainstreamových nealko nápojů“ typu voda, sycené nápoje či džusy v posledních letech obrátily pozornost integrovaných hráčů na trhu k uvádění dalších nových výrobků na trh.

Hlavním trendem je rozvoj segmentu tzv. senzitivních výrobků ( nápoje vyrobené bez konzervace, energetické nápoje, ledové čaje, ochucené vody, mléčné nápoje atd.). Tato skupina produktů představuje globálně již 34 % nealko nápojového trhu a vykazuje největší meziroční nárůsty prodeje. Reklamy hlavních produktových aktérů se stále častěji objevují v prémiových časech na všech televizních kanálech.

Nové technologie pro udržitelný rozvoj
Jak balení těchto výrobků souzní s požadavky „udržitelného rozvoje“ a snižování nákladů?
Vždyť výroba senzitivních výrobků vyžaduje nemalé náklady do aseptické výrobní a adjustační technologie. Navíc na vyvinutých trzích byly krizí zasaženy nejvíce prodeje džusů distribuovaných v chladicím řetězci a dále ještě před rokem slibně se vyvíjející prodeje nápojů s ovocnou dření (smoothies).
Největší výrobci se vybavují technologiemi umožňujícími produkci těchto výrobků pro distribuci za normální teploty. Výroba bez konzervace vyžaduje složitější a bezpečnější technologie.
Tento zdánlivý rozpor se daří odstranit díky poslednímu vývoji zejména stáčecích technologií pro PET lahve. Obzvláště integrace výroby a plnění lahví nabízí „zelenější“ možnosti než tradiční technologie na plnění obalů ze skla a plechu. Klasické technologie hygienické výroby spotřebují tisíce kubíků vody, hektolitry sterilizačních chemikálií a vytvářejí řeky biologicky rizikových odpadů.
Naproti tomu například technologie Predis suchého čištění preforem parami peroxidu vodíku eliminuje enormní náklady výroby a zatížení životního prostředí. V tomto ohledu nepřekvapí, že aseptickou stáčecí technologií na bázi COMBI Predis se začínají vybavovat v regionu i diskontní výrobci. První vlaštovkou je firma SOKPOL z POLSKA.

Netradiční obaly pro pivo

PET lahve mají mnoho výhod i nevýhod. Český konzervativní spotřebitel je např. zatím odmítá jako obal na pivo. V tomto případě jsou nasnadě i technické překážky. Čistý PET neochrání pivo před znehodnocením tak kvalitně jako „fajnšmekrem“ preferovaná hnědá pivní láhev.
Existují však technologie na mnohonásobné vylepšení bariérových vlastností PET pomocí uhlíku nebo křemíku. Například technologie ACTIS již od roku 2004 slouží v sousedním „velmi konzervativním“ Německu. Pivovar Frankfurter Brauhaus GmbH dodává pivo v PET lahvi 0,5 litru s bariérou uhlíku do diskontních řetězců.
Láhve piva s větším objemem v Česku odmítáme s odkazem na konzervativního spotřebitele a větší kulturu konzumace tohoto nápoje. Trendy plnění piva do 1,5- a 2litrových obalů vnímáme jako „ vítr z východu“. Přitom u velkoobjemových obalů je technologicky velmi jednoduché a ekonomické zlepšit vlastnosti plastu zabudováním absorbéru kyslíku (oxygen scaveneger) do lahve. Nasazení velkoobjemového obalu tak nutně nemusí znamenat nižší kvalitu, jakkoli je PET láhev „obětí“ negativní argumentace v médiích.
Je to jen otázka rozhodnutí a správného uchopení segmentu trhu a marketingové kampaně. Učebnicovým marketingovým počinem bylo v roce 2008 uvedení piva Corgoň v 1,5litrové „MAXI“ lahvi na Slovensku. Tento krok pivovaru Zlatý bažant donutil i druhého hlavního hráče na slovenském trhu, Pivovary Topvar ze skupiny SABMiller plc., soutěžit o tento segment trhu s pivem Velkopopovický kozel ve stejné lahvi.
Před nedávnem se na českém trhu objevilo 1,5 litrové balení ústeckého piva 11° Zlatopramen a 10º Starobrno podporované rozsáhlou reklamní kampaní v režii vlastníka, nizozemské skupiny Heineken.

Už i víno
A co ještě konzervativnější víno a plastové obaly? Koutkem oka jsme zahlédli v prodejních regálech konzumní víno v kartonovém obalu, bag-in-boxu i plastové lahvi.
Ale pozor – už i kvalitní víno z tradiční producentské země Francie je možné koupit v PET obalu. Firma Boisset začala již v roce 2007 stáčet svá vína pro export do Kanady do PET lahví z materiálu MonOxbar™ , jednovrstvého „blendového“ materiálu s absorbérem kyslíku od firmy Constar International Inc.
Proč? Úspory obalového materiálu: 450g skleněná láhev versus 50g PET láhev. Ještě významnější je úspora na dopravních nákladech dosahující až 50 %.
V tomto světle je jistě PET lahev výhodná pro produkci sezonního vína, například Beaujolais Nouveau. Marketingová kampaň doprovázející toto víno vyžaduje nejrychlejší transportní systémy včetně letecké dopravy. Výrobce Cottin Fréres z Nuits-Saint-Georges v Burgundsku vyvezl již v roce 2008 své nové beaujolais za oceán v PET lahvi. Předpokládá, že v následujících letech stočí své víno pro export za oceán pouze do plastových lahví.
Na stejné vlně se veze i francouzský výrobce vín Paul Sapin. Původně dvorní dodavatel plastových lahviček o objemu 187 ml pro palubní servis leteckých společností má se stáčením do plastu několikaleté zkušenosti. Díky novému trendu předpokládá, že v roce 2009 osloví s 20 miliony plastových lahví vína v klasickém formátu 750 ml nové trhy ve Finsku, Švédsku, Velké Britanii a Japonsku.
Nabídka plastových lahví pro vinaře roste. Výrobce plastových obalů, firma APPE (Artenius PET Packaging Europe), produkuje lahve s novým vícevrstvým systémem BindOX™. Společně s bariérovým plastovým uzávěrem NOVEMBAL (skupina Tetra Pak) garantuje exspirační dobu vín 24 měsíců.
Žádný z uvedených materiálů na vylepšení bariérových vlastností nepředstavuje horkou technologickou novinku, na trhu existují již několik let. Jejich použití ve vinařství se nicméně stalo novým trendem poháněným požadavkem na udržitelný rozvoj a snižování nákladů.
Zmíněné plastové obaly jsou určeny pro spotřebu vína v reálném čase, nikoli ukládání v archivech. V tomto smyslu jistě plast nenaruší tisíciletý vývoj balení vína od amfory přes dřevěný sud po skleněnou láhev.

Viktor Löbl,
obchodní zástupce pro ČR a SR, Sidel