Systém Braillova písma vyvinul roku 1821 teprve šestnáctiletý Louis Braille. Jedná se o rozšířenou metodu umožňující nevidomým lidem číst a psát. Vychází z méně dokonalé metody komunikace původně vyvinuté Charlesem Barierem. Každé Braillovo „písmeno“ v podobě matice je tvořeno šesti body v obdélníku, ve kterém jsou dva sloupce a tři tečky. Seskupení a rozložení jednotlivých bodů plně vyhovuje hmatovému vnímání bříškem ukazováku. Tyto body jsou vystouplé a mohou tvořit až 64 kombinací. Dnes nejrozšířenějším standardem velikosti bodu a znaku zápisu slepeckého písma je Marburg Medium.

Efektní Braille
Tato technika realizace Braillova písma se však více než ve farmacii využívá v oblasti polygrafie, označování etiket a některých potravinářských obalů. Příkladem za všechny uvedené oblasti může být jeden z oceněných exponátů Obalu roku 2006, etiketa na víno pro Vinařství Galant (přihlašovatel: SVS, s. r. o). Samolepicí etiketa vyráběná technologií sítotisku s použitím zdravotně nezávadných barev (EN 71-3) na speciálním papíru se stala novinkou na našem trhu, neboť nese rovněž označení Braillova písmem. Etiketa upoutává kombinací barev a zlatoražby i reliéfním tiskem Braillova písma s uvedením názvu, druhu a ročníku vína. Atypické řešení umožňuje aplikaci pouze přední etikety při zachování zákonných požadavků.

Aplikace nejčastěji ražbou
Použití Braillova písma při označování farmaceutických obalů nových léčiv je povinností pro státy EU již od poloviny roku 2006 (termín je odlišný podle jednotlivých zemí). Kvalitní realizace hmatově čitelného bodu však není bez zajímavosti ani pro výrobce spotřebního zboží. Braillovo písmo se začíná objevovat např. na obalech či etiketách některých exkluzivnějších potravin. V současnosti lze toto písmo reprodukovat třemi technologiemi, z nichž jedna je mechanická a dvě tiskové. Jedná se o ražbu, termografii a sítotisk.

Nespornou výhodou obou tiskových technik je, že není poškozen materiál, bod je v podstatě nanesen na rovnou plochu barvou. Další výhodou je i použití tisku na nízkogramážní papírové materiály. Knížky, letáky, ale i etikety by asi ražbou realizovat nešly.
Výhodou ražby je pak její trvanlivost i finanční optimálnost. Uplatňuje se hlavně na skládatelných obalech z hladkých lepenek, tedy právě na krabičkách pro léčiva. Vedle svých výhod má i své nevýhody. Má-li být Braillovo písmo čitelné, musí být dostatečně vysoké (min. výška znaků je 250 µm). Takováto hloubka ražby však způsobuje v materiálu mikroskopické trhlinky. Pokud budou znaky vyraženy přes tištěný text, může to omezit jejich čitelnost pro vidomé, nemluvě o výrazné změně estetické kvality obalu. I když jsou skládatelné obaly (vesměs jednobodově lepené přířezy A11) hlavním prostředkem balení ve farmacii, přesto ražba patří k technologiím, která je z hlediska reprodukce Braillova písma nejvíce využívána. A protože se požadavky na kvalitu obalů stále zvyšují, dají se právě v oblasti ražby vysledovat různé inovace i vývoj, který byl ještě před pár lety nemožný. Na druhou stranu se vývoj pochopitelně nezastavil ani u tiskových technik. Vždyť právě termografie patří v tomto směru k nejmodernějším.

Braille sítotiskem
Sítotisk patří k nejstarším tiskovým technikám. Pro tisk Braillových znaků je však tato tisková technika přímo předurčena. Princip sítotisku je založen na protlačování (protírání) vazké barvy pomocí tříče propustnými místy sítotiskové šablony. Sítotisková tkanina je tvořena velmi řídkou tkaninou, dnes nejčastěji z plastu či oceli. Tisková forma může být zhotovena mechanicky, fotochemicky či digitálně. Vlastní barvu lze přes zhotovenou formu protlačovat mechanicky (pružnou těrkou či magneticky fixovaným válečkem) nebo bezkontaktně, kdy je barva vytlačována stlačeným vzduchem, kapalinou, magnetickou nebo i elektrostatickou silou. A právě tento stručně popsaný princip umožňuje sítotisku to, co většině ostatních tiskových technik chybí – přenos i opravdu silných vrstev materiálu (barvy, laku, speciálních past apod.). Pro sítotisk tedy není problém protlačováním barvy realizovat Braillův tiskový bod o výškách 250 µm i 500 µm.

Braille tištěný za tepla
Termografie patří k velmi progresivním metodám v oblasti tisku. Při použití této techniky dochází k vytvoření reliéfu tištěného textu nebo obrázku za působení tepla. Na nezaschlý, lepivý tisk je nanesen termografický prášek, který za působení tepla polymerizuje. Před vlastní polymerací dochází k odsání a vyčištění přebytečného prášku, který lze použít pro další aplikace. Polymerizace a zchlazení probíhá v IR topném tunelu. Při polymeraci prášek zvětší svůj objem a tím vytvoří nesmazatelný reliéf. Braillovo písmo se tiskne jak na vyseknuté přířezy či etikety, tak i na produkci před výsekem.
Termografie si neklade za cíl plnohodnotně nahradit ražbu, ale vytváří zajímavou alternativu. V některých aplikacích, kde z nejrůznějších důvodů ražba nevyhovuje (papírové příbalové letáky, etikety apod.), lze použít právě tuto technologii. Termografie umožňuje dosáhnout až 400 µm výšky bodů. Klasické prášky jsou transparentní a zvýrazňují i chrání tak původní tisk. Lze ovšem ovlivnit i změnu barevnosti původního tisku vyvolanou příslušným odstínem prášku. K dispozici jsou prášky s nejrůznějšími efekty: transparentní, metalické (zlaté, stříbrné, mosazné), perleťové, třpytivé, porcelánově bílé, v lesklých i matných variantách. Termografií se v České republice zabývá např. firma Vydos.

Nejčastější aplikací Braillova písma zůstává ražba
Ražba zůstává u farmaceutických krabiček na léčiva nejběžnější aplikací Braillova písma. Při ní se plocha papíru reliéfně tvaruje působením tlaku nástrojů, tedy soustavou matrice a patrice. Tyto nástroje jsou speciálním způsobem upínány do horizontálních či příklopových lisů. Moderní vysekávací lisy jsou pro ražbu vybaveny různými drážkovanými a plastovými deskami pro připevňování matric. Pro ražbu se nejčastěji využívají nástroje kovové ryté. Existují však i varianty z plastů či galvanicky pokovených povrchů.
Kvalitu ražby ovlivňují vedle kvalitního provedení a přesnosti seřízení razicích nástrojů i vlastnosti raženého materiálu. Tedy především tvarovatelnost lepenky, její stabilita, stejnoměrnost tloušťky a obsah vlhkosti v materiálu. V neposlední řadě patří k důležitým kritériím, která se podílejí na kvalitě a jakosti ražby, i tlakové funkce razícího lisu. V tomto případě se jedná o proces, který začíná nájezdem do přítlaku, následně se razicí silou (tlakem) na zařízení dosáhne plného přítlaku. Vlastní přítlak, setrvání nástroje v přítlaku i jeho následný odstup z přítlaku výrazně ovlivňuje tvar i hloubku reliéfu.
Vedle klasické ražby prováděné před výsekem existují i nové metody, které byly vyvinuty právě v souvislosti s povinností označování farmaceutických obalů v EU. Všechny t
yto metody se vyznačují především výrazným zkrácením časů přípravy výroby.
Speciální řešení v tomto směru nabízí společnost Marbach®. Vedle razicích štočků používaných při výseku se používá na nových lepičkách od společnosti Bobst Group i speciální modul pro lepičky, modul ACCU BRAILLE. Toto řešení představuje pro výrobce mnoho výhod. Braille na rozdíl od výseku může být umístěn extrémně blízko k výsekovým i rylovacím linkám, protože zde nehrozí „křížení“ štočku s noži. V porovnání s ražbou sdruženou s výsekem je zde extrémně rychlá přestavba stroje, přestavbový čas je maximálně pět minut. Při značné úspoře na štočky (pro ACCU BRAILLE je nyní dodávají firmy Marbach a LaserComb) je dosahováno velmi vysoké kvality. Modul pracuje rotačním způsobem, upínání štočků na válce trvá řádově minuty. Nástroje jsou automaticky synchronizovány.

Braille tester pro obaly
Na veletrhu EmbaxPrint 2007 bylo představeno unikátní zařízení na měření geometrických parametrů Braillova bodu. Zařízení vyvinul jeden z největších papírenských výzkumných ústavů na světě, Papiertechnische Stifftung München/Heidenau. Na veletrhu v Brně ho vystavovala firma Ing. Ivo Charvát ve společné expozici členů Svazu průmyslu papíru a celulózy. Braille Tester je unikátním zařízením, které využitím optických metod ověří správnost ražby Braillova písma na obalech. Přístroj dokáže nejen ověřit, jestli je ražba Braillova symbolů na obalu léků správná, ale jako první i opticky vyhodnotí, zda je dostatečně vysoká, tedy pro slabozraké či slepé dobře čitelná. Přístroj by mohl pomoci vyřešit některé problémy se zaváděním Braillova písma na obaly léčiv, které kladou podstatně vyšší nároky na kontrolu.

Jana Žižková