Logistická etiketa je zatím nezbytností

Balení a fixace logistických jednotek, nejčastěji palet, je dnes téměř výhradně prováděno s využitím různých druhů plastových fólií, paletizačních pytlů a jiných fixačních materiálů. Výsledný obal obvykle neobsahuje žádné grafické a propagační prvky, není vybaven ani potřebnými informačními údaji o jednotce. Obchodní praxe ukazuje vzrůstající důležitost rychlého a přesného propojení informačního toku, který doprovází vlastní fyzický tok zboží.

Uvedeným požadavkům plně vyhovuje automatická identifikace s využitím čárových kódů doplněná o elektronickou výměnu dat – EDI. V současnosti si však ještě relativně nízký stupeň využívání EDI komunikace vynucuje snímání potřebných údajů pro příjem zboží, pro interní manipulaci se zbožím, pro potřeby vysledovatelnosti apod. z čárových kódů na standardizované logistické etiketě.

Ideální je jeden kus

Účelem etikety je poskytovat jasným a stručným způsobem informace o jednotce, na které je etiketa upevněna. Základní informace na etiketě musí být uvedeny formou čitelnou jak strojově, tak zrakem. Data zobrazená na logistické etiketě představují informace o jednotce, informace pro přepravu a pro zákazníka. Pokud je to možné, tj. pokud jsou všechny požadované informace k dispozici při tvorbě etikety, je vhodné vytvořit pouze jedinou etiketu.

Každou logistickou jednotku musí být možné identifikovat v různých bodech a v různých časech napříč celým logistickým řetězcem. Tento standard platí pro libovolný typ logistické jednotky v logistických a přepravních aplikacích, kde je potřeba vyhledávat a sledovat jednotlivé jednotky nebo seskupení jednotek, které jsou součástí téže dopravní transakce.

Specifikace Systému GS1 doporučují logistické etikety ve formátu A5 (148 mm × 210 mm). Pouze v případech, kdy je na logistické jednotce nedostatečný prostor pro umístění etikety, je povolen formát A6 (105 mm × 148 mm). Zakódování všech nezbytných logistických dat je v čárovém kódu GS1-128 umožněno prostřednictvím aplikačních identifikátorů. Aplikační identifikátory (dále jen AI) jsou dvou- až čtyřmístná čísla přesně definující obsah, velikost a formát datového pole, které je nosičem informace. V každém řádku symbolu GS1-128 smí být maximálně 48 znaků, a to včetně AI, a jeho fyzická délka včetně ochranných zón před a za symbolem nesmí přesáhnout 165 mm.

Kódy povinné a doporučené

Logistickou jednotku po celou dobu jejího oběhu v logistickém řetězci provází povinný unikátní sériový kód logistické jednotky – SSCC (Serial Shipping Container Code). Je to 18místné bezobsažné číslo, uvozené AI 00, které jednoznačně identifikuje logistickou jednotku minimálně během kalendářního roku.
Pro identifikaci obsahu logistické jednotky (většinou jde o kartony, přebaly, přepravky atp.) se doporučuje použít AI 02, tj. GTIN nejbližší nižší jednotky, s uvedením množství těchto jednotek na paletě – AI 37.

Pro operace v rámci celého logistického řetězce je vhodné na logistické jednotce uvádět též datum (nejčastěji datum minimální trvanlivosti – AI 15 nebo datum použitelnosti – AI 17). Z hlediska vysledovatelnosti se doporučuje použít kód šarže nebo dávky – AI 10.
Další údaje na logistických jednotkách si volí a kóduje výrobce podle platných norem, svých potřeb a podle požadavků zákazníka.

Nestandardní obsah vyžaduje další operace

Logistickou jednotku s nestandardním, nehomogenním obsahem (tzv. mixovaná či směsná paleta) lze označit pouze kódem SSCC, protože je na ní ložen více než jeden druh zboží stejné šarže, data spotřeby atd. Veškerá data o obsahu takové logistické jednotky se musí buď zaslat elektronicky (např. pomocí zpráv EDI/EANCOM® – DESADV), což vyžaduje kvalitní informační systém, nebo jinou, většinou „papírovou“ formou (na dodacím listě atp.).

Petr Bílek
Poradenství pro systém GS 1