Známá britská výzkumná a poradenská organizace Pira International zabývající se mj. papírenskou, polygrafickou i obalovou problematikou vydala ve spolupráci s organizací Flexible Packaging Europe (FPE) zprávu o trhu flexibilních obalů ve střední a východní Evropě. Zpráva odráží stav roku 2008, z čehož plyne, že výsledky jsou mírnou anticipací (vzhledem k tomu, že zpráva byla vydána loni, nikoliv letos) a nezohledňují případné vlivy finanční krize na poslední měsíce roku.

Přesto tato čísla realitu odrážejí celkem věrně – je pouze otázkou, jak jimi „zamíchaly“ první krizové měsíce roku letošního. Upřesněme jen, že spotřebou flexibilních obalů se zde samozřejmě nemyslí pouze balení výrobků určených pro domácí trh, ale celková poptávka po flexibilních obalových materiálech v dané zemi. Pira publikovala mj. detailní srovnávací tabulky spotřeby flexibilních materiálů v Rusku, Polsku a na Ukrajině v letech 2003 a 2008.

Pira International prorokuje nejslibnější budoucnost Rusku
Ze zprávy plyne, že tempo vývoje trhu flexibilních obalů je v posledních letech v zemích regionu CEE (kam ovšem řadí, ostatně stejně jako i jiné západní organizace, kromě postkomunistických zemí také Turecko) v průměru zhruba dvoj- až trojnásobné oproti západoevropskému. Roční růst flexibilního balení na bázi polymerů činil například ve východní Evropě v letech 2003 – 2008 kolem 9,3 %, byl tedy téměř dvojnásobný oproti západoevropským (4,6 %). Na konci roku 2008 činil podíl regionu CEE na světovém trhu flexibilního balení téměř 22 % oproti 18 % v roce 2003.
Nejsilnějšími trhy jsou aktuálně Rusko a Polsko s poměrně malým rozdílem – lze ale předpokládat, že ruská produkce i spotřeba budou růst rychleji, mj. vzhledem k trojapůlnásobnému počtu obyvatel (140 oproti 40 milionům). Celkový objem trhu flexibilních obalů ve východní Evropě činil na konci loňska téměř milion tun ročně (857 000).

Silní domácí i zahraniční hráči
Podle Piry se začalo flexibilní balení ve východní Evropě výrazněji rozvíjet ve druhé polovině 90. let. Jeho boom zde souvisí zejména se změnou spotřebitelských návyků.
Na východoevropském trhu dnes operují silní domácí hráči a ruku v ruce s rozvojem tohoto segmentu jde i boom přímých zahraničních investic (FDI) do něj. Mezi překážky rozvoje ovšem stále patří větší míra byrokracie a úplatkářství, než je zvykem v západnějších končinách. Již v dubnu 2007 oznámil například nadnárodní australský výrobce Amcor plánovaný přesun svých výrob ze západní Evropy do levnějších zemí a investiční program ve výši 60 milionů eur ve východní a jihovýchodní Evropě. Je to důsledkem poklesu zisku: ten činil v druhé polovině roku 2006 celkem 13 % (stále ovšem dosahoval 110 milionů eur). Společnost hodlá do roku 2010 zredukovat své roční náklady o 30 milionů eur. Plány zahrnují také výstavbu továrny v Polsku za 26 milionů eur, která se bude specializovat na balení východoevropské produkce sušenek potravinářského koncernu PepsiCo.
Rusko zažilo v posledních letech dobu vysokých zahraničních investic do maloobchodu. Podle globálního indexu maloobchodního rozvoje GRDI vytvářeného společností AT Kearney bylo v roce 2007 v tomto ohledu na druhém místě za Indií a před Čínou. Do země se rozhodl vstoupit například řetězec Carrefour, mezi další investory patří společnost Tetra Pak, která svou výrobnu obalů otevřela v září 2007. Podle vyjádření zmíněné společnosti jde o největší provoz tohoto druhu v zemích CEE s roční produkční kapacitou čtyři miliardy balení. Více než 75 % z této kapacity má tvořit aseptické balení, například pro trvanlivá mléka. V roce 2006 prodal Tetra Pak v Rusku 6,1 miliardy balení a zaměstnával zde 700 lidí. Dnes je Rusko také významným producentem materiálů pro průmyslové flexibilní balení, ovšem má zatím stále jednu z nejnižších spotřeb obalových materiálů na hlavu v rámci regionu CEE.
V Polsku je silný spotřebitelský trh. Panuje zde velmi silná konkurence mezi domácími a zahraničními výrobci flexibilních obalů a sílí domácí výroba materiálů pro toto balení. Trhu dominuje podnik Grupa Kety s téměř čtvrtinovým podílem. Po průniku nadnárodních řetězců na polský maloobchodní trh se zčásti přeorientoval na dodávky pro ně a dnes spolupracuje se společnostmi, jako jsou Kraft Foods nebo Unilever. Na domácím trhu prodá necelou polovinu své obalové produkce. Pira považuje za nejvhodnější strategie pro východoevropské producenty právě vyrovnanou pozornost věnovanou domácímu a zahraničnímu trhu (především pokud jde o ostatní východoevropské, ale i jiné země).
Asi 70 % ukrajinského trhu flexibilních obalů tvoří obaly pro cukrovinky určené pro domácí trh i pro export. Pokud jde o vývoj tohoto trhu v letech 2003 – 2008, stojí za zmínku velmi výrazné snížení spotřeby zejména polyamidu (PA) a výrazně i PVC. Největším obalovým výrobcem, úpravcem a zušlechťovatelem (to vše anglický výraz „converter“ zahrnuje) je zde společnost UkrPlastic s více než sto zpracovatelskými stroji. Během sedmi let do roku 2006 zvýšil UkrPlastic své příjmy z 24 milionů na více než 80 milionů eur. Společnost zaměstnává 650 lidí v produkci BOPP, tří-, pěti- a devítivrstvých koextrudovaných fólií a dalších flexibilních materiálů. Má také tři stroje na výrobu stojacích sáčků. Většina jejich produkce je určena pro potravinářský trh. Celkem 30 % produkce je exportováno do Ruska a 5 % do pobaltských zemí. (K údajům Piry na okraj ještě dodejme, že rozvoj ukrajinského obalového trhu se projevuje i na rozvoji odborného tisku zde: vychází například specializovaný časopis věnovaný pouze vlnité lepence. Časopisy jsou často tištěny v ukrajinštině i ruštině, takže významná část z nich putuje za hranici s Ruskem.)

Národní rozdíly jsou výrazné i ve struktuře
Obecně největší objem produkce v zemích CEE činí plasty PE, BOPP, litý PP a papír. Specifikem Ukrajiny je pětinásobný pokles využívání polyamidu (PA), z pěti tisíc tun na jeden tisíc tun (ve finančním vyjádření z 19 na 4,6 milionu eur). V Rusku a Polsku se přitom v téže době míra užití PA nejméně zdvojnásobila. Spotřeba PA ovšem stále díky své vysoké ceně i na Ukrajině, stejně jako v některých dalších zemích regionu, překonává ve finančním vyjádření spotřebu papíru, v Rusku je finančně na pátém místě. V letech 2003 – 2008 se v Rusku více než zdvojnásobilo využití metalizovaných fólií. Spotřeba papíru se zde zvedla ve stejné době jen mírně, ale poměrně výrazně vzrostla jeho cena – s obecným zdražením papíru i využíváním jeho kvalitnějších a zušlechtěnějších druhů.
V Polsku mají papíry výrazné třetí místo ve spotřebě a spotřeba PA se finančně téměř vyrovná litému PP. Výrazně roste i využívání laminovaných fólií. PVC objemově prakticky ve všech zemích ztrácí, nikoliv ale ve finančním vyjádření – zde buď stagnuje, či dále roste (vzhledem k vyšším cenám na trhu v souvislosti s vyššími příjmy i kvalitnějším materiálům a obalům s vyšší přidanou hodnotou).
Za pozornost stojí, že poptávka po flexibilních obalech byla v roce 2003 v Polsku i Turecku prakticky stejná (něco přes 120 000 tun), v Polsku ale rostla výrazně rychleji. Podobně (kupodivu?) rostla rychleji i poptávka v 10milionovém Maďarsku
oproti 50milionové Ukrajině. V Maďarsku je pro balení výrobků využíváno výrazně více flexibilních obalů než u nás, a to při srovnatelném počtu obyvatel.
Lze si povšimnout i poměrně zřetelných národních specifik, pokud jde o rozdělení trhu podle spotřebních segmentů. Poláci nad Rusy vítězí v baleném pečivu, výrazně v mražených potravinách a velmi výrazně v čisticích prostředcích, Turci nad Poláky pouze v balení čaje a kávy.
Česká republika je v celkovém žebříčku za Maďarskem a Ukrajinou, s poměrně velkým odstupem před Rumunskem, Slovenskem a Bulharskem. Má relativně vysoký podíl výroby nepotravinářských flexibilních obalů. S roční produkcí 11 400 tun je na čtvrtém místě za Tureckem s výrazným náskokem před Maďarskem a Ukrajinou. Balí velmi málo čerstvého ovoce a zeleniny a poměrně málo i cukrovinky. V obou těchto kategoriích nad námi vede i Rumunsko. Obecně je ve státech CEE poměr potravinářského a nepotravinářského flexibilního balení asi 6 : 1, v Česku je to ale asi 3 : 1, zatímco v Rumunsku je nepotravinářské zboží baleno do flexibilních materiálů jen málo.

Jaký bude další vývoj CEE trhu?
Mezi trendy patří ve všech zemích CEE balení sypkých produktů, porce pro jednu osobu či pro jedno použití (single-portion) a balení hotových předpřipravených jídel. Dále bude stále více vyžadováno spotřebitelsky pohodlnější maloobchodní balení a nákladově efektivnější balení, náhrada jiných forem balení flexibilními obaly obecně a větší spojení mezi materiály a obalovým designem. Zvýší se objem balení čerstvých salátů, mraženého jídla, snacků a jiných potravin „na cestu“. Lidé chtějí jíst a pít kdykoliv a kdekoliv a průmysl flexibilního balení se tomu musí přizpůsobit.
Klíčem k úspěchu místních výrobců flexibilních obalů a materiálů přitom budou podle Piry inovace a investice do kvalitnější produkce, aby nezaostávali za zahraničními společnostmi s podstatně větším rozpočtem.
František Tichý

Spotřeba flexibilních obalů v ČR (v tunách, predikce z roku 2008)
Snacky 2 250
Cukrovinky 4 567
Pečivo 4 200
Sušená strava 4 876
Mléčné výrobky 5 465
Maso, drůbež a ryby 3 911
Čerstvé ovoce a zelenina 1 196
Mražené jídlo 3 672
Čaj a káva 1 928
Jiné potraviny 2 434
Potraviny (food) celkem 34 499
Zdravotnictví a léky 4 690
Čisticí prostředky pro domácnost 1 389
Hygienické zboží 3 400
Jiné nepotravinářské zboží 1 921
Nepotravinářské zboží (non-food) celkem 11 400
Celkem (food + non-food) 45 899
Zdroj: Pira International