V Nizozemsku začal platit postih za použití obalových materiálů zatěžujících ovzduší oxidem uhličitým. Poplatek za uvolňované emise CO2 má motivovat k ekologičtějšímu balení. Kritici pochybují o efektivitě tohoto opatření a tuší za ním spíše záležitost fiskální než ekologickou.
Zákonodárci za prvé chtějí, aby se v Nizozemsku balilo méně a ekologičtěji. Za druhé se má z vybraných daní vylepšit komunální odpadové hospodářství. Od 1. května musí odvod platit výrobci i dovozci obalů. Jeho výše závisí jednak na váze obalů uvedených do oběhu a jednak na uhlíkové stopě použitých obalových materiálů. Poradenská agentura CE Delft stanovila průměrné emise CO2 na kilogram výrobku celkově pro osm druhů materiálu, a tím pádem vytvořila základ daňové sazby. „ Do výpočtu byl zahrnutý každý krok od získání nerostných surovin přes distribuci až po recyklaci,“ zdůrazňuje pracovnice CE Delft Maartje Sevenster.
Nejvyšší sazbu dostal hliník
S poplatkem 0,57 eura za kilogram výrobku je s odstupem nejvýše zdaněným materiálem energeticky i recyklačně nejnáročnější hliník. Za ním následuje plast s 0,36 eura. Do dalších kategorií byly zařazeny ostatní kovy, papír a lepenka, bioplasty, sklo, dřevo a jiné materiály, mezi nimi např. keramika. Nižší sazby daně platí pro přepravní obaly.
Daňovou povinnost mají firmy, které ročně uvedou do oběhu více než 15 tun jednoho obalového materiálu. Tento limit je zvolen tak, aby se zdanilo 95 % všech prodaných obalů. Nizozemská státní pokladna si tímto způsobem přijde dodatečně na přibližně 365 milionů eur. Celkem 115 milionů z toho půjde do fondu zřízeného jako příspěvek k financování komunálních firem pro recyklaci a likvidaci odpadů.
Daňový koncept útočí i na spotřebitele
Daňový koncept vychází z toho, že výrobci obalů tuto dodatečnou zátěž předají dále na obchodníky, kteří ji přenesou ve finále na konečné spotřebitele. Výsledkem má být, alespoň teoreticky, že se cíleně zdaněné, ekologicky škodlivé obaly budou kupovat méně a ekologicky únosnější naopak více.
Již relativně krátce po začátku systému je jeho dopad přinejmenším sporný. Zatím zvýšil ceny pouze řetězec Albert Heijn. Okolo 5000 výrobků nyní stojí u supermarketové jedničky na trhu o jeden nebo několik eurocentů více. „Celkovou částku nákupu včetně obalové daně lze přečíst na pokladním účtu. Pokud budou správní poplatky u dodavatelů dále růst, může být zvýšení cen ještě výraznější,“ zní z centrály firmy.
Konkurence prozatím zůstává klidná. „Kvůli dani nebudeme přizpůsobovat ceny,“ uvedl Dirk van den Broek mladší pro ekonomický list Distrifood. Šéf stejnojmenného rodinného podniku věří v cenovou výhodu. U obchodů Super de Boer, Jumbo, C1000, Plus a Jan Linders to vypadá podobně. „ Mnoho obchodníků nereaguje na zdaněné pořizovací náklady, a zaplatí tak vlastně daň ze své kapsy,“ myslí si Joost Kling z odborného sdružení Raad Nederlandse Detailhandel. Další znalci situace vidí Černého Petra kvůli nákupní síle obchodníků spíše v rukou dodavatelů.
Trestat výrobce obalů je prý moderní…
Henk Vooijs, ředitel výrobce bioplastů Novamont pro region Beneluxu, se domnívá, že skutečný dopad daně bude překrytý jinými pohyby cen způsobenými vlivem konkurence: „Efekt méně než jednoho eurocentu za jednotku je příliš malý. Pro výrobce kompostovatelných obalů je daň jistě motivační. Ovšem výroba konvenčních plastů tímto nebude výrazně poznamenána.“
Zástupci obalového průmyslu jsou stejně tak skeptičtí v aspektu výchovného působení této daně a považují ji spíše za fiskálně motivovaný krok. „Větší část plyne rovnou do státního rozpočtu. Pouze se otevřel nový finanční zdroj,“ domnívá se Julian Caroll, ředitel Evropské organizace pro obaly a životní prostředí (EUROPEN). Navíc je prý v současné době moderní „trestat“ obalový průmysl. V Dánsku existuje podobná daň, v Belgii se musí platit poplatky např. za igelitové tašky a plastové příbory. Znalci z branže se domnívají, že brzy přejde do ofenzivy také EU. Začátkem roku každopádně navrhli britský premiér Gordon Brown a francouzský prezident Nicolas Sarkozy šéfovi Evropské komise Manuelu Barossovi, aby při diskusích o evropském systému daně z přidané hodnoty zvážil zvýhodnění ekologicky neškodných obalových materiálů.
lc
Upraveno podle Lebensmittel Zeitung.