V prvních červencových dnech proběhla v nizozemském hlavním městě tradiční každoroční konference Packaging Summit Europe 2008. Vedle veletrhů Drupa a Interpack se jednalo o jednu z nejvýznamnějších akcí letošního roku v obalovém světě. Konference zahrnovala nejen přednášky od renomovaných výrobců, vývojářů či marketingových odborníků, ale byla obohacena i o exponáty doprovodné výstavy od více než třiceti vystavovatelů. Mezi nimi nechyběli lídři ve výrobě obalů a poskytování obalových služeb jako DuPont, Smurfit Kappa, UPM, Eckart, Micro-Pact, Kinneir Dufort a další.

Hlavními tématy byla udržitelnost, inovace, branding či pohledy na zdraví a ekologii ve vztahu k obalu. O tom, že se jednalo o jednu z největších prezentačně diskusních akcí letošního léta, svědčí i účast více než 300 návštěvníků z nejrůznějších částí Evropy. Mezi mediálními partnery nechyběl ani Svět balení.

Udržitelnost, inovace, dětská obezita…

Steve Kelsey, managing director z PI3 Design, zahájil přednáškou s názvem Jak společnost vnímá obalový průmysl, čímž víceméně nastínil téma celého dne. Otázky udržitelnosti, technologických inovací a trendů, které by měly být s myšlenkou udržitelnosti spojeny, i další témata se postupně z nejrůznějších úhlů pohledu objevovaly u dalších přednášejících. Steve Kelsey seznámil posluchače s výsledky firmy PI3 Design v oblasti brandingu. Vzhledem k tomu, že společnost na trhu není žádným nováčkem, závěry v oblasti tvorby a podpory značky vyzněly naprosto fundovaně.

Na koncepty při tvorbě nové značky ve spojení s technickými a designovými aspekty se soustředila i další přednáška, tentokrát hned dvou řečníků. O příklady tvorby nové značky s ohledem na limity výroby hovořili Stefan Klomann, head of marketing & communications, ze společnosti Heraeus Group a Frank-Peter Hartmann, consulting & business development manager firmy Syndicate Brand & Corporate Design.
Zaujala také přednáška na téma Zdravé potraviny a ovoce pro děti. Aktuální tematiku dětské obezity s netradičním zaměřením na obaly připravil Mark Breugelmans, obchodní ředitel Smurfit Kappa Solid Board Packaging. Dětskou obezitu představil jako celosvětový sociální problém, za který nemají zodpovědnost jenom rodiče takto postižených dětí, ale celá společnost. I obalu lze podle jeho názoru dát jako přidanou hodnotu možnost, jak s obezitou bojovat. Podle vybraných sociodemografických studií, které prezentoval, bude v roce 2050 ve vyspělých státech trpět klinickou formou obezity 60 % mužů, 50 % žen a třetina všech dětí. Jen samotné Nizozemsko na boj s obezitou vydává téměř půl miliardy EUR.

Společnost Smurfit Kappa představila na letošním diskusním fóru sadu vysoce atraktivních přepravek na ovoce. Jejich úkolem je vzbudit zájem o koupi ovoce, tedy naplnit známé základní pravidlo marketingu – AIDA (Attention, Interest, Desire, Action), které nabádá ke vzbuzení pozornosti, získání zájmu, přání vlastnit zboží a vlastní akci – tedy koupi. Vedle těchto dětských přepravek byly představeny i další alternativy v podobě dárkových či odnosných obalů.

Výhodou může být právě nový obal

Jak zákazník vnímá značku produktu a jak značka dokáže kvalitativně ovlivňovat design obalů – i tak se dá shrnout příspěvek Isiho Smythe, ředitele výzkumu a vývoje z The Big Picture Market Research. Na praktických ukázkách byla posluchačům vysvětlena tvorba současného brandingu jako nezbytná součást marketingové komunikace. O tom, že značka silně ovlivňuje chování spotřebitele, nenechal posluchače na pochybách ve svém příspěvku ani senior manager z Design Board – Pineapple, Rowland Heming. Jeho přednáška podpořená praktickou studií o chování spotřebitele ve střetu se značkovým produktem byla cílena hlavně na oblasti super- a hypermarketů, kde vysoká koncentrace nakupujících z různého sociálního prostředí vysloveně „nahrává“ oblasti brandingu. Právě značka, která musí být k dané skupině adresná a nezaměnitelná, je tím hybným faktorem, který často rozhodne o koupi produktu. Pokud je produkt i obal finančně náročnější, což je u značkového zboží prakticky pravidlem, musí zákazníkovi nabídnout určité výhody, aby byl ochoten si produkt koupit.

Touto výhodou může být i inovace v technologii výroby obalů, což posunulo diskusi od značky ke konkrétním inovacím v technologiích a současným i budoucím vývojovým trendům v obalech.

Etikety, easy open uzávěry, dekorace plechovek

Jedním z nejběžnějších typů obalů na nápoje a tekuté produkty jsou láhve. Claudio Finol, process development engineer z Campina Innovation, nastínil možnosti vývojových trendů v oblasti dekorace lahví. Právě etiketa je často hlavním komunikačním prostředkem. V přednášce byly porovnávány hlavně tři typy etiket z plastů, které v současnosti zažívají svůj boom – shrink sleeve (smrštitelná etiketa), stretch sleeve (smrštitelná obvodová etiketa) a technologie ROSO ( roll on shrink on). Právě třetí z uvedených technologií se vyznačuje různými výhodami. Potištěné etikety jsou v pásu odvíjeny z OPP filmu. Hlavním bonusem je, že při aplikaci není potřeba žádná vysoká smrštitelnost fólie. Samozřejmostí je i výborná potiskovatelnost. Tento postup však nelze použít při aplikaci na láhve, které jsou plněny za studena. U nich se používá některý z dalších způsobů dekorace, kde je naopak vyšší smrštitelnost podmínkou.

Vyčerpávajícím množstvím příkladů z oblasti easy open (ale i naopak) zahrnul posluchače Roland Klooster, vedoucí katedry obalového designu a managementu z University of Twente. Sympatické bylo, že na téma, jak otevírání usnadňuje či naopak ztěžuje spotřebiteli život, bylo vybráno množství tradičních i netradičních obalů. Z těch hodně typických a pro spotřebitele krajně nepříznivých stačí jen uvést obal na CD z pevného plastu svařeného ve fólii, kde není nástřih. Jediným řešením, jak otevřít tento obal jsou potom nože, nůžky či jiný ostrý předmět, který při nařezávání folie často poškrábe vlastní obal na CD.
Na Packaging Summitu nechyběl jeden z lídrů ve výrobě nápojových plechových obalů, společnost Ball Europe. O tom, jak v této společnosti dekorují plechovky, hovořil její zástupce John Reed. Seznámil posluchače s technologií nepřímého tisku z výšky, kde jsou vlastně kombinovány dva principy tisku – tisk z výšky (fotopolymer) a tisk z plochy (ofsetový kovolis). Ve společnosti Ball Europe dekorují plechovky až šestibarevně, při výkonu 2000 plechovek za minutu. Soutisku na oblé ploše je dosaženo přenosem všech barev najednou z centrálního přenosového válce, kam jsou na stroji postupně navalovány z příslušných formových válců.

Robert Wilson (chairman) z Pöyry Forest Industry Consulting se soustředil na problém, jak udržet různá inovativní řešení v souladu s ekonomikou. Snažil se osvětlit nejčastější problémy, se kterými se vývojář setkává. Tedy např. inovace a úspora materiálu, inovace a dlouhodobá strategie atd.
Téma, jak redukovat v obchodě časy výrobní i přípravné, přednesli dva řečníci. Remco Geirnaert, ředitel mezinárodního obchodu a marketingu z Miralles Group, a Markus We
ißgerber, šéf strategických projektů z Display Business Unit, STI Group.

Udržitelný rozvoj nespočívá jen v obalech

Carl Olsmats, generální tajemník WPO, se snažil udržitelnost charakterizovat na základě analýzy vývoje používání obalů, která vycházela především z ekonomických, sociálních a environmentálních poznatků a požadavků na obal. Kritický (ale v zásadě realistický) pohled nabídl posluchačům Steph Carter, packaging sustainability and functional capability director ze společnosti Unilever. Vedle vizí nových materiálů, systémů a technologií byla hlavní ideou jeho přednášky nesmyslnost častého spojování udržitelnosti pouze s obaly. Problematiku udržitelnosti je potřeba vnímat v širokém kontextu, nikoli jako pouhý izolovaný problém jednoho odvětví. Niko Kinnunen, obchodní manažer z UPM Packaging Papers, nabídl řešení problému v podpoře lepšího značení produktů, které jsou šetrné k životnímu prostředí, tedy širší používání ekoznaček a tím vychovávání spotřebitele k zodpovědnosti k životnímu prostředí.

Změny ve vývojových trendech ve výrobě obalů v závislosti na proměnách společnosti byly hlavním tématem přednášky Patricka Loefflera, account managera z firmy Seaquist Loeffler. Udržitelnost životního prostředí, výroby a vývoje i pro další generace je jedním z globálních problémů. K těmto problémům však patří i zacílení produktu na rychle se rozšiřující skupinu seniorů. Seaquist Loeffler se kromě jiných aktivit zabývá uzávěry obalů, proto se ve svém vystoupení soustředil především na oblast snadného otevírání a uzavírání (easy open). Zapojení hmatu a zraku úspěšně využívá ve svých krátko- i dlouhodobých marketingových strategiích.

Ačkoli kongres nebyl vysloveně zaměřen na obnovitelné zdroje, Anton Vanhoucke, manager ve vývoji obalů společnosti Sara Lee Household, se ve svém příspěvku soustředil na vývoj, potřebu a využití nových biodegradabilních materiálů. Ekonomickou návratnost v širším používání těchto materiálů vidí právě v zajištění udržitelného vývoje. Na téma udržitelnosti vypracovala studii i jedna z největších společností ve vývoji nových materiálů a několikanásobný vítěz v různých mezinárodních obalových soutěžích, společnost Du Pont Packaging. Její zástupce Jonathan Cohen, europe marketing manager, prezentoval analýzu vycházející z vtipně pojaté charakteristiky udržitelnosti, 5R. Tedy reduce, remove, reuse, renew(able), recycle(able)/biodegradable.

Kov i plast

Porovnáním obalů z hlediska jejich vlastností, ale i zátěže na životní prostředí se zabývala ve své přednášce i panelové diskusi společnost Apeal. Za všechny zúčastněné členy z této firmy jmenujme alespoň prezidenta společnosti Ulricha Roeskeho. V přednášce byly vyzdvihnuty kovové obaly, které mají podle zástupců této společnosti nejen výborné bariérové vlastnosti (zvláště 100% odolnost vůči O2 i UV záření), ale řadí se i k nejšetrnějším obalům vůči životnímu prostředí. Podle zde prezentovaných statistik se 66 % ocelových a 58 % hliníkových obalů v Evropě recykluje. V porovnání např. s nápojovými kartony (30 %) či plastovými obaly (27 %) jsou tedy tato čísla prakticky dvojnásobná. Porovnat plnohodnotně recyklaci kovů lze pouze se skleněnými obaly, které dosahují 61% recyklovatelnosti.

Budoucnost kovových obalů spočívá ve využívání kvalitativně nových materiálů. U plechovek a konzerv se začínají využívat nové třídy oceli (měkčí nebo naopak mnohem tvrdší, než jsou standardní materiály) či ocelové materiály opatřené polymerními nátěry. Používání nových typů ocelí vede ke snižování hmotnosti a tloušťky obalu. Např. u ocelových konzerv na potraviny o objemu 850 ml klesla hmotnost za posledních 15 let z průměrných 104 g na nynější průměr 85 g. Vývoj se nezastavil ani ve vlastní výrobě kovových obalů. Dnešní sofistikovanější tvary dovolují zjednodušovat a zkvalitňovat proces výroby. Použitím oceli v kombinaci s polymerním nátěrem se zvyšuje odolnost vůči korozi a chemická odolnost a vzrůstá flexibilita. Dalším trendem je zdokonalování easy open víček. Na otevírání jejich nové generace je zapotřebí až o 40 % menší síly než u předchozích typů.

Kovové obaly jsou synonymem výlučnosti, někdy až luxusu. I estetické parametry se za posledních pár let velmi změnily. Index jasu ještě nedávno dosahoval maximálně 76 %, dnes je již překonán 84% jasem u některých nápojových plechovek.

Po propagaci kovu se nenechali zahanbit ani vývojáři z oblasti plastových fólií. Natalya Malkova, brand managerka z ruské společnosti Biaxplen, představila nové typy vícevrstvých vysoce bariérových fólií, které mají zvýšenou odolnosti vůči plynu, vodě, vlhkosti i aromatu. Vyrábějí se koextruzním způsobem. Mohou být až devítivrstvé, v tomto případě se jedná o biaxiálně orientované fólie s vrstvou EVOH. Navíc jsou velmi dobře potiskovány flexotiskem i hlubotiskem.

Jana Žižková