Sklad je nutné efektivně využít
Rychloobrátkové sklady vždy vznikají na základě přání zákazníka. Pokud pomineme klasická crossdocková překladiště spedičních služeb, může být příkladem rychloobrátkového skladování sklad čerstvého zboží, kde rozhodující roli hraje trvanlivost výrobků. V těchto případech je nutné zboží ve skladu rychle „otočit“.
U čerstvých výrobků se doba skladování pohybuje maximálně do šesti dnů, ale některé druhy zboží jsou expedovány velice rychle – v rámci jednoho dvou dnů. Při přejímce zboží bývá zpravidla informace o trvanlivosti jednotlivých výrobků zadávána do informačního systému – dnes již většinou snímáním EAN kódu čtečkou. Zboží se často zaskladňuje do klasických paletových regálů, přičemž je nutné dodržovat systém skladování Fi-Fo (first in – first out). Tento systém zaručuje, že zboží je expedováno ve stejném pořadí, v jakém bylo zaskladněno.
Kromě paletových regálů lze pro Fi-Fo použít také válečkové (spádové) regálové systémy. Ty sice přinášejí logistickou výhodu, avšak kompenzovanou vyšší pořizovací cenou. Proto se častěji setkáváme s paletovými regály.
„Regály se stavějí obvykle do šestimetrových výšek. Chlazené sklady jsou totiž finančně náročnější na provoz, což souvisí zejména s udržováním teploty. Rovněž je zde nutné šetřit čas a ten by byl v případě zaskladňování či vyskladňování z osmi- až desetimetrových výšek delší,“ vysvětluje Martin Tumpach, area sales manager společnosti Jungheinrich (ČR).
Teplotní hranice +5 °C
Z pohledu manipulační techniky tvoří základ rychloobrátkového skladu vychystávací vozík sloužící k vychystávání (pikování) zboží. K zaskladňování a vyskladňování zboží do a z regálů se používá vozík typu retrak. Nízkozdvižnými vozíky jsou pak vykládány a nakládány nákladní vozidla na rampách. V některých skladech se používají dvouúrovňové nízkozdvihy – a to v případech dvouúrovňového nakládání zboží do nákladního prostoru vozidla.
Chladné klima má sice negativní vliv na provoz manipulační techniky, dodavatelé však dnes nabízejí vozíky ve výbavě umožňující spolehlivý provoz i v mrazírenských skladech, kde teplota klesá hluboko pod bod mrazu.
„Jako teplotní hranici uvádíme +5 °C. Při nižších teplotách dochází k tuhnutí kapalin a toto prostředí není nejpříznivější ani pro nabíjení baterií. Zákazník má zájem proces nabíjení co nejvíce zkrátit, proto je potřeba věnovat se při vybavení skladu nejen úpravě vozíku, ale také je důležité zvolit vhodný nabíjecí prostor (s teplotou nad +10 oC) a správný typ nabíječe (musí umět pracovat s chladnějším elektrolytem),“ podotýká Martin Tumpach a dodává, že při současných používaných technologiích při výrobě manipulační techniky již není problémem vybavit vozík určený pro práci v mrazírenském skladu, ať už se jedná o použití vhodného hydraulického oleje či o dosažení komfortu řidiče (vyhřívaná sedačka nebo v případě požadavků zákazníka i uzavřená a vytápěná kabina). Odborníci však upozorňují, že o využití uzavřené kabiny je možné polemizovat. Je totiž nutné zvážit, do jaké míry řidiči prospívá, tzn. jak často např. vystupuje a nastupuje do vozíku a střídá teploty. Navíc řidič musí neustále otevírat a zavírat dveře, což ho do jisté míry zdržuje. Častou změnou teplot je navíc kabina náchylnější k zamlžování skel. Omezení představuje i poněkud horší výhled než z otevřeného vozíku. To vše má vliv na bezpečnost práce.
Každý projekt je specifický
Každý provozovatel skladu se snaží skladové prostory a práci ve skladu zefektivnit. Vychystávací místo bývá součástí regálového systému (většinou v nejnižší úrovni – u podlahy skladu). Sklad musí být řízen tak, aby se další palety se stejným zbožím nacházely co nejblíže vychystávacího místa. Podle počtu nakládacích a vykládacích ramp vznikají přípravné prostory, kde se expedované zboží připravuje k nakládce.
„Velké nároky jsou kladeny i na produktivitu práce. Zatímco v ,suchém‘ skladu pracuje zpravidla jedna směna, v chlazených skladech nebývá výjimkou i třísměnný provoz. Protože provoz chladírenského skladu vyžaduje vyšší náklady, je nutné jeho efektivní využití. Čerstvé potraviny se díky datu trvanlivosti zpravidla zavážejí na prodejny častěji,“ zdůrazňuje Martin Tumpach.
Jakožto dodavatel regálových systémů i manipulační techniky může Jungheinrich (ČR) nabízet komplexní řešení vybavení skladu, což znamená jeho snazší realizaci. Pochopitelně to však znamená vyšší odpovědnost, protože „s kůží na trh“ jde pouze jeden dodavatel. Pro zákazníka je to ale jednodušší.
Spolupráce s jednotlivými zákazníky se různí. Někdo požaduje návrh organizace skladů včetně toků zboží, jiná firma může mít jasno dokonce z hlediska volby manipulační techniky. Někteří klienti již mají zkušenosti ze zahraničí, přičemž existují striktní požadavky na vybavení skladu ze strany centrály firmy. Dodavatel vybavení skladu pokaždé pracuje s jinými požadavky zákazníka, s odlišnými podklady a parametry. Jedno je ale společné: čím podrobnější data o pohybu zboží jsou k dispozici a čím konkrétněji jsou pojmenována možná rizika, tím kvalitnější a flexibilnější sklad vznikne.
Václav Podstawka
s přispěním společnosti Jungheinrich (ČR)