Mražená jídla, zelenina, krémy a ryby představují sortiment zboží, které musí být skladováno a přepravováno ve speciálním režimu. Hlavní roli zde hraje teplota a tu je nutné v každém případě striktně dodržovat.

Provoz ve skladu není hektický

Teplotní režim ve skladu je vždy nastaven podle požadavků zákazníka, který stanovuje, při jakých teplotách mají být jednotlivé produkty skladovány. V mrazírenských skladech se teploty zpravidla pohybují pod -20 °C. Tento teplotní režim je dostatečný pro skladování mražené zeleniny, krémů nebo například mražených jídel. V případě požadavků na delší trvanlivost výrobků však bývá teplota ve skladu ještě nižší.

Mražené zboží má podstatně delší trvanlivost (dosahuje až půl roku) než sortiment chlazeného zboží. Martin Tumpach, area sales manager společnosti Jungheinrich (ČR), vysvětluje, že zde neexistují striktní požadavky na systém skladování FIFO (first in – first out), přestože se v případě mraženého zboží tento systém do jisté míry dodržuje. Nesetkáváme se zde s tak častým vychystáváním jako ve skladu suchém. V mrazírenském skladu není většinou ani tolik položek zboží, takže provoz není tak hektický.

„Menší provoz se odráží na vybavení regálovými systémy a manipulační technikou. Mezi regály nedochází k tak častému míjení se retraků a vychystávacích vozíků. Díky tomu a díky nárokům na co nejefektivnější využití mraženého prostoru mohou být uličky užší než v případě suchého skladu,“ tvrdí Martin Tumpach.

Používají se i drive-in a mobilní regály

Náklady na vybudování a provoz mrazírenského skladu jsou daleko vyšší než v případě suchého skladu. Proto je zde kladen maximální důraz na efektivní využití skladové plochy. Sklady jsou zpravidla vybaveny paletovými regálovými systémy, některé mrazírny rovněž využívají drive-in regálů. Jedná se ale většinou o výrobní závody působící v oblasti mraženého zboží. Drive-in regály sice umožňují značnou úsporu místa, podmínkou však je skladování velkého množství stejného druhu zboží. Martin Tumpach tvrdí, že využitelnost těchto regálových systémů dosahuje přibližně šedesáti procent. Zboží vyráběné ve velkých sériích však podle jeho názoru dokáže tuto využitelnost podstatně zvýšit.

„Stále častěji se využívá drive-in regálů, u nichž do jednotlivých kanálů zajíždí paleta sama na speciálním podvozku řízeném vysílačem. Tento systém umožňuje naplňovat každou úroveň v kanálu samostatně, což výrazně zvyšuje využitelnost skladu. U firmy Jungheinrich se tento systém jmenuje DIS.“
Výraznou úsporu skladové plochy umožňují také mobilní (pojezdové) regálové systémy. Jejich nevýhodou je však okamžitá nedostupnost všech pracovních uliček. Provozovatel skladu by si proto měl uvědomit, kolik druhů mraženého zboží se bude skladovat a jaká bude obrátkovost skladu. Při realizaci mrazírenského skladu je třeba dát do poměru efektivitu skladování k ceně vybavení.

Nabíjení ovlivňuje produktivitu skladu

Chladné klima má sice negativní vliv na provoz manipulační techniky, dodavatelé však dnes nabízejí vozíky ve výbavě umožňující spolehlivý provoz i v mrazírenských skladech, kde teplota klesá hluboko pod bod mrazu.

„Jako teplotní hranici uvádíme +5 °C. Při nižších teplotách dochází k tuhnutí kapalin a začíná docházet ke kondenzacím. Mráz není nejpříznivější ani pro nabíjení baterií. Zákazník má zájem proces nabíjení co nejvíce zkrátit, proto je potřeba věnovat se při vybavení skladu nejen úpravě vozíku, ale také je důležité zvolit vhodný nabíjecí prostor (s teplotou nad + 10 oC) a správný typ nabíječe (musí umět pracovat s chladnějším elektrolytem),“ podotýká Martin Tumpach a upozorňuje na nutnost volby tzv. inteligentní nabíječky, která dokáže identifikovat stav (teplotu) baterie a na základě toho zvolit vhodný nabíjecí cyklus. Délka nabíjecího cyklu totiž dokáže do jisté míry ovlivnit produktivitu skladu.

„Standardní délka nabíjení se pohybuje okolo osmi hodin, přičemž kvalitní vozíky dnes dokáží pracovat dvě směny na jedno nabití. Vždy však záleží na režimu, v jakém vozík pracuje. Důležité jsou zejména překonávané vzdálenosti a výšky, do nichž musí vozík dosáhnout,“ dodává Martin Tumpach.

Nežádoucí teplotní odchylky

Mrazírenskou techniku ve skladu řídí informační systém umožňující nonstop sledování teploty. Automatická zařízení, která se dnes zpravidla využívají, sice nevyžadují stálou obsluhu, je však nutná pravidelná kontrola teplot. V případě jakékoli odchylky dochází k informování centrály dodavatele mrazicího systému a následuje servisní zásah. Odborníci však tvrdí, že výkyvy teplot nejsou běžné. Pokud již k něčemu podobnému dojde, je zpravidla otázkou několika hodin, kdy teploty opět dosáhnou příslušných hodnot.
Manipulace s mraženým zbožím však neprobíhá vždy v místech s požadovanou teplotou. Jedná se zejména o prostory určené pro vychystávání a místa nakládky a vykládky nákladních vozů. Během krátké doby, kdy se vychystává, nakládá a vykládá, však nedochází k negativnímu ovlivnění kvality potravin.

Teplotní režim je nutné dodržovat rovněž během přepravy. Platí pravidlo, že zboží nesmí být naloženo, pokud není nákladní prostor vozidla dostatečně vychlazen. Podle názoru odborníků by se v nákladním prostoru jednoho vozidla měly přepravovat pouze výrobky se stejnými požadavky na teplotu skladování.

K přepravě mraženého zboží slouží speciální isotermická vozidla vybavená mrazicími agregáty. Dopravce se musí řídit předpisy podle vyhlášky ATP (Dohoda o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy). Teplota v isotermických nástavbách je sledována po celou dobu přepravy prostřednictvím čidel. Pokud dojde k nežádoucí odchylce teploty, je provoz mrazicího agregátu okamžitě korigován a teplota dorovnána na požadovanou úroveň. Dopravce má k dispozici záznamy monitorování, což umožňuje doložit průběh teploty v nákladním prostoru po celou dobu přepravy.

Regály pro stovky položek

Jako příklad mrazírenského skladu můžeme uvést areál společnosti POLAR v Kostelci nad Černými Lesy, kde jsou při teplotě -20 °C uskladněny ryby, bramborové hranolky, zmrazená zelenina, drůbež, zmrazené polévky nebo např. zmrazené ovoce či smetanové a ovocné krémy. Všechny produkty jsou skladovány v paletových regálových systémech společnosti Stow ČR. Požadavky ze strany zákazníka byly jasné: uskladnit sortiment mraženého zboží čítající stovky položek při umožnění okamžitého přístupu ke každé paletě se zbožím. Společnost Stow vycházela z několika variant návrhu, přičemž původní řešení zahrnovalo mimo jiné vybavení skladu zčásti průjezdovými a zčásti paletovými regálovými systémy.

„Přestože toto první řešení nabízelo 6960 paletových míst, díky průjezdovým regálům by byl znemožněn okamžitý přístup ke všem paletám se zbožím,“ vzpomíná Petr Jirůtka, jednatel společnosti Stow ČR, a dodává, že se neujal ani druhý návrh s pracovní uličkou širokou okolo 2,1 m a s kapacitou 6555 paletových míst, protože by ve skladu vznikly nevyužité hlu
ché prostory. Přijatelný byl až třetí návrh s pracovní uličkou širokou 1,57 m. Paletový regálový systém s pěti úložnými plochami nad sebou dosahuje 8,70 m a má kapacitu 6875 EUR palet. U každé řady regálu bylo vytvořeno tzv. překládací místo pro uložení palet z příjmu. Odtud je zboží na paletách systémovým vozíkem zakládáno do příslušných pozic v regálech. Petr Jirůtka dodává, že povrchová úprava regálů (prášková a epoxidová barva) splňuje náročné požadavky do mrazírenského prostředí.

V distribuční části skladu určené pro vychystávání dosahuje kapacita paletových regálů 406 míst. Příprava zboží (jako první jsou vyskladňovány položky s nejkratší záruční lhůtou) probíhá po celých 24 hodin tak, aby nakládka nákladních vozů mohla začít v časných ranních hodinách.

Václav Podstawka