Recyklování skla není technicky velká výzva. Záleží však na kvalitě sebraného skla: jakmile se do kontejneru dostanou kovové, keramické, kameninové nebo porcelánové prvky, musí být pečlivě vytříděny. Tyto cizí látky by poškodily kvalitu nově vyráběného skla. Etikety na láhvích nebo potravinových sklenicích nepředstavují problém, protože se při tavení spalují při teplotě nad 1500 stupňů beze zbytku.

Staré sklo lze dokonale zpracovat

Sklo je jedním z nejstarších, nejrozšířenějších, ale zejména nejekologičtějších obalových materiálů. Jako jediný obalový materiál se dá 100% recyklovat. Ze skleněných střepů vzniká plnohodnotný obal stejné kvality. Procesem recyklace si sklo uchovává stejné fyzikální, chemické i hygienické vlastnosti, jako kdyby bylo vyrobeno z přírodních zdrojů – písku, vápence a sody. Využitím střepů jako druhotné suroviny se šetří nejen energie a přírodní zdroje potřebné k výrobě skla, ale snižuje se i množství emisí CO2, NOx a SOx v ovzduší. Střepy se totiž taví snáze než suroviny. Při výrobě zeleného skla může být až z 90 % použito střepů, u hnědého skla ze 70 % a u bílého skla ze 60 %.

V posledních letech se technologie úpravy starého skla zdokonalila. Skleněné střepy už nemusejí být tříděny ručně. Cizí látky a znečištění se detekují a odstraňují elektronicky. Už cizí tělíska od velikosti 4 mm se dají automaticky eliminovat.

Recyklace u tradičního výrobce

Vetropack Moravia Glass, přední český výrobce obalového skla, zpracuje přes 80 tisíc tun skleněných střepů ročně. Už na počátku 70. let 20. století rozpoznalo tehdejší vedení společnosti Vetropack enormní potenciál recyklace skla a vybudovalo recyklační firmu Vetro-Recycling AG. Za necelých deset let byla ve Švýcarsku zhodnocována každá druhá láhev.

Dnes se 95 % použitého obalového skla dostává do sběren – to znamená přes 319 000 tun starého skla nebo také 42 kg na osobu. Tím se Švýcarsko stalo v recyklování opravdovým světovým šampionem.
Už dlouho jsou ovšem kvóty recyklace skla vysoké i v dalších zemích. V Rakousku se recykluje zhruba 80 % obalového skla, což odpovídá přibližně 221 000 tunám starého skla nebo 24,3 kg na hlavu. Pozitivní zkušenosti s recyklováním uplatňuje Vetropack i na ostatních trzích. Ve všech šesti státech, v nichž provozuje Vetropack celkem sedm sklářských hutí, sbírá společnost sama nebo společně s partnery staré sklo, aby ho dodávala vlastním sklárnám k opětovnému zhodnocení.

Ve východní Evropě se ekologické povědomí z různých důvodů probudilo o něco později než v západní Evropě. V Chorvatsku činí recyklační kvóta skla v současnosti asi 59 %, v České republice 50 %, na Slovensku 34 % a na Ukrajině 23 %. Tato čísla naznačují, že recyklování skla má stále ještě enormní potenciál.

Svatopluk Kudláč, ředitel kvality, Janka Miklošková, PR, Vetropack Moravia Glass, a. s.

box:

Koloběh recyklace

1. Sběr
Na začátku koloběhu stojí sběrné kontejnery na sklo. Střepy z kontejnerů se díky sběrnému systému dostávají do Vetropacku Moravia Glass.

2. Úprava střepů
Na recyklační lince se skleněné střepy pomocí speciálních technologií čistí a třídí. Odstraněny jsou nežádoucí příměsi.

3. Výroba nového obalu
Ze zpracovaných střepů vyrábí Vetropack Moravia Glass nové skleněné obaly, které mají stejné fyzikální, chemické a hygienické vlastnosti, jako by byly vyrobeny z přírodních materiálů.

4. Transport
Skleněný obal putuje k výrobci potravin či nápojů. Každoročně Vetropack Moravia Glass vyrobí 900 milionů kusů skleněných obalů.

5. Plnění
Skleněný obal slouží jako ochrana i jako marketingový nástroj pro prodej nejrůznějších potravin, nápojů, léků i kosmetiky.

6. Konzumace
Produkt ve skleněném obalu se dostává do obchodu, kde si ho může konzument zakoupit a obsah spotřebovat. Skleněný obal by se měl dostat do kontejneru a koloběh se uzavírá.