Letošní EmbaxPrint byl počtem vystavovatelů a jejich skromnějšími stánky zhruba o třetinu menší než před dvěma lety. Tři výstavní haly nebyly obsazeny zcela. Jen málo ze zde prezentovaných řešení byly naprosté novinky. Obvykle byly již předvedeny na předchozích světových veletrzích nebo samostatných firemních akcích. Našly se ale i výjimky: šlo např. o světovou premiéru kompaktní automatické niťošičky Aster EL s výkonem 9000 taktů/hod. od italské Meccanotecniky, představené společností Sigloch-Kolbus, nebo nového modelu laminovačky Foliant od Formicy.
Téměř absentovaly ofsetové stroje a obecně větší zařízení pro klasickou polygrafii (ani Bobst zde nevystavil nic většího, výsekový stroj Bobst Commercial 76/106 zde byl jen virtuálně). Je to zcela jistě důsledkem ekonomické krize a tlaku na efektivitu nákladů: dostat na veletrh velké stroje je velmi drahé a trvá to i několikanásobek času, než činí doba samotného vystavení.
Z ofsetu se představil jen DI tiskový stroj (tedy s výrobou tiskových desek uvnitř) TruePress od firmy Dainippon Screen na stánku Fujifilmu a řídicí pult ke stroji Komori na stánku Graffinu. Potěšitelné bylo zde zahlédnout Antonína Karáska, dříve technického ředitele adamovského Adastu. Graffin kromě řídicího pultu Komori vystavil celoplošné lakování UV Varnish od francouzské MGI.

Byli i nebyli na veletrhu
Samozřejmě ale bylo možné pracovníky KBA-Grafiteku a dalších firem vyrábějících ofsetové tiskové stroje zahlédnout mezi návštěvníky veletrhu. Zajímavé také je, že se například německý manroland přes svou neúčast prezentoval každý den na závěrečné celostraně veletržního zpravodaje EmbaxDaily. Obdobně veletrh využila i společnost Konica Minolta, která má sídlo v Brně a v době veletrhu uspořádala předváděčku svého nového digitálního stroje s inkousty High Chroma s širším barevným gamutem (odpovídajícím RGB).

Dominoval digitální tisk
Pokud jde o tisk samotný, dominovaly digitální tiskové stroje, které obsadily 27 % plochy celého veletrhu. Pozornost na sebe poutaly zejména velké stánky firem Xeroxu a Océ i Canonu a Epsonu. Pokud bychom ovšem posuzovali ofsetové technologie jako celek, jejich podíl byl obdobný. Vystavena ale byla zejména dokončovací, zčásti i prepressová a doplňková zařízení.
Stánek firmy Océ byl stroji prakticky obsypán. Nejdůležitější byly dvě již dříve představené novinky: UV flatbed (s rolovou opcí) Arizona tisknoucí i bílou barvou a ColorWave 60, založená na technologii CrystalPoint a k tisku využívající pigmento-pryskyřičných kuliček Toner Pearls. Česko-slovenskou výstavní premiéru zde měl VarioPrint 4000 – produkční černobílá tiskárna na řezané formáty. Océ rovněž vystavila fóliovací linku partnerské firmy Kern, v doprovodných přednáškách se věnovala direct mailu, digitálnímu tisku knih a výrobě plakátů.
Xerox předvedl mj. digitální výrobu knih na produkčním DocuColoru 5000 AP a Nuveře 200 EA PPS. Brněnský Geodis vystavil tiskárny Mutoh, zejména UV velkoformátový Zephyr a Mutoh ValueJet Hybrid (tedy určený pro potisk deskových i rolových materiálů) s ekologickými inkousty Mubio. Pražská společnost HSW Signall prezentovala řešení pro digitální potisk obalů: linku z UV tiskárny Durst Rho 700 a kontinuálního plotru Zünd G3.
Na několika stáncích (výrobců digitálních tiskových strojů i distributora drobnějších dokončovacích zařízení Opus) byly představeny fotoknihy jako perspektivní oblast trhu.

Největší stánek, úsporné varianty, značení obalů
Na celém veletrhu měla zřejmě největší expozici firma Graffin, která zde představila kromě uvedeného pultu i digitální tiskový stroj Meteor DP60 Pro francouzské společnosti MGI, premiérovaný na loňské drupě, s výkonem téměř do 4000 A4 stran za hodinu a širokým spektrem potiskovaných materiálů.
Patrná byla ale také tendence zařazovat do výrobního portfolia i výkonově slabší (a levnější) verze dříve úspěšných modelů. Týká se to například Solarca s jeho boxmakery Easymatic a Ecomatic, úspornějšími obdobami dřívější řady Boxmatic. Vyráběny jsou v pracovních šířkách 1800 a 2300 mm, pracují s lepenkou v tloušťce 2–10 mm a gramáži až 1400 gsm.
Spíše na hranici polygrafie stojí oblast značení obalů – především inkjetového. Termotransferovou tiskárnu SmartDate 5 od francouzsko-americké Markem-Imaje vystavila společnost Ondrášek Ink-jet System, od května česko-slovenský distributor zmíněné firmy. Pracuje rychlostí 2400 značených archů/hod., archy mohou mít plošnou hmotnost 150–500 gsm. Značící řešení vystavily rovněž mikulovský Bottling Printing a další firmy.

Letos jen pět zlatých ocenění
Bylo uděleno pět Zlatých EmbaxPrintů (z deseti nominací a 16 přihlášek). Připomeňme, že před dvěma lety jich byl dvojnásobek. Tři z nich patří do oblasti tisku: stroj pro parciální lakování Spotmatic 54 od lanškrounské Komfi, digitální tiskový stroj Shark X8X 960 UV od olomouckého Grapa a digitální měřicí systém NIP Control pro ofsetové stroje, distribuovaný v ČR společností G + P Technik. Obalářství mezi oceněnými zastupovaly automatický stroj na balení čajových sáčků Flavour C 27 od italské firmy IMA a kontinuální vertikální balicí stroj Sigma od firmy Ing. Rudolf Mašek. Mezi kritéria soutěže patřila originalita výrobku, technologická úroveň a přínos oboru a jeho místo na trhu či užitečnost. Naopak mezi kritéria nepatří důsledně český původ výrobku (i když výsledky svědčí o tom, že se k němu přihlíží), což bývá částí polygrafické veřejnosti kritizováno.

Tisk dominoval v doprovodném programu
Tisku byla také věnována značná část doprovodného programu. Ten se odehrával jednak v přilehlém pavilonu A i v Kongresovém centru a jednak v samotných halách, a to jak na vyhrazených místech jako součást oficiálního doprovodného programu, tak na stáncích jednotlivých vystavovatelů. Přednášky o flexotisku (strojích Bobst nebo tisku na tissue papíry) jsme mohli slyšet na papírenské konferenci, která se letos posunula na první den veletrhu. Z tiskových témat v rámci projektu Workflow obrazových dat, jehož hlavními partnery byly firmy Kodak, Canon a Quark, jmenujme například flexotisková CTP (CtF), optimalizaci dat před ofsetovým tiskem, laserový a inkoustový produkční tisk nebo certifikovaný nátisk. Svůj seminář uspořádal na veletrhu i Sítotiskový svaz ČR a na konferenci o direct mailu se představily tiskové provozy Infasu a Boomtisku.

Chyběly velké show, bylo více místa
Prakticky chyběly velké show, výrazněji zaujala snad pouze netradiční venkovní propagace Repromatu pomocí skákacích bot. Uvolněný prostor v halách byl zčásti využit k velkorysé prezentaci výstav, jako byly Inspirace tiskem, 40 let EmbaxPrintu nebo výstava serigrafie.
Menší účast návštěvníků měla i kladný dopad v neucpaných uličkách mezi stánky (které se navíc zdály širší než dříve). Přibylo jich teprve díky studentským výpravám v posledních dvou dnech veletrhu. Výrazná část návštěvníků přijela ze Slovenska. Dorazily i tiska
řské delegace z Maďarska a dalších zemí.

Příště se Salimou?
Jaký bude příští EmbaxPrint? Jeho část věnovaná obalovým technologiím proběhne již v březnu 2010 spolu s potravinářským veletrhem Salima. Stále také sílí orientace na reklamní a marketingová řešení (se kterými jsou digitální tiskové stroje propojeny ještě výrazněji než klasické), kde se ale EmbaxPrint střetá s každoročním pražskou Reklamou a Polygrafem, i když poměrně značný počet firem vystavuje na obou veletrzích.
František Tichý