ČSN EN 15384 Obaly – Flexibilní hliníkové tuby – Zkušební metoda pro určení pórovitosti vnitřní ochranné vrstvy
Norma se vztahuje na hliníkové tuby s vnitřní ochrannou vrstvou, používané zejména pro balení farmaceutických, kosmetických, hygienických, potravinářských nebo jiných produktů domácnosti. Vnitřní ochranná vrstva je použita jako bariéra a musí zabránit jakémukoliv kontaktu mezi hliníkem a produktem.
Norma definuje dvě alternativní metody – metodu síranu měďnatého a metodu chloridu sodného – pro zjištění vodivosti elektrolytů jako jednoho z kritérií kvality vnitřní ochranné vrstvy.
Poznámka: Vodivost elektrolytů vnitřního nátěru je pouze jedním kritériem pro vyhodnocení kvality ochranné vrstvy. Neposkytuje žádnou informaci o množství nebo velikosti pórů nebo o nepokrytých oblastech, ani žádné zmínky o možné reakci mezi hliníkovou tubou a produktem. Vodivost elektrolytů nesmí být nikdy používána jako jediné kritérium pro vyhodnocení kvality vnitřní ochranné vrstvy, ale vždy spolu s ostatními parametry, například tloušťkou povlaku, odporem acetonu a/nebo čpavku a samozřejmě se studují také výsledky zvýšené stálosti.
ČSN EN 15421 Obaly – Flexibilní hliníkové tuby – Určení přilnavosti vnitřního a vnějšího ochranného nátěru
Norma stanoví metodu pro určení tiskové přilnavosti vnitřního a vnějšího ochranného nátěru na hliníkových tubách. Je použitelná na hliníkové tuby, které jsou pokryty vnitřním nebo vnějším ochranným nátěrem a které jsou užívané pro balení, například farmaceutických, kosmetických, hygienických, potravinových a dalších produktů domácnosti.
ČSN EN 15386 Obaly – Flexibilní laminátové a plastové tuby – Zkušební metoda pro určení přilnavosti tisku
Norma stanoví metodu pro určení přilnavosti tisku na flexibilních laminátových a plastových tubách. Vztahuje se na flexibilní laminátové a plastové tuby užívané pro balení farmaceutických, kosmetických, hygienických, potravinových a dalších produktů domácnosti.
Všechny uvedené ČSN nabývají účinnosti dnem 1. června 2008.
Stanislav Veselka, ČNI