Čárové kódy, globálně rozšířený způsob automatické identifikace téměř všech druhů jednotek zapojených do logistického řetězce, se ve druhé polovině minulého století postupně staly naprosto běžnou součástí bloku nezbytných informací uváděných na obalech, obalových materiálech, etiketách atd. Snad i z důvodu naprosté samozřejmosti jejich výskytu a většinové bezproblémové funkčnosti v masivním měřítku, podporované podvědomým vnímáním rychlého vývoje různých typů snímacích zařízení, se postupně vytratila nutnost dodržování základních pravidel pro zachování kvality symbolů a průběžné kontroly tohoto fenoménu.

Snížila se obecná hladina znalostí o jednotlivých druzích používaných symbolů, jejich tvorba a realizace se stala rutinou. Výsledkem tohoto procesu je plíživě narůstající problém projevující se sníženou efektivitou snímání čárových kódů a souvisejícími ztrátami ekonomickými. Vzrůstá nespokojenost zapojených pracovníků a zejména koncového zákazníka, tedy každého z nás. Tento trend je umocněn stále narůstajícím počtem spotřebitelských jednotek procházejících zahuštěnou sítí pokladen velkých nákupních center.

Úhel pohledu
Při posuzování jakosti symbolů je velmi zajímavé, z jakého zorného pole se na tuto problematiku díváme. V procesu výrobce – logistika – obchod – zákazník je totiž těchto relevantních úhlů pohledu hned několik. Podívejme se na ně tedy od konce řetězce.
Zákazník: je oním posledním článkem, který přichází do styku s čárovým kódem. Každý zákazník chce kvalitní produkt za rozumnou cenu. Vybere si zboží, které mu nejvíce vyhovuje, a chce je koupit. O kvalitě a druhu identifikace produktu samozřejmě neuvažuje a primárně předpokládá, že zboží je označeno tak, aby bylo bezproblémově prodejné. Jestliže narazí na vážný problém s čárovým kódem, nastanou zpravidla dvě situace. V prvém případě je zboží natolik zajímavé a jedinečné, že si je pořídí i za cenu výrazného časového zdržení při průchodu pokladnou. Ve druhém případě sice zboží zakoupí, ale aby se vyhnul potížím a nepříjemnostem v budoucnu, opakovaně se k němu nevrátí a napříště zakoupí jiné.

Pokladní – někdy též operátoři POS (point-of-sale): každý pokladní má svůj zaběhnutý rytmus, který mu vyhovuje a zabezpečuje jeho dostatečnou produktivitu. Jakékoli vytržení z něj přináší výrazné zpomalení celého procesu na pokladně. V případě, že je symbol zcela nesnímatelný a i jeho následné ruční, časově náročné zadání je nemožné (symbol může být natolik nekvalitní či poškozený, že i jeho znaková struktura je pro obsluhu nečitelná), zboží vyřadí jako neprodejné a s další značnou časovou ztrátou tuto skutečnost oznámí příslušnému nadřízenému.

Činnosti v rámci logistického procesu: zde jsou zahrnuty všechny operace od vyskladnění u výrobce až po umístění na prodejnu. Jelikož se v tomto procesu dbá nejvíce na rychlost a přesnost, jakékoli zdržení v podobě zhoršeného načítání nekvalitních symbolů se projevuje snížením produktivity či zvýšením chybovosti. V takových případech se setkáváme s pojmem „zboží vráceno dodavateli z důvodu nesnímatelnosti čárových kódů“, protože ze zorného pole manipulantů je toto zboží nezpracovatelné.

Výrobce: je zřejmé, že žádný výrobce nevytváří nekvalitní čárové kódy záměrně. Byl by sám proti sobě. Většina problémů výše popsaných totiž končí, respektive začíná právě u něj. Je-li nespokojený zákazník, zboží už si opakovaně nekoupí. V případě problémů na pokladně se projeví nespokojenost obchodníka zvýšenou komunikací, která může skončit až u tzv. vylistování zboží. A v podstatě totéž platí v případě problémů v logistickém řetězci.

Neznalost neomlouvá
Většina problémů s kvalitou čárových kódů tedy vzniká z důvodu neznalosti. A to jak neznalosti technologie čárových kódů, tak jejich výrobních postupů a principů snímání. Ačkoli je na první pohled čárový kód „jednoduchý obrázek“, jeho výroba a snímání se řídí pevně stanovenými pravidly. Tato pravidla jsou ve většině případů definována v mezinárodních oborových nebo multioborových normách. Pravidla pro tvorbu, tisk, snímání i kontrolu kvality všech symbolů Systému GS1 jsou definována v mezinárodních normách ISO. Jsou tedy dostupná všem, kteří mají s čárovými kódy co do činění. Lokální servis každé členské organizace GS1 navíc zahrnuje systém školení, seminářů, vzdělávání a osvěty, kde se tématu kvality věnuje mnoho prostoru. Většina těchto organizací také vlastní kontrolní přístroj, speciální zařízení schopné velice přesně změřit příslušný symbol a vyhodnotit jeho nedostatky, což je jedna z běžných služeb uživatelům Systému GS1.

4 základní nedostatky
Výsledkem namátkových i pravidelných kontrol prováděných ve spolupráci s obchodními řetězci bývá obecný závěr, že valnou většinu všech problémů zapříčiňují čtyři základní chyby, tj. nedostatečný kontrast, nesprávná kvalita tisku, nedodržení ochranné zóny a snížená výška symbolu.

1. Nedostatečný kontrast
Snímání všech lineárních a dvojdimenzionálních symbolů je postaveno na principu rozdílné odrazivosti světla od tmavých čar a světlých mezer. Je proto nutné zabezpečit, aby hodnota kontrastu byla co nejvyšší. Maximální hodnotu kontrastu snižují zejména dva faktory:
– kombinace barev čar a mezer
Jelikož snímače nejčastěji vysílají červené světlo o vlnové šířce 630 až 670 nm, jsou pro podklad (pozadí, mezery) ideální barvy bílá, červená, žlutá, oranžová, růžová a jejich odstíny. Pro tisk čar jsou optimální barvy černá, tmavě zelená, tmavě modrá, případně další tmavé odstíny barev, které neobsahují (nebo jen minimálně) červenou složku.
– lesklost potištěného materiálu
Lesklé materiály, stejně jako materiály lakované či laminované, výrazně zhoršují hodnotu kontrastu, jelikož se velké množství světla odrazí od lesklého povrchu. Sníží se tak množství světla, které je nutné ke zdárnému zpracování na světlocitlivých prvcích snímačů a jeho následnému zpracování.

2. Nesprávná kvalita tisku
Grafická podoba čárového kódu vypadá na první pohled velmi jednoduše. Je to sestava různě širokých linek a mezer provedených nejčastěji v kombinaci černé a bílé barvy. Jelikož se však ve skutečnosti jedná o binární kód, kde černá linka představuje 1 a bílá mezera 0, jsou ty silnější čáry případně mezery vlastně sdružené nuly a jedničky vedle sebe. Každá linka a mezera je tak složena z jednoho a více modulů X, což je termín charakterizující nejtenčí čáru nebo mezeru symbolu. Žádná tisková technologie nedokáže tisknout s naprostou přesností. Proto má každý modul určité toleranční pole, které musí být dodrženo, aby byl symbol bezproblémově snímatelný. Jednoduše by se dalo říci, že čím větší symbol je, tím větší je i tolerance na jeden modul.
Většina uživatelů však při obecně se zvyšujících nárocích na množství nezbytných informací o výrobku bojuje s prostorem na svých obalech, a snaží se tudíž symboly zmenšovat. Častokrát p
řekročí hranice minimálních rozměrů, což v případě extrémního zmenšení může způsobit úplnou nesnímatelnost symbolu. Zmenší-li se kupříkladu symbol EAN-13 na 50 % své jmenovité velikosti, je šířka jednoho modulu 0,165 mm. Je-li šířka snímacího paprsku průměrně 0,17 mm, je výše uvedená linka na hranici rozlišovací schopnosti snímače. Vezmeme-li současně v úvahu vzorec na výpočet tolerance symbolů EAN, tj.: T = X – 0,229, a dosadíme-li za X šíři modulu, dostaneme zápornou hodnotu tolerance, zaokrouhleně nulu. Jak jsme již konstatovali, žádná tisková technologie není schopna takovou přesnost dodržet.

3. Nedodržení ochranné zóny
Ochranná zóna je světlé pásmo před první a za poslední čarou lineárního symbolu. Tyto zóny jsou nezbytné pro načítání symbolů, laicky řečeno „aby snímač věděl, kde čárový kód začíná a kde končí“. Do prostoru ochranných zón nesmí být umístěn žádný text ani grafika, protože narušení těchto zón znamená v mnoha případech naprostou nesnímatelnost čárového kódu.

4. Snížená výška symbolu
Snížená výška sice obvykle nepatří mezi fatální chyby, které by úplně znemožnily snímání, ale výrazně zhoršují možnost jeho rychlého a kvalitního načítání.
Skryté dopady snímání snížených symbolů, případně symbolů s obecně sníženou kvalitou, přerůstají v závratný problém.
Důležitost dodržování norem se projevuje především na kvalitě vytištěného symbolu, jeho umístění a způsobu snímání. Problémy v oblasti snímání symbolů téměř vždy souvisejí se sníženou rychlostí celého systému a ovlivňují konečný efekt a náklady.

Aktuální změna priorit
Skutečnost, že nekvalitní čárové kódy postihují každého partnera logistického řetězce, si již začíná uvědomovat mnoho uživatelů Systému GS1, zejména obchodních organizací, kde je počet snímaných jednotek relativně vysoký. Množí se počet stížností, a to i v mezinárodním měřítku. Lze tedy předpokládat, že zvýšená pozornost věnovaná tomuto tématu zvláště v době globální finanční krize, kdy může být každá zbytečně vynaložená koruna hrozbou, je na dohled.
Je zřejmé, že vstupujeme do období žádoucího návratu na samý začátek teorie o tomto druhu automatické identifikace a jejích vlastnostech, ke kvalitě čárových kódů a současně pokusu o plošnou nápravu.

Michal Bílý, Petr Bílek
GS1 Czech Republic

Box 1
Čárový kód v čase
Prvopočátky čárových kódů můžeme umístit přibližně do poloviny dvacátého století, kdy sloužily jako nastupující progresivní technologie pro identifikaci armádního materiálu. Počátkem sedmdesátých let se tato technologie dostala do popředí zájmu nově vznikajících obchodních řetězců a velkých národních i nadnárodních producentů, různých sdružení a společenství. Zjištění, že s relativně nízkými investicemi lze výrazně snížit chybovost a naproti tomu extrémně zvýšit produktivitu, bylo důvodem pro rychlé rozšíření tohoto způsobu identifikace do většiny vyspělých států. Přes nezanedbatelný fakt překotného technologického vývoje snímacích zařízení, počínaje skenery na bázi expozimetru až po vysoce výkonné laserové snímače, se časem vine jako tenká červená linie primární problém plynulého a rychlého načítání čárových kódů – tj. jejich kvalitního provedení.

Box 2
Ztráta 3,5 roku
V minulých letech byl v některých obchodních řetězcích, využívajících pro prodej snímání čárových kódů Systému GS1, proveden průzkum, který se zaměřil na rychlost snímání v závislosti na kvalitě symbolů Systému GS1.
Ve vybraném obchodním řetězci ve Velké Británii byly zjištěny následující údaje:
Týdně bylo sejmuto 105 milionů položek, z čehož: 93 % bylo sejmuto napoprvé
5 % bylo sejmuto napodruhé
1 % bylo sejmuto napotřetí
1 % nebylo sejmuto vůbec
Důsledky závad zapříčinily: 5,25 milionu opakovaných snímání
1,05 milionu opětovných snímání
1,05 milionu vůbec nesejmuto
A jaký byl výsledek? Za jeden týden se vyskytlo 7,35 milionu chyb, kde jediné sejmutí trvá v průměru 3,7 sekundy. Předpokládáme-li pětidenní pracovní týden prodejce a směnu 8,5 hod., potom za jeden týden bylo promarněno 7554 hodin = 177 týdnů  3,5 roku!
Uvedený příklad šokuje svým rozsahem a ekonomickými dopady. Je výsledkem průzkumu v rozsáhlém řetězci, který zaujímá významnou pozici na místním trhu. Důležitá však není absolutní částka na konci výpočtu. Důležité je obecné zjištění, že nekvalitní symboly postihují v konečném vyjádření každého partnera v logistickém řetězci, každý obchod, každého z koncových zákazníků.