Obal na vejce musí být vzhledem k charakteru zboží (křehkost) zároveň i dobrou fixací. To se týká jak spotřebitelských, tak i skupinových přepravních obalů. Z hlediska materiálů se nejčastěji na tyto typy balení používá nasávaná vláknina a plasty.

Výhody nasávané vlákniny spočívají především v ekologickém výběru materiálu – papírovina je vyráběna ze 100% sběrového papíru. Principem technologického postupu je vakuové tvarování nasáté suspenze sítovými formami. Tento princip se začal uplatňovat v Americe na počátku 20. století (v roce 1903), do Evropy se dostal o něco později, kolem roku 1935. Plastové obaly bývají obvykle vyráběny na principu vytlačování a tvarování fólie či vstřikování do formy. U plastů je výhodou rychlá velkosériová výroba obalu a průhlednost materiálu, zákazník může na místě bez otevírání obalu vizuálně zkontrolovat jeho obsah.

Atraktivní úprava možná
Na našem trhu se používají v hojné míře jak obaly z nasávané vlákniny, tak z plastů. Oba typy lze navíc zatraktivnit potiskem či etiketou. Komplexní program balení čerstvých vajec FRESH FOODS zahrnuje širokou škálu rozličného balení, neboť obaly se neliší jen počtem balených vajec, ale hmotnost vajec ovlivňuje rozměr obalu. Hmotnostní kategorie jsou specifikovány podle velikosti vajec – od hmotnosti menší než 53 g až po více než 73 g (velikosti S, M, L, XL). Vlastní spotřebitelské obaly mohou být vyráběny pro 6, 10 či 15 (event. 30 pro balení do typu plata) vajec. Vedle těchto klasických balení někteří výrobci nabízejí i balení po čtyřech vejcích. Příkladem takovéhoto balení může být fialově probarvený obal z nasávané vlákniny s etiketou na vejce Milka, tedy v tomto případě na vejce čokoládová…
Fakt, že i na klasická vejce lze vyrobit vysoce atraktivní obal z nasávané vlákniny, dokazuje např. ocenění Obal roku 2005, které obdržela firma Huhtamaki za efektní krabičku na vejce ATTRACT! TOP6. Hladkou formou a kvalitním potiskem evokuje čistotu vajec. Stala se také prvním obalem na vejce na evropském trhu s možností prezentace informací či obrázků na všech čtyřech bočních pohledových stranách a současně na vrchní a vnitřní straně víčka.

Nasávaná vláknina z Huhtamaki
Závod Huhtamaki v Přibyslavicích vyrábí a dodává obaly z nasávané vlákniny zhruba ve třech kategoriích – krabičky a proložky na vejce, misky na ovoce a zeleninu a držáky na nápoje. Základem pro výrobu je vysoce homogenní papírová hmota sestávající z recyklovaného vlákna a vody. Hlavní součástí výrobního zařízení je rotační nasávací buben s kovovými (hliník, bronz nebo epoxidové pryskyřice s hliníkem) formami. Tyto formy jsou potaženy velmi jemnou síťovinou. Hladkost povrchu obalu je ovlivněna právě jemností textury síťoviny. Formy (obvykle v počtu osm, existují však i výrobní zařízení na šest forem) jsou osazeny po obvodu bubnu. Jsou obvykle vyměnitelné. Buben může být osazen i rozdílnými sadami forem (až čtyři), čímž je možné dosáhnou zefektivnění kapacity stroje u některých zakázek. Buben je ponořen do nádrže s rozvlákněnou papírovinou (může být zaklížená nebo i obarvená). Konzistence této vláknité suspenze je necelé 1 %. Suspenze je vakuově nasávaná postupně do jednotlivých forem. Pevná podložka formy obsahuje odtahové kanálky, kterými se odvádí voda během jednotlivých fází pohybu při vynoření formy z nádrže. Při dosažení přibližně 25 % sušiny je mokrý obal snímám snímacím zařízením, což je v podstatě negativní protiforma obalu. Dopravníkem je pak dále veden do sušicí sekce. Sušárny mohou být parní nebo kombinované (plyn – elektřina). Po dosušení v těchto sušicích tunelech výrobek by měl obsahovat cca 92 – 95 % sušiny. Následuje povrchová úprava, potisk a balení a expedice. Povrchová úprava se týká hlavně barvení a přelisování. Při vícenásobném přelisu je povrch mnohem hladší.
Popisovaný rotační způsob výroby je sice nejběžnější při výrobě obalů z nasávané vlákniny, ale není jediný. Při výrobě se používají i horizontální a vertikální stroje. U horizontálních strojů je papírovina nasávána zdola nebo shora, u vertikálních z boku. Horizontální stroje jsou v současnosti běžnější. Kovové formy jsou na stroji obvykle upevněny v počtu 2 + 2 (proti sobě na protilehlých stranách zařízení). Zařízení tedy v nádrži při nasávání učiní vratný pohyb. Po překlopení formy do původní polohy (v horizontální ose) následuje opět snímání negativní protiformou a doprava do sušicí komory, boxu nebo tunelu.

Potisk přímo na obal
Potisk není realizován v ploše, ale již přímo na prostorový objekt, tedy obal. Teoreticky lze prostorové předměty potiskovat sítotiskem, nepřímým knihtiskem (v praxi často nesprávně nazývaný jako suchý ofset) či tamponovým tiskem. Z těchto tří technik je na potisk nasávané vlákniny vzhledem k jejímu zpracování nejvíce vhodný nepřímý knihtisk.
Vnitřní potisk obalů TOP (ploché víko bez průhledu, nejpoužívanější konstrukční varianta) je realizován metodou přímého knihtisku, a to maximálně na dvě barvy (vzhledem ke specifičnosti materiálu a tiskové techniky zde nelze zajistit přesnost soutisku). To ovšem neplatí u potisku vrchních a bočních stěn, neboť ten je realizován metodou nepřímého tisku z výšky (nepřímý knihtisk). Hlavní rozdíl spočívá v tom, že zatímco u přímého knihtisku je forma v přímém kontaktu s materiálem, tudíž při přetiskování jednotlivými barvami vzhledem k hrubosti materiálu přesný soutisk skutečně nemůže být garantován, u nepřímého knihtisku jsou barvy z jednotlivých forem přenášeny na měkký povrch přenosového válce (ofsetová guma) postupně za sebou, což znamená, že k zajištění soutisku dojde na válci. A teprve z válce je již celý plnobarevný motiv přenesen na materiál.
Vlastní tisková forma pro nepřímý tisk z výšky je tedy kombinací ofsetového magnetického plechu s vrstvou fotopolymeru. Kopírovací podklad (negativ) je vysvícen do fotopolymeru, nevytvrzený fotopolymer je vymyt a vysušen, to znamená, že zůstává jen zrcadlově správný vyvýšený vytvrzený fotopolymerní reliéf na plechu, který se upíná do kolíků na formovém válci. Ve firmě Huhtamaki jsou používány fotopolymery od společnosti BASF v různých tloušťkách, obvykle 0,94 mm.

Hartmann vyrábí z recyklátu
Společnost Hartmann je celosvětovým producentem výrobků z recyklovaného papíru. Všechny jeho evropské závody získaly certifikát shody s evropskými a mezinárodními normami řízení jakosti (ISO 9001) a environmentálního řízení (ISO 14001). Obaly firmy Hartmann jsou vyráběny z přírodních celulózových vláken a jsou plně obnovitelnou surovinou. Obaly z papíroviny jsou tedy biodegradovatelné a mohou být opětovně zpracovány nebo kompostovány konečným uživatelem, což je potvrzené v certifikátu č. PP/16/9/07 vydaným Ústředním výzkumným a vývojovým střediskem pro obaly ve Varšavě.
Papírová hmota je optimální pro balení vajec, která již od chvíle snůšky vylučují vlhkost, dýchají a vypařují se, protože dokáže pohlcovat vodní páru v důsledku náhlých teplotních změn okolí, což chrání skořápku vejce proti nepříznivým mikrobiologickým změnám. Zárukou obchodního úspěchu je také koncepčně nový design obalů. Jeho suge
stivní tvar je navíc spojen s koloristikou. Plocha obalu je upravována jak přímým potiskem, tak pomocí graficky náročnějších etiket. Mezi nejzdařilejší konstrukční vzory patří obaly s přesahem zavírací klopy Superface® na 6, 2 x 6, 10 či 12 vajec. Líbivými jsou však i další konstrukce – imagic®, Mini Poster Pack (ten je možné vyrábět již pro pouhá čtyři vejce), FreshPack, pro které jsou charakteristické výřezy na vrchní straně či přímo potištěných sedm konstrukčních variant obalu Plus Pack™ .

Plastové obaly převážně z polystyrenu
Nejběžnějším materiálem pro výrobu obalů na vejce z plastu je polystyren. Firma Synthos S. A. (Kralupy nad Vltavou) nabízí polystyrenových řešení pro obaláře celou řadu. Zákazníci si mohou vybrat z nabídky syntetických kaučuků (SBR, NBR, HSR, BR), které jsou nabízeny pod obchodními názvy KRALEX® a KER® i zpěňovatelných polystyrenů (ePS) typu KOPLEN®, OWIPIAN®. Nabídku doplňují i standardní a houževnaté polystyreny (GPPS, HIPS) KRASTEN®, OWISPOL®. Materiály typu GPPS, HIPS se vyrábějí blokovou polymerací, EPS pak polymerací suspenzní.
Při vlastní výrobě obalů se používají dva způsoby zpracování – vstřikování do forem (poháry, kontejnery, krabičky, nápojové kelímky i schránky a kontejnery do lednic) či vytlačování a následné tvarování fólií (kelímky pro mléčné výrobky a nápoje, výplně bonboniér, etikety na plastových lahvích, tácky pod maso, ovoce, zeleninu apod.). Obaly na vejce jsou vyráběny v dvojí materiálové kombinaci, buď jako směs (GPPS) Owispol 535 + SBS kopolymer nebo směs (GPPS) Krasten 152 + (HIPS) Krasten 562E. Tyto směsi se jeví jako optimální z hlediska účelu obalu. S ohledem na finální použití výrobku se dnes ve většině případů využívá směsí standardního polystyrenu (GPPS) s houževnatým polystyrenem (HIPS) nebo s SBS kopolymery. Zvoleným poměrem a použitými surovinami se modifikují požadované vlastnosti výrobku. Jedná se zejména o vlastnosti mechanické, tepelné a bariérové. Technologií výroby je u obalů na vejce z takto volených materiálů proces tvarování jednovrstevných fólií.
Synthes S. A. pochopitelně není jedinou firmou, která se zabývá obaly na vejce. Za zmínku stojí např. JSC Pack Klaipeda, nová litevská firma, která vyrábí obaly z pěnového polystyrenu na 10 kusů vajec užitím metody tepelného tváření. Měsíční výrobní kapacita je zhruba 12 milionů kusů. Společnost má hygienický certifikát pro prodej v EU. Může dodávat obaly v různých barvách a i s potiskem obrázky, logy a návody.

Recyklovaný PET se snaží prosadit
PET je ve výrobě obalů na vejce zatím novým materiálem. V prosinci 2002 se odehrála světová premiéra v rakouském Vöcklermarktu, kde společnost Ovopet použila technologii Erema – Vacurema pro výrobu transparentních obalů na vejce. Šlo o jednoduchý proces přímo z postkonzumních PET vloček získaných ze sběru v Rakousku. Technologie byla poprvé uvedena do chodu v roce 1997 a od té doby prodělala vývoj s řadou zlepšení založených na poznatcích získaných při praktických aplikacích. Zařízení Vacurema, které dodává od roku 2001 rakouská firma Erema, produkuje pelety vyhovující požadavkům všech předpisů, které jsou nutné ve výrobě pro průmysl potravin a nápojů. Suroviny dodávají společně dvě recyklační společnosti, a to Kruschitz (dodává prané vločky) a Ovotherm, který vlastní celosvětový patent na tento proces.
Jana Žižková

Box 1
EŠV se týká obalu, nikoli vajec
Před nedávnou dobou vzbudila rozruch ekoznačka – ekologicky šetrný výrobek (EŠV) na obalech z nasávané vlákniny určené k balení vajec. Vznikla otázka, zda se jedná o matoucí označení ze strany producenta vajec, která byla podle části veřejnosti považována za biovejce. EŠV se ovšem nepoužívá pro označování potravin, ale jen spotřebního zboží. Biopotraviny mají své vlastní speciální značení. Ekoznačení je pojem používaný pro označování výrobků (a služeb), které jsou v průběhu celého životního cyklu šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale i ke zdraví spotřebitele. Jejich kvalita přitom zůstává na velmi vysoké úrovni. Spektrum certifikovaných ekologicky šetrných výrobků je velmi široké – od toaletního papíru či nátěrové hmoty přes teplovodní kotle a čisticí prostředky až po ekologicky šetrné služby, které nabízí turistický ruch či školství. Ekoznačením výrobek získává státem garantované potvrzení vyšší užitné hodnoty na základě toho, že prošel přísnými testy prokazujícími splnění kvalitativních a ekologických požadavků. Ekoznačení slouží i jako mezinárodní značení. V současné době používá ekoznačku na jednom či více výrobcích přes 89 českých i zahraničních firem a jejich počet neustále roste. Bohužel celá mediální kampaň jen dokazuje, že v ČR je velmi nízká úroveň osvěty v oblasti značení.

Box 2:
Další suroviny
Pro nasávanou kartonáž se původně používalo pouze panenské vlákno – a to jak přírodní, tak i chemické. Postupem doby se začal ve stále větší míře používat jako základní surovina sběrový papír. Ten dnes tvoří hlavní surovinu pro tzv. hrubou nasávanou kartonáž. Při výrobě jemné nasávané kartonáže se dál uplatňuje dřevovina a celulóza. Ale můžeme se setkat i s jiným materiálem – rašelinou při výrobě kořenáčů, skelných, konopných a jiných vláken pro dosažení specifických požadavků na vlastnosti výrobku.